Dělám z toho vědu – to je motto, kterým se řídí Barbora Přibylová z Univerzity Palackého v Olomouci. Nejdříve studovala analytickou chemii se zaměření na umění, dnes zkoumá opiáty v potravinářství. Také studuje management vědy a je poradkyní britského velvyslance. Především je ale velká popularizátorka vědy a díky tomu se dostala i do univerzitního pivovaru, kde jsme natáčeli.

Přes den zkoumá molekuly, které dokážou jako houba nasát skleníkové plyny. Večer na sociálních sítích narovnává omyly o klimatu. Jak jde tohle dohromady? To vysvětlí Daniel Kortus, chemik a popularizátor (nejen) klimatické vědy. Ve speciálním dílu Žárovek z Colours of Ostrava se dozvíte proč jsou stromy lepší, než Danovy molekuly i k čemu je dobrá laboratoř pozdě večer.

Infarkt, vysoký krevní tlak a další kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Medička a fyzikální chemička Nina Kadášová se rozhodla pro netradiční osvětu – v olomoucké Pevnosti poznání vytvořila interaktivní 3D model lidského srdce, který návštěvníkům přibližuje anatomii i prevenci srdečních chorob.

Umíte si představit, že by vám strom mohl vyprávět, kdy se pod ním hnula zem? Přesně tohle umí zjistit Filip Schlesinger z Ostravské univerzity. Zkoumá totiž sesuvy a pomalé pohyby svahů pomocí stromů. Za výzkum, který letokruhy propojuje s geofyzikálním měřením nitra svahu, letos od města Ostravy získal titul Talent roku. V tomto dílu Žárovek se spolu s Filipem vypravíme do údolí Děhylovského potoka na Ostravsku. Jak vlastně hledá odpovědi ukryté ve dřevě?

V biotechnologickém průmyslu chceme na povrchu materiálů ideální podmínky pro růst mikroorganismů, ale například v medicíně je to přesně naopak. Mikrobioložka Simona Peroutková z VŠCHT v Praze zkoumá, jak tyto mikrobiální interakce ovlivňuje tvar a velikost nanovláken. Kromě toho je předsedkyní spolku pro rozvoj biotechnologií Biotrin a probraly jsme, proč není důvod bát se GMO rajčat a že budoucnost našich jídelníčků leží v laboratoři.

Každý čtvrtý Čech nebo Češka se za svůj život setká s duševním onemocněním. Přesto o mozku, o tom, co se v něm děje a proč někdy přestane fungovat tak, jak bychom chtěli, víme stále překvapivě málo. Naše dnešní hostka se rozhodla to změnit. Kristina Kekrtová je neurovědkyně z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.

Angína, trhání zubů nebo jakákoliv operace mohou být už za pár let život ohrožující hrozbou. Na vině je takzvaná bakteriální rezistence, kdy přestávají fungovat dostupná antibiotika. Změnit se to snaží mikrobioložka Stanislava Bezdíček Králová, která nová antibiotika hledá i na Antarktidě.

Ondřej Fišer o sobě říká, že je ptačí psycholog. Zkoumá chování a rozhodování zvířat, hlavně ptáků. Natáčeli jsme v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde nám prozradil mnoho zajímavostí ze světa zvířat a sdílel i zkušenosti z tříměsíčního terénního výzkumu chování papoušků v indonéské džungli.

Jaderná elektrárna je ohromný a opravdu složitý kolos. Nezměrná energie, se kterou pracuje a všichni ji využíváme, však potřebuje neustálou kontrolu. A právě tomu, jak takový stroj řídit a kontrolovat, se věnuje Adéla Chalupová. Je operátorkou jaderné elektrárny v Temelíně a taky člověk, který o jádru mluví srozumitelně na sociálních sítích i pro děti ve školách. Co ji k energetice vedlo a v čem vidí i její budoucnost?

Že by svíčková k obědu mohla být někdy lepší volbou než salát? „Lidé se často zaměřují na nepodstatné drobnosti, ale to hlavní jim uniká,“ říká Eliška Selinger. „Stačí pamatovat na jednoduchá pravidla jako jíst dostatek ovoce a zeleniny a omezit tuky, cukry a průmyslově zpracované potraviny.“ Jíst zdravě může být chutné, rychlé a levné. „Lidé často jen neví, jaké potraviny zvolit a jak je upravit.“ Klíčem jsou podle ní školní jídelny, kde se vytvářejí stravovací návyky.