Ve dvaačtyřiceti letech přišel David Koura z Hadačky u Plzně po těžkém infekčním onemocnění o zrak. Třináct dní strávil v umělém spánku, a když se probudil, neviděl. Musel se znovu naučit chodit a postupně se učí žít bez zraku. Pomáhá mu rodina, sport i plzeňské TyfloCentrum. Díky podpoře Světlušky, projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu, si mohl pořídit tandemové kolo a domácí střelnici. Právě ve střelbě poráží i zkušenější nevidomé soupeře.

Stát Michigan na severu Spojených států může rozhodnout, kolik moci si do druhé poloviny svého období přenese americký prezident Donald Trump. I proto vyrazil do tamního přístavního města Port Huron a apeloval na voliče, aby přišli k volbám. Stáli na něj ve frontě několik hodin, přijeli z celého státu, někdy i s dětmi. Venku nakonec zůstali i ti, kteří měli vstupenky.

Pětiletý Honzík od narození nevidí a první roky života neměl vůbec jednoduché. Jeho matka se o něj nedokázala postarat, a tak chlapec skončil z rozhodnutí soudu v Dětském centru v Kladně. Tam se učí věci, které jeho vrstevníci už dávno zvládají. Rád bubnuje, zpívá a třikrát týdně dojíždí do speciální Školy Jaroslava Ježka pro zrakově postižené v Praze. Cestu mu hradí Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Paní Eva ze Vsetínska bydlela ještě v 83 letech sama a řídila auto. Náhle se ale její zdravotní stav změnil a ona zůstala na lůžku. Čtvrtým rokem se o ni doma stará rodina, se kterou zažila i společné zahraniční cesty karavanem. O podpoře mobilní hospicové péče je pátý díl seriálu Radiožurnálu Poslední přání.

Devatenáctiletý Jakub z Lukavce na Pelhřimovsku má těžké tělesné a mentální postižení a jeho stav se zhoršuje. Je ležící, dřív se dokázal smát, dnes zvládne jen krátkodobý oční kontakt. Rodina se o Kubu rozhodla starat do poslední chvíle doma. Jak zaznívá ve čtvrtém díle seriálu Radiožurnálu Poslední přání, pomáhá jí mobilní hospic.

Pan Petr (83 let) byl průvodčí, výhybkář, signalista i přednosta stanice. V tuhle chvíli stejně jako jeho manželka Alena ví, že mu kvůli vážné nemoci nezbývá moc času. Oba ve třetím díle seriálu Radiožurnálu popisují, že jsou šťastní, že mohou být spolu doma. V rámci mobilní hospicové péče za nimi pravidelně jezdí zdravotníci.

S mobilní hospicovou péčí má zkušenost pan Jiří z Kladenska, který letos na jaře ovdověl. Jeho vážně nemocná manželka Zuzana si přála zemřít doma, do rodiny tak dojížděly pomáhat s péčí zdravotnice. Jak zaznívá v druhém díle seriálu Radiožurnálu Poslední přání, pomocí virtuálních brýlí si Zuzana splnila i sen navštívit Itálii.

Devětapadesátiletý středoškolský učitel Vlastimil je vážně nemocný a lékaři už pro něj další léčbu nemají. Manželka se o něj rozhodla pečovat doma. Pomáhají jí zdravotníci z mobilního hospice, kteří pacienta pravidelně navštěvují. Právě o fungování domácí hospicové péče je pětidílný seriál Radiožurnálu Poslední přání.

Devět kandidátů, devět kandidátních listin a devět míst v zastupitelstvu. Tak vypadají komunální volby v Českých Libchavách na Orlickoústecku. Každý kandiduje sám za sebe a na vlastní kandidátce. Skoro to vypadá jako přímá volba starosty – jenže není. Starostu si nakonec zvolí zastupitelé a vůbec to nemusí být ten, kdo dostane nejvíc hlasů. České Libchavy přitom nejsou žádnou raritou. Podobně se volí ve více než sedmi stovkách obcí.

V Újezdu u Plánice na Klatovsku budou mužům vládnout ženy. Do komunálních voleb si vytvořily vlastní kandidátku a soupeře nemají. Takové obce s ryze ženskou kandidátkou, které stačí jeden platný hlas, aby kandidující vyhrály, jsou jenom tři. Čistě ženských kandidátek, které ale mají konkurenci, je přesně sto. Přitom mužů žije v Újezdu u Plánice paradoxně víc než žen. Obec má zhruba 120 obyvatel a mužů je o deset víc.