
Poslechněte si podcast: iuraCast speciál: Milana Hrušáková, Kamila Bubelová, Maxim Tomoszek
Co se stane, když se u jednoho stolu potká emeritní děkanka právnické fakulty, právní romanistka a ústavní právník? Vážná témata občas vystřídají sexuální trestné činy, harlekýnky, nakládaný hermelín nebo kočky. A v akci bude i tahák.Moderátor Pavel Petr si do speciálního dílu, který se natáčel živě v rámci Absolventského setkání, pozval hned tři nepřehlédnutelné osobnosti právnické fakulty – Milanu Hrušákovou, která osm let fakultu řídila jako děkanka, Kamilu Bubelovou, oblíbenou vyučující a vedoucí katedry teorie práva a právních dějin, a Maxima Tomoszka, proděkana pro studijní záležitosti.
Studio UP
Rozhovory nejen z akademické sféry
Dominik Voráč, Daniel Pospíšil: Co je smyslem vzdělávání v době AI?
Jak se proměňuje současné školství pod vlivem umělé inteligence? Jak by mělo dnes vypadat zadání seminární práce či domácího úkolu? A jak nepodlehnout digitálnímu offloadingu?
Hosty vědeckého dílu Studia UP byli Dominik Voráč a Daniel Pospíšil, kteří se na Univerzitě Palackého věnují AI ve vzdělávání. S Vendulou Lužnou si povídali například o umění argumentovat či administrativní zátěži akademických pracovníků.
V podcastu se také dozvíte:
Jakou lidskou schopnost nemůže umělá inteligence nahradit?
Jak studentům použití AI dokázat?
Co nikdy do AI nedávat?
Proč právnický jazyk vypadá jako napsaný umělou inteligencí?
A proč je chatbot lepší než kartářka?
Odkazy, na které stojí za to kliknout:
Zásady práce s AI na Univerzitě Palackého: https://ai.upol.cz/
Portál e-bezpečí o chování na internetu: http://www.e-bezpeci.cz
Daniel Pospíšil v podcastu Právní kontroverze o AI v právní praxi: https://youtu.be/9z7UJvoZjWs?si=LpTvwyyc-OOaFMS5
iuraCast: Zdenka Papoušková
Proč má alergii na háček ve slově Zdeňka? Jaké to je vykonávat funkci proděkanky, děkanky a prorektorky? Co ji přivedlo k finančnímu právo? V čem jsou podle ní dnešní studenti jiní? Čím zajídá stres? A u jakého filmu, knihy a hudby odpočívá?Moderátor Pavel Petr si tentokrát pozval do studia Zdenku Papouškovou, kolegyni z katedry správního práva a finančního práva, která ví, jaké to je olomouckou fakultu vystudovat i řídit.
Filda podcast — Jiří Hrabal: Literatura dosahující k moři
Většina lidí si pod bohemistou představí člověka zavřeného v knihovně mezi knihami. Dr. Jiří Hrabal se ale dostal k digitálním humanitním vědám a projektu DIGEOCAT, který propojuje staré cestopisy, databáze a mapy. Jak se vlastně z literárního vědce stane člověk, který mapuje svět pomocí digitálních nástrojů? Co je fascinující na českých cestopisech od středověku po 19. století? Jsou jejich autoři spíše zvědaví objevitelé, nebo lidé, kteří si do ciziny vozí vlastní předsudky? To vše se dozvíte v novém díle Filda podcastu s děkanem Janem Stejskalem.
Když jsem zjistil, že patriarchát není o koních, ztratil jsem zájem. Zvířata a gender
Kůň je pro Kena symbolem síly, moci a mužnosti – ale proč právě kůň? A fungoval kůň jako statusový symbol i ve středověku? Co nám středověké bestiáře, soudní procesy se zvířaty nebo každodenní vztahy lidí a zvířat prozrazují o dobových představách o moci, identitě a genderových rolích? A může nám Kenova posedlost koňmi pomoci lépe porozumět středověké kultuře?
Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.
A tak se Barbie a Ken vydali na cestu... Cestování a gender
Barbie a Ken vyrážejí na cestu – ale nejde o výlet. Ve filmu Barbie se cesta stává okamžikem proměny, zpochybnění starých jistot i hledání vlastní identity. Jakou roli hrálo cestování ve středověku? Byly cesty stejné pro ženy a pro muže? Jak probíhaly cesty středověkých královských nevěst za svými ženichy? A jak při své cestě po evropských dvorech naplňoval ideál rytíře Lev z Rožmitálu?
Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.
Petr Fiala: Umím si najít dveře z každé klece
Proč je introvertům dobře na pódiu? Jak vzniká hit a proč při jeho psaní nepomáhá přílišná snaha? A kdo dnes vlastně tvoří publikum Mňágy a Žďorp?
Pozvání Matěje Dostálka do Studia UP přijal frontman legendární kapely Mňága a Žďorp Petr Fiala. Povídali si o hudbě plné paradoxů, permanentní krizi i životě bez fantazie.
V podcastu se také dozvíte:
- Jak Petr Fiala vzpomíná na studium na Univerzitě Palackého a proč ho nedokončil?
- Z čeho je dnes zklamaný?
- Jak mu změnil život Vladimír Merta?
- Jaké to je odložit batoh plný ega?
- Co mu dal střízlivý a vědomý život?
- Proč jsou některé kapely pitomé a hudbě chybí humor?
Odkazy, které stojí za to prokliknout:
- Stránky kapely Mňága a Žďorp včetně koncertního kalendáře: https://mnaga.cz
- Petr Fiala jako král olomouckého majálesu: https://olomouckymajales.cz/muzikant-petr-fiala-se-stal-novym-kralem-majalesu/
- Všechny epizody Studia UP: https://www.upol.cz/StudioUP/
iuraCast: Michal Malacka
Proč se nestal gynekologem, nebo farářem, jak si přála jeho babička? Jak vnímal právnickou fakultu, když na ní studoval, když ji vedl a jak ji vnímá dnes? Jak vzpomíná na Miroslava Liberdu, prvního děkana obnovené olomoucké právnické fakulty? Co očekává od studentů na seminářích? A kdo je jeho strážným andělem?
Poslechněte si další epizodu podcastu iuraCast, do něhož si moderátor Pavel Petr pozval Michala Malacku, kolegu z katedry mezinárodního a evropského práva, někdejšího děkana PF UP a prorektora UP. A pokud ji doposloucháte do konce, uslyšíte i nekorektní vtip.
Alan je jenom jeden. Queer a nebinarita
Alan nezapadá ani mezi Barbies, ani mezi Keny – a možná právě proto je jednou z nejzajímavějších postav Barbielandu. Opravdu existují jen dvě pohlaví a dvě genderové role? Jak středověká společnost nahlížela na lidi, kteří se vymykali běžným představám o mužství a ženství? Co víme o nebinaritě, intersexualitě nebo queer zkušenosti ve středověku? A proč nám může minulost pomoci přemýšlet o rozmanitosti identit i dnes?
Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.
Kateřina Surmanová: Jak se bezpečně bát
Jak zločin vstupuje do literatury a literatura do zločinu? Jaké je psát horory a v čem mají blízko k pohádkám? A proč se některá místa dělí o své příběhy?
Andrea Hanáčková si do dalšího absolventského dílu podcastu Studia UP pozvala spisovatelku mysteriózních románů Kateřinu Surmanovou. Povídaly si o dětské fascinaci zločinem, novinařině, každodenní spisovatelské rutině i nutné sebekázni.
V podcastu se také dozvíte:
- Jak Kateřina vzdělávala svého vedoucího na filozofické fakultě
- Jak práce v open space buduje odolnost vůči hluku
- Proč je novinařina zásobárnou literárních postav
- Jak si s knihou bezpečně prožít vlastní strachy
- Jak vzniká podcast spisovatelky a policisty
Odkazy, které stojí za prokliknutí:
Literární soutěž pro studenty středních škol Max a Franz: https://maxafranz.cz
Audiodetektivka O čem skály mlčí v podání Aleše Procházky: https://www.mujrozhlas.cz/cetba-na-pokracovani/katerina-surmanova-o-cem-skaly-mlci-mystickou-detektivku-z-ceskeho-svycarska
Audiokniha Zvedá se vítr načtená Jiřím Vyorálkem: https://audioteka.com/cz/audiokniha/zveda-se-vitr/
Všechny díly Studia UP: https://www.upol.cz/StudioUP/
Každá noc je holčičí noc. Homosociabilita a stejnopohlavní vztahy
Jak velký význam měly stejnopohlavní vztahy v Barbielandu a co se změnilo v Kendomu? Co víme o vzájemných vztazích mezi muži v městském, univerzitním a dvorském prostředí ve středověku? A do jaké míry je bromance základem fungování patriarchální společnosti v minulosti i dnes?
Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.