Ferdinand Peroutka patřil k nejvýraznějším novinářům první republiky. Muž, zpodobňovaný na dobových fotografiích jako zamyšlený elegán s dýmkou, se stal symbolem úspěšné žurnalistiky i hlasem nové Československé republiky. Svými texty dokázal srozumitelně a fundovaně přibližovat i ty nejsložitější otázky moderní demokracie.

Československo balancovalo v prvních měsících své existence na hraně občanské války. Čeští Němci se dožadovali práva na sebeurčení a chtěli se připojit k Německému Rakousku. V pohraničí vytvořili separatistické provincie, ve kterých budovali paramilitantní lidobranu. Nejvýznamnější z těchto provincií nesla název Deutschböhmen. Vedl ji ultranacionalistický politik Rudolf Lodgman von Auen.

Zručná švadlena, návrhářka se smyslem pro detail a také důmyslná podnikatelka, která se dokázala od píky vypracovat sama až na vrchol, to byla Hana Podolská. Povedlo se jí vybudovat jeden z nejúspěšnějších a nejznámějších módních salonů první republiky, ve kterém šily dámy z vyšší společnosti. Vlastnit aspoň jeden kus oděvu od Podolské se pro ně stalo až povinností.

Na území Československa se během první republiky rozeběhly rozsáhlé archeologické výzkumy, jež přinesly mnoho vzrušujících nálezů. Ty většinou pocházely z pravěkého dávnověku. Tempo prvorepublikové archeologie udával zejména tým Karla Absolona, který v létě 1925 objevil na nalezišti v Dolních Věstonicích slavnou sošku Věstonické venuše.

Jakou podobu měla zábava za první republiky? Do kabaretu se chodilo zasmát, do tabarinu zatančit a do lunaparku Eden projet na horské dráze. A pokud si lidé chtěli poslechnout jazz, stačilo si sednout do kavárny...

Stvořitel pátečníků Karel Čapek toto uskupení charakterizoval jako debatní mužský klub intelektuálů. Zhruba šedesát různorodých osobností se scházelo ve dvojdomku bratří Čapků pravidelně v pátek odpoledne po dobu 14 let. Váženým členem pátečníků byl prezident Masaryk, který si kvůli nim musel vytrpět i tzv. Silvestrovskou aféru. Naposledy se sešli na Čapkově pohřbu v prosinci 1938 na pražském Vyšehradě. Tragická Čapkova smrt předznamenala neblahé osudy mnoha z nich.

Období první republiky rozhodně nelze idealizovat. Během 20 let jejího trvání rezonovalo veřejným prostorem množství korupčních afér: lihová, odvodová, hodinková, benzínová nebo aféra pojišťovny Fénix. Ruce si v nich ušpinily nejvyšší persony tehdejšího politického života (např. předseda senátu Karel Prášek) i jejich partaje. Málokterá se ale řádně prošetřila. Jen zlomek jich šel k soudu. Na politický nátlak se většina zametla pod koberec. A potrestán býval oznamovatel kauzy.

Komunistická strana nebyla roku 1921 založena Klementem Gottwaldem, ale polozapomenutým Bohumírem Šmeralem. Ten prosazoval pozvolnou cestu k socialismu. Od poloviny 20. let ale Moskva tlačila na tvrdší přístup. Proces bolševizace vyvrcholil roku 1929, kdy se do čela KSČ dostal Klement Gottwald a stranu ovládl promoskevský směr.

Vzduch je naše moře. Heslo používané za první republiky vystihovalo důležitost letectví pro zemi, která nedisponovala mořem. Průkopníkem byl pilot Jan Kašpar, který dokázal absolvovat první dálkový let již před první světovou válkou. Po ní se rychle rozvíjelo civilní i vojenské letectví. Jeho význam podtrhovaly hned tři významné letecké továrny: Aero, Avia a Letov, které vyráběly stíhací a dopravní letouny, ale i stroje určené pro leteckou akrobacii.

Herci, dramatici a komici Jiří Voskovec a Jan Werich byli hlavními tvůrčími postavami Osvobozeného divadla. Ovlivněni poetismem a dadaismem začínali absurdními zábavnými scénkami ve Vest Pocket Revue. Během třicátých let se však proměnili v břitké kritiky nastupujícího fašismu i opatrnického konzervatismu, což vedlo k tomu, že museli nejednou čelit i útokům fašistických sympatizantů během svých představení.