Máme AI, která nám během pár sekund vytvoří přípravu na hodinu, pracovní list, tematický plán nebo e-mail rodičům. Tak proč máme někdy pocit, že s ní trávíme víc času než dřív?

V první epizodě druhé série podcastu Ťukanec se bavíme právě o tom, jak se naše používání AI ve škole změnilo. Na začátku jsme od ní chtěli všechno. Dnes už si spíš řekneme: „Tohle si zvládnu připravit sám, ale s tímhle mi pomož.“

Sdílíme konkrétní zkušenosti z učitelské praxe. Proč může být celá AI vygenerovaná příprava spíš časová past? Kdy nám naopak AI opravdu pomůže? A proč je někdy lepší chtít po ní 15 nápadů než celou hotovou hodinu?

Dotkneme se také tematických plánů a ŠVP, práce s e-maily, ochrany osobních údajů a odpovědnosti učitele za to, co AI vytvoří. A přidáme i několik nových funkcí a nástrojů, které nás během prázdnin zaujaly.

AI nám může práci výrazně usnadnit. Ale jen tehdy, když víme, co od ní chceme a kde ji skutečně potřebujeme.

Takže… je AI žrout času? Nebo jen potřebujeme změnit způsob, jak ji používáme?

V této speciální prázdninové epizodě podcastu Ťukanec nahlédneme společně do zákulisí naší Letní školy s iPadem. Jak taková akce vlastně vzniká, co všechno se plánuje během celého roku a kolik práce je za několika dny plnými workshopů? Povídáme si o tom, jak vybíráme témata, jak vzniká společný program, jak připravujeme volitelné workshopy, outdoor nebo třeba vlastní technické zázemí. Dozvíte se také, proč už dávno nejde jen o iPad a jak se z původně technologicky zaměřené akce postupně stala letní škola, kde má stejně důležité místo pedagogika, kritické myšlení, projektová výuka i práce s AI. A protože Letní škola není jen o workshopech, mluvíme také o setkávání učitelů, společných nápadech, improvizaci a o tom, proč nás příprava celé akce baví i přes to, že zabere prakticky celý rok.

V závěrečném dílu první série podcastu Ťukanec jsme se původně chtěli ohlédnout za uplynulým školním rokem a popřát všem učitelům krásné prázdniny. Do plánů nám ale vstoupilo žhavé téma - zákaz mobilních telefonů ve školách. Opravdu školy potřebují nový zákon, když většina z nich už má používání mobilů dávno upravené ve školních řádech? Mluvíme o tom, proč považujeme důležitější učit děti technologie smysluplně používat než je jednoduše zakazovat, jaké praktické otázky nový zákon otevírá a proč může být autonomie škol lepší cestou než další legislativa. Sdílíme zkušenosti z běžného provozu škol, zamýšlíme se nad rolí digitálních technologií ve výuce i nad tím, jak děti připravovat na reálný život, ve kterém jsou mobilní zařízení samozřejmostí. A na závěr děkujeme všem posluchačům za první sérii podcastu a přejeme klidné léto. 

Poslední týdny školního roku rozhodně nejsou jen o odpočítávání dnů do prázdnin. Známkování, vysvědčení, výlety, sběr učebnic, uzavírání dokumentace a k tomu děti, které už mají myšlenky dávno na prázdninách. Jak toto náročné období zvládnout a zároveň ho využít smysluplně?

V této epizodě sdílíme praktické nápady, jak závěr školního roku proměnit v čas reflexe, posilování vztahů a společných zážitků. Povídáme si o práci s portfolii, ohlédnutí za tím, co se během roku podařilo, aktivitách zaměřených na vzájemné ocenění mezi spolužáky i o tom, jak dětem pomoci uvědomit si vlastní pokrok. Nechybí ani tipy na společné snídaně, prázdninové výzvy nebo netradiční projektové dny, které mohou poslední školní dny naplnit smysluplnou činností.

Řeč přijde také na to, jak toto období prožívají ředitelé škol, proč bývá konec školního roku často náročnější, než si veřejnost myslí, a proč je škoda promarnit poslední společné chvíle ve třídě pouhým „přežíváním“ do vysvědčení.

Pokud hledáte inspiraci, jak zakončit školní rok s větším klidem, smyslem a dobrou atmosférou, tahle epizoda je právě pro vás.

V dalším dílu podcastu Ťukanec otevíráme téma, které se během příštího roku dotkne každé základní školy – slovní hodnocení. Co se vlastně změní od školního roku 2027/2028? Je slovní hodnocení totéž co formativní hodnocení? A proč nestačí jen nahradit známky delším textem? Společně hledáme rozdíl mezi hodnocením, které podporuje učení během výuky, a slovním hodnocením na vysvědčení. Mluvíme o cílech, kritériích, sebehodnocení i o tom, jak si postupně budovat podklady pro smysluplnou zpětnou vazbu. Sdílíme konkrétní příklady z praxe, ukazujeme, že změna nemusí začínat složitými systémy, ale drobnými kroky v běžných hodinách. A zamýšlíme se také nad tím, jak na novou podobu hodnocení připravit učitele, žáky i rodiče. Pokud přemýšlíte, kde začít a jak se na změny připravit, tento díl je právě pro vás.

