Blížící se fronta, dunění děl, ale taky pokračující teror německých okupantů proti českému obyvatelstvu. Tak vypadaly poslední týdny a dny v dubnu 1945 v protektorátu Čechy a Morava před vypuknutím celonárodního povstání českého lidu. A právě dění v protektorátu v předvečer povstání se věnujeme v prvním dílu našeho seriálu k 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.

Dva týdny v roce můžou Školské sestry svatého Františka strávit se svou rodinou. Dovolená je vyhrazena pro rodiče nebo sourozence. Po zbytek roku se řeholnice drží v komunitě, kde si jsou rodinou navzájem. Řeholních ženských komunit po Česku funguje 130. V čem se nejvíc liší? A proč sestry v Americe odložily hábity?

Sestra Bonaventura je pravidelná běžkyně, která si při svých ranních kilometrech pouští i křesťanský rock. Na sport může po domluvě s představenou sundat černobílý hábit. Jak Bony říká v seriálu Radiožurnálu Život s Bohem, být na chvíli venku v civilu je pro ni malý odpočinek. V šatech řeholnice totiž budí na ulici pozornost a často reaguje třeba i na žádosti o peníze.

Moderní doba ovlivňuje také řeholnice. Hlavně ty mladší mají chytré telefony, šíří víru na sociálních sítích a můžou využívat i aplikace na modlení. Ve třetím díle seriálu Radiožurnálu Život s Bohem reagují sestra Josefka a Bonaventura i na to, když si nevěřící ulevují slovy jako prokristapána, božínku nebo ježišmaria.

Řád Školských sester svatého Františka má 37 členek a patří k těm nejpočetnějším v Česku. Řeholnice hospodaří dohromady, takže platy nebo důchody míří na společný účet. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Život s Bohem, z pokladny dostává každá řádová sestra měsíčně 500 korun kapesného.

Řádové sestry nebo řeholnice. V Česku jich působí v desítkách společenství 916. Nutně nemusejí bydlet v klášterech, pracují, řídí auto, lyžují, používají sociální sítě i aplikace na modlení. V rámci pětidílného seriálu Radiožurnálu Život s Bohem se rozhodla otevřeně promluvit sestra Josefka, Bonaventura a Virginie. Patří ke Školským sestrám svatého Františka.

Cílem charitativního maratonu bylo především spojit ty, kteří chtějí pomáhat a věří, že dobro může zlepšit svět. Vzpomínali jsme proto i na muzikanta Davida Stypku, a to s jeho matkou Marií Stypkovou a hudebníkem Miraem Navrátilem.

Děti těch, kteří si odpykávají trest, se musejí vyrovnat s hodně těžkou situací. Právě o tom hovořily moderátorka Barbora Černošková s Veronikou Frýbovou z projektu Žlutá stužka, který podporuje rodiny vězňů. Obě dámy k nám přijely přímo z akce ve věznici v Rýnovicích. „Dětí, které mají rodiče ve vězení, je 40 tisíc v České republice. Málokoho zajímají. Potřebuji napnout síly proto, aby nás bylo víc,“ říká Barbora Černošková.

Do Dobrého dne Radiožurnálu přišel i Zdeněk Svěrák. Podpořil charitativní maraton, který jsme věnovali generaci Z. Moderátora Jana Pokorného zajímalo, proč Zdeňka Svěráka na klávesy doprovází reportér Radiožurnálu Tomáš Maleček.