Majákem rozumu a stability v rozbouřeném politickém moři byl od vzniku republiky Antonín Švehla. Genialita tohoto sedláka z Hostivaře spočívala v umění politického vyjednávání a schopnosti dosáhnout kompromisu. Za tím účelem vznikla tzv. Pětka – neformální sbor lídrů pěti nejsilnějších politických stran, který fakticky řídil politické dění po roce 1920. Trojnásobný premiér Švehla se stal spolu s Masarykem nepostradatelným vůdcem republiky.

Triumfální návrat Tomáše Garrigua Masaryka z válečného exilu do vlasti v prosinci 1918 předznamenal nebývalou popularitu, jíž se poté prezident v Československu těšil. Za první republiky vznikl až jakýsi masarykovský kult, jehož dílčí podoby v tomto díle Toulek prozkoumáme.

Za první republiky se život prostitutkám ve srovnání s dobou rakousko-uherskou výrazně ztížil. Roku 1922 byl totiž přijat zákon, který mimo jiné zakázal existenci nevěstinců. Politici si od něj slibovali omezení šíření pohlavních chorob. To se však nepovedlo.

Při hledání vlastní identity se československý stát pokoušel setřást rakouskou minulost, omezit tradiční vliv katolicismu a vtisknout sobě samému moderní tvář. V tomto díle Toulek si můžete poslechnout, jak se mladá Československá republika hlučně rozcházela a poté zase usmiřovala s Vatikánem.

Americký sen po česku. Tak lze popsat příběh Tomáše Bati a jeho rodiny, která dokázala z chudobných podmínek vybudovat světový obuvnický kolos. Nebylo náhodou, že se zakladateli tohoto zlínského zázraku začalo říkat „Český Ford“. Pojďme se podívat na příběh této značky, který je i příběhem o výjimečném vizionářství, lásce k inovacím, urputné pracovitosti, ale i tvrdosti a sobeckém pragmatismu.

Po zániku Rakouska-Uherska nevznikly jen nové státy, ale i nové ideje. Evropou se šířila vize komunistické revoluce a prožité hrůzy světové války vedly ke zpochybnění starých pořádků. Byla to éra hledání nových forem vládnutí, nového uspořádání společnosti i nového pohledu na člověka. V zákopech se totiž neměnila jen mapa světa, ale i lidská duše. A právě z této proměny vzešla potřeba nového umění. V rodícím se Československu se začala formovat nová kulturní síla: avantgarda.

Jak se mladé Československo a jeho demokracie vyrovnaly se staletými šlechtickými privilegii a s velkými pozemkovými držbami v rukou rodové aristokracie? A jak na to sama šlechta reagovala? Prozkoumejte s námi právní, sociální a ideologické souřadnice prvorepublikové pozemkové reformy.

Automobily představovaly chloubu českého průmyslu již v dobách první republiky. Ačkoli zde neprobíhala masová výroba jako ve Spojených státech, co do kvality a pestrosti výroby patřilo Československo mezi přední země na světě. V čele těchto snah stály tři automobilky: Laurin a Klement (později Škoda), Tatra a Praga.

Po první světové válce došlo k rozpadu tehdejšího světa, který byl doprovázen zánikem velkých evropských monarchií – Německa, Ruska, Turecka a Rakouska-Uherska. To přineslo osamostatnění mnoha národů. Jedním z nich byl národ Rusínů, který se připojil k nově vzniklé Československé republice. V původních plánech českých a slovenských politiků se přitom s připojením Podkarpatské Rusi vůbec nepočítalo. Stalo se tak spíše náhodou, v důsledku tehdejší složité politické situace.

Československý fenomén trampingu vznikl na počátku první republiky, když mladí lidé z měst chtěli alespoň o víkendu uniknout od práce nebo školy do přírody. Měšťanská společnost byla podle nich pokrytecká a zkostnatělá. Za vzory měli postavy amerických němých kovbojek nebo hrdiny z knih Karla Maye, Jacka Londona a Jamese Fenimora Coopera. Měli svůj styl chování, slang, písně i přezdívky. Nejznámějšími trampy byli Géza Včelička, Bob Hurikán nebo Jenda Korda.