Nejcennější český poklad si ode dneška mohou prohlížet školáci. Ostatní můžou přijít ve čtvrtek. Svatováclavskou korunu, královské jablko a žezlo lidé uvidí ve Vladislavském sále Pražského hradu ve speciální bezpečnostní vitríně. A ještě předtím projdou výstavou, kterou navrhla nejslavnější současná česká architektka Eva Jiřičná. Co má společného pověst o blanických rytířích s korunovačními klenoty?

Jaký byl osud českých korunovačních klenotů za druhé světové války, to je hlavní téma jejich letošní výstavy na Pražském hradě. Naši reportéři se na Pražský hrad vydali v předstihu. V exkluzivní sérii tak řekneme, kde všude se královská koruna, jablko a žezlo ukrývaly. První díl vás zavede do hlubokých sklepení Pražského hradu, kde byly korunovační klenoty jeden čas dokonce zazděné, a to proto, aby je nepoškodilo případné bombardování Prahy.

V Česku zatím fungují eDoklady. V celé EU by to měla být už v příštím roce jednotná digitální peněženka. Lidé v ní najdou všechny potřebné průkazy nebo i přístup k online bankovnictví a dalším službám. Díky ní se dokážou snadno prokázat a v budoucnu i přihlásit do online služeb v jakékoliv členské zemi EU. Ta ujišťuje, že systém bude bezpečný. Data se nebudou ukládat na internetové úložiště, ale zůstanou v mobilu. Zároveň budou šifrovaná a chráněná vícefaktorovým ověřením.

Už příští pátek 19. září si může každý přečíst údajná poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Po slavnostním otevření obálky ve středočeských Lánech se jednotlivé listy nafotí a obratem se objeví na rozhlasovém webu tajemnaobalka.cz. O měsíc později se k historickému dokumentu chystá odborný seminář. Za rok si můžou zájemci text půjčit přímo do ruky v badatelně Národního archivu.

Zapečetěná obálka s údajnými posledními slovy T. G. Masaryka se slavnostně otevírá v Lánech příští pátek, 19. září. Teď je uložená v pražském trezoru Národního archivu, kde se hlídá vlhkost, teplota, osvětlení a čistota vzduchu. Tamní restaurátor Štěpán Urbánek tipuje, že text bude napsaný na dřevitém papíru nejspíš plnícím inkoustovým perem, nebo tužkou. Kdyby bylo písmo vybledlé, jde použít metody na „zviditelnění“.

Co jste dřív zařídili jenom při osobní návštěvě úřadu, už dnes zvládnete v některých případech i online. Podle digitální a informační agentury je ze šesti tisíc služeb veřejné správy takto dostupná pětina. Stále zůstávají ale oblasti, kde se digitalizace nepovedla, jak stát původně plánoval. Platí to třeba u systému stavebního řízení, který měl propojit úřady se stavebníky a projektanty. A neúspěšný pokus o digitalizaci má za sebou třeba i ministerstvo vnitra.

Pokud patříte mezi lidi, kteří neradi chodí na úřady, asi víte, že můžete využít datovou schránku. Ta slouží k elektronické komunikaci se státní správou, třeba pro podání daňového přiznání. Celkem už v Česku funguje přes 4 miliony datových schránek, z nichž většinu mají živnostníci a firmy. Květnové šetření STEM s více než dvěma tisíci respondenty ukázalo, že datovou schránku využívá také 36 procent běžných občanů.

Tajemná obálka změnila od 30. let několikrát místo. Do roku 1948 ji měl u sebe nejspíš syn prezidenta a československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Po jeho smrti se dokument tajně přesunul do exilu ve Skotsku a později byl i ve Francii. V 90. letech se pak Masarykova pozůstalost začala vracet do svobodného Česka. Od roku 2005 je obálka v pražském Národním archivu.

Identitu lidí je dnes možné prokázat nejenom fyzicky, ale taky online. Pro přihlášení k internetovým službám úřadů, ale v některých případech i soukromých společností je možné využít několik nástrojů, které jsou zdarma. Třeba Bankovní identitu už někdy v Česku využilo 5 milionů lidí. Identitu MojeID je zase možné využít v zahraničí...