Endometrióza je nejčastějším gynekologickým onemocněním žen v plodném věku. Kvůli němu dokonce někdy děti ani mít nemohou. Léčba však v mnoha případech k otěhotnění pomůže. Problém je, že nemoc, o které se mluví jako o civilizační, se ráda vrací.

Pokud je těžce nemocný člověk v paliativní péči, bude žít déle a bude mít méně nepříjemných příznaků. To je ověřený medicínský fakt, který zdůrazňuje lékařka Veronika Helešicová, paliatička Centra sociálních služeb Emausy v Českých Budějovicích, vedoucí paliativního týmu jihočeské krajské nemocnice a také lékařka mobilního hospice Ledax.

Podiatrie je medicínský obor, který se věnuje poruchám nohy. Zabývají se jím zdravotníci různých odborností – chirurgové, ortopedi, neurologové, sportovní lékaři, rehabilitační lékaři, ale především diabetologové. Tím je i doktor Ondřej Vrtal, který v českobudějovické nemocnici vede právě podologickou ambulanci v Diacentru.

Zánět je stereotypní odpověď organismu na poškození. Tak zní zjednodušená definice, kterou v pořadu Zdravíčko ocitoval Josef Kult, primář patologického oddělení Nemocnice Tábor. Vzpomněl tak na moudrého profesora, který ho kdysi učil. A se svou osobní moudrostí, nonšalancí a laskavostí vysvětlil, jak zajímavým a významným úkazem zánět v těle je.

Co trápí a zabíjí pacienty, to je téma, které pořad Zdravíčko rozebírá často. Málokdy ale poukazuje na to, co ubíjí lékaře. Tuto otázku tedy dostal Přemysl Hájek, českobudějovický internista a kardiolog, jedna z hlavních postav projektu Umělá inteligence ve službách zdravotníků.

Až čtyřiceti procent žen se týká komplikace jménem myom. Jde o novotvar, který se vytvoří přímo ze svaloviny dělohy. Právě a jedině v ní se tento nezhoubný nádor vyskytuje. Může ale docela podstatně růst, z velikosti hrášku třeba až do velikosti dětské hlavičky, a může se také zmnožovat. Přesto podle Michala Turka, primáře gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Písek, ženy na životě neohrozí.

Po úraze, zvlášť když člověka upoutá na vozík, už život nikdy nebude jako dřív. Může být ale kvalitní a je dobré ho usnadňovat odstraňováním bariér. Zároveň je potřeba, aby se postižený člověk naučil pracovat s tím, co je mu k dispozici. Tak může znovu získat sebedůvěru, vyrovnat se s novou skutečností a najít v sobě opět touhu po životě. To je filozofie projektu Kolečko, startovacího bydlení pro vozíčkáře.

Co tě nezabije, to tě posílí. Je to pravda? I v medicíně? Josef Kult, šéf patologie v táborské nemocnici a vysokoškolský pedagog, odpovídá, že záleží na rozsahu. Jsou nemoci drobné, banální, ale i nemoci velké, fatální. Jeho obor, tedy obecná patologie, považuje za nejzávažnější nemoc přímo smrt. O něco níž stojí v žebříčku smrt částečná. Co si pod tím představit? Jak může člověk umřít jenom z části?

Představte si, že zemře člověk. Mladý, jinak zdravý člověk utrpí například následkem dopravní nehody mozkovou smrt. Stane se to v Ostravě. Má nepoškozené srdce, které by ještě mohlo bít v těle někoho, kdo na ně čeká. Kupříkladu v Praze. Pokud zemřelý předem aktivně nevyloučil možnost využití svých orgánů k transplantaci, rozjíždí se série rychlých vyšetření.

Novou, respektive staronovou pobočku transfúzního oddělení otevřeli nedávno v areálu nemocnice ve Strakonicích. Dále odebírá krev dárců například také nemocnice v Táboře. Životadárná tekutina se pak transportuje do Českých Budějovic, kde je centrální výrobna a sklad krevních derivátů. Odtud si jednotlivé nemocnice v kraji zase odebírají, co potřebují. A potřebují toho dost.