
Poslechněte si podcast: „Hard germanizace“ aneb V tomto prostoru nemá žádný Čech co pohledávat!
Den po příchodu německých okupačních vojsk do Prahy, tedy 16. března 1939 vydal vůdce německé říše Adolf Hitler výnos o protektorátu, který začínal slovy: „Po tisíc let náležely k životnímu prostoru německého národa česko-moravské země.“
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
Chránit, nebo rozvíjet? České chráněné krajinné oblasti hledají rovnováhu mezi přírodou a zájmy lidí
Česká republika má v roce 2026 celkem 27 chráněných krajinných oblastí. Chrání jedinečnou přírodu i kulturní dědictví, zároveň jsou ale domovem lidí a místem pro podnikání a turistiku. Jak hledat rovnováhu mezi ochranou krajiny a rozvojem obcí? A jak se na budoucnost dívá mladá generace? Na tyto a další otázky se zaměřuje pořad Téma Plus o CHKO.
Čeští vědci v ohrožení. Cesta za poznáním se může proměnit v noční můru
Často se pohybují a fotografují v místech, která nejsou běžnou součástí turistických tras. Navíc shromažďují vzorky, jejichž sběr nebo vývoz může podléhat přísným pravidlům. Mezi rizikovou skupinu Čechů, kteří se v zahraničí mohou dostat do problémů, bychom měli zařadit i badatele a vědce.
„Pažbou mi rozbil telefon a dal mi samopal k hlavě.“ Vzpomínky Čechů unesených v Gruzii nebo Iráku
Únosy cizinců jsou v některých zemích výnosným byznysem nebo prostředkem politického nátlaku. Jednou z nejspolehlivějších možností, jak se únosu vyhnout, je do rizikových oblastí zkrátka nejezdit. Jaké jsou zkušenosti Čechů, kteří se stali obětí únosu?
Pilipovi a Bubeníkovi hrozilo na Kubě až 20 let. Jak Pithart vyjednal s Castrem jejich propuštění?
Jeden z nejznámějších případů uvěznění Čechů v zahraničí se odehrál na začátku roku 2001. Poslanec Ivan Pilip a bývalý studentský aktivista Jan Bubeník se stali vězni kubánského komunistického režimu. Jak na tuto událost po 25 letech vzpomínají její hlavní aktéři?
Čechoslováky unesené v Angole čekalo 1300 kilometrů pěšky a dlouhé zajetí. Co jim pomohlo přežít?
Ta informace před více než 40 lety obletěla celý svět. V africké Angole unesla protivládní organizace UNITA skupinu zahraničních pracovníků místní továrny. Kromě Portugalců tvořili většinu Čechoslováci a mezi 66 unesenými byly i ženy a děti. Jejich další osud byl dramatičtější než únos samotný.
Světlá stezka do pekla
Jižní Amerika byla a dodnes zůstává pro nás Evropany tak trochu ve stínu zájmu. A málo jsme se dozvídali i o největší teroristické hrozbě na tomto kontinentu – o peruánské skupině Světlá stezka. Kdo byl její zakladatel Abimael Guzmán? Jakou zemí bylo Peru od konce 60. do 90. let minulého století, a kdo byl muž, který nakonec Světlou stezku porazil, ale celá země za to zaplatila vysokou cenu?
Rudé brigády – útok do srdce italského státu
Je 16. březen 1978. Za bílého dne je uprostřed římské ulice zastaven vůz, ve kterém jede bývalý italský premiér. Aldo Moro je vyvlečen z auta, jeho ochranka postřílena. Expremiér mizí neznámo kde. Ale jeho únosci o sobě dají vědět. Vlastně si ani nekladou podmínky. V únosu Alda Mora vyhlašují válku systému, válku italskému státu. Asi nejdramatičtější událost 70. let v Itálii měly na svědomí takzvané Rudé brigády, teroristická organizace, která se hlásila ke krajní levici.
IRA. Krvavá neděle, Krvavý pátek a další násilí v Severním Irsku
Rok 1972 patřil v Severním Irsku k těm nejhorším od druhé světové války. Dne 30. ledna britští vojáci ve městě Londonderry rozehnali demonstraci severoirských katolíků. Při tom pálili ostrými a zabili třináct neozbrojených a většinou prchajících lidí. Čtrnáctá oběť podlehla zraněním po několika dnech. Většině zabitých nebylo ani osmnáct let.
Teroristé z organizace ETA dokázali zabít premiéra, nešetřili ale ani vlastní lidi
Dne 20. prosince 1973 došlo v Madridu k atentátu na španělského předsedu vlády Louise Carrera Blanca. Členové baskické separatistické organizace ETA pět měsíců trpělivě hloubili tunel pod ulicí Calle de Claudio Coello, kudy se generál Blanco pravidelně vracel z ranní mše.
Druhý díl příběhu Bedřicha Dvořáka
Muž, který přežil legendární Velký útěk ze zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu. Voják, ze kterého komunisté po roce 1948 udělali bagristu. Jeho příběh uslyšíte ve dvoudílném speciálu pořadu Téma Plus. Připravila Šárka Kuchtová.