V této epizodě podcastu Ťukanec otevíráme téma integrované výuky a ukazujeme, jak může vypadat předmět, který propojuje informatiku, polytechniku, matematiku i výchovu k občanství do jednoho smysluplného celku. Povídáme si o předmětu Moderní polytechnika, který funguje na druhém stupni a staví výuku na dlouhodobých projektech, týmové spolupráci a skutečných výstupech. Žáci navrhují a vyrábějí vlastní produkty – od stolních her až po dřevěné skládačky nebo projekty s micro:bitem – a přitom řeší rozpočet, technické návrhy, programování i prezentaci výsledného výrobku. Mluvíme o tom, jak takový předmět vznikal, co bylo při zavádění nejtěžší, jakou roli má v hodině učitel a proč je důležité mít kolem sebe tým lidí, kteří chtějí podobnou změnu tvořit společně. Dostaneme se i k tomu, proč mají integrované předměty podle nás velký smysl právě dnes – protože ukazují učivo v souvislostech, vedou děti ke spolupráci, samostatnosti a schopnosti dotahovat věci do konce. Inspirativní epizoda pro všechny, kdo přemýšlí, jak posunout školu od oddělených předmětů k učení, které více připomíná skutečný život.

Co kdybys měl ke každé své hodině okamžitou a zároveň překvapivě přesnou zpětnou vazbu? V této epizodě ukazujeme, jak si z obyčejné nahrávky výuky vytvořit vlastního AI mentora, který ti pomůže vidět věci, které si během hodiny vůbec neuvědomíš.

Sdílíme konkrétní zkušenosti z praxe – co se stane, když si nahraješ svou hodinu, necháš ji analyzovat a podíváš se na ni očima „dalšího pozorovatele“. Ukazujeme momenty, kdy jsme si mysleli, že vše funguje, ale zpětná vazba odhalila slabší místa. Třeba práci s časem, reakce na odpovědi žáků nebo způsob, jak vedeme sebereflexi.

Zároveň se dostáváme i k tomu, jak takovou analýzu správně nastavit, aby byla opravdu přínosná, a proč je důležité přemýšlet nad tím, co od ní vlastně chceme. Nechybí ani téma bezpečnosti a práce s daty, které je při podobném přístupu zásadní.

Tohle není složitý systém ani teoretický koncept. Je to jednoduchý způsob, jak se posouvat jako učitel – krok za krokem, hodinu za hodinou. Stačí nahrávka, pár dobře položených otázek a ochota podívat se na vlastní výuku z jiné perspektivy.

Ranní čtení, které skutečně funguje ve škole. V téhle epizodě sdílíme zkušenost s jednoduchou změnou: každý den deset minut ticha, kdy čtou úplně všichni – děti i učitelé. Bez úkolů, bez testů, bez kontroly. Jen čtení. Ukazujeme, co se díky tomu reálně mění – lepší soustředění, bohatší slovní zásoba, větší chuť číst a překvapivě i lepší psaní. Řešíme, co s dětmi, které čtení nebaví, proč má smysl vydržet a jak se postupně buduje návyk. Dostaneme se i k tomu, jestli to jde zavést na druhém stupni a proč má čtení v dnešní digitální době možná větší význam než kdy dřív.

V této epizodě podcastu Ťukanec sdílíme rychlý přehled digitálních nástrojů, které sami používáme ve výuce a které jsme postupně představovali také v krátkých tipech na Instagramu Učíme moderně. Mluvíme o tom, proč některé nástroje stojí za to používat dlouhodobě a jak si vybrat ty, které opravdu dávají smysl pro každodenní práci ve třídě. Postupně procházíme praktické aplikace jako Socrative pro rychlé otázky a zpětnou vazbu, ClassroomScreen pro řízení hodiny, losovátka pro náhodný výběr žáků, nástroje na myšlenkové mapy, digitální puzzle, QR kódy nebo matematický geoboard. Sdílíme konkrétní zkušenosti z výuky, tipy na využití v různých předmětech i úvahy o tom, kdy se vyplatí nástroj používat zdarma a kdy má smysl investovat do placené verze. Epizoda je praktickým průřezem digitálními „udělátky“, která mohou pomoci aktivizovat žáky, zjednodušit organizaci hodiny a přinést do výuky nové možnosti práce s informacemi.

V této epizodě se věnujeme tématu důkazů o učení – tedy tomu, jak ve výuce skutečně poznat, že se žáci učí, a nejen pracují nebo vyplňují pracovní listy. Otevíráme otázku, proč samotný správný výsledek ještě nemusí znamenat skutečné porozumění. Mluvíme o tom, že důkaz o učení není výkon, ale proces přemýšlení, který musí být ve výuce vidět nebo slyšet. Sdílíme konkrétní situace z matematiky i češtiny a ukazujeme, jak mohou důkazy o učení vznikat například při vysvětlování vlastními slovy, při argumentaci, práci s chybou, kladení otázek nebo při propojování souvislostí mezi různými předměty i životní zkušeností. Vysvětlujeme také, proč je důležité plánovat výuku „pozpátku“ – nejdříve si ujasnit, jak poznáme, že se žáci opravdu něco naučili, a teprve potom navrhovat aktivity do hodiny. Praktická epizoda pro učitele, kteří chtějí ve třídě více slyšet přemýšlení svých žáků a stavět výuku na skutečném porozumění, ne jen na správných odpovědích.