
Poslechněte si podcast: Knihovny nepůjčují jen knihy. Žáci si v nich zkoušejí demokracii i překonávají dyslexii
Spolupráce škol a knihoven není samozřejmost, městských a obecních knihoven s programy přímo pro školní třídy ale přibývá. Žáci si v nich můžou vyzkoušet, jak fungují volby nebo co jim nabízejí algoritmy sociálních sítí. A pomoc se čtením se tam může dostat i dětem se specifickými poruchami učení. Co se při výuce mezi regály osvědčuje a kde knihovny narážejí na limity, ukazuje Reparát.
Reparát
O škole a školství jinak a lépe. Kvalitní vzdělávání je veřejný zájem. Pořad Reparát ukazuje příklady dobré a vyzkoušené praxe z celého Česka. Své tipy posílejte na reparat@rozhlas.cz
Spolupráce obohacuje. Když jsou školy a rodiče na jedné lodi
Dobrovolnické spolky rodičů dnes hrají ve školách mnohem významnější roli než dříve. Aktivně se podílejí na budování školní komunity, ovlivňují kvalitu života ve škole i smysluplnost vzdělávání. Jak vypadá škola otevřená rodičům? Základem je dobře nastavená spolupráce mezi rodiči a školou, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.)
Na jazyky nemám talent? Věda i učitelé říkají, že je to mýtus
Ministerstvo školství v červnu rozhodlo, že druhý cizí jazyk bude na základních školách jen povinně volitelný a angličtina už nebude povinná od první třídy. Změny mají začít platit v září 2028. Plán vyvolal debatu, komu tahle změna poslouží. Argument, že některé děti prostě nemají na jazyky talent, vědecké poznatky nepotvrzují. Výzkumníci a školy, kde se výuce jazyků věnují, tvrdí, že spíš než naučit děti mluvit cizí řečí je důležité otevřít jim obzory pro cizí kultury.
Psychické potíže dospívajících okolí často zlehčuje, sítě je zveličují. Pomoci může o nich mluvit
Tlak na výkon ve škole, rozepře s rodiči, pocity osamění, šikana nebo nízká sebedůvěra. Na sociálních sítích se takové potíže často schovávají za filtr, a když se ukážou, výsměch jednoho spolužáka se může znásobit na tisíce hlasů. Okolí je naopak nezřídka odbude tím, že to přejde.
Přísnější odklady, asistenti k prvňákům. Co se změnilo?
Každé čtvrté až páté dítě v Česku dostávalo odklad školní docházky, v jiných evropských zemích jde přitom o jednotky procent. Od letošního září platí přísnější pravidla a do prvních tříd nastoupily i děti, které by dřív zůstaly v mateřské škole. Je to jedna z novinek startujícího školního roku. Reparát se zaměří i na další novinky v systému, u některých není jasné, jestli na ně budou peníze.
Do deseti let může v Česku chybět deset tisíc učitelů
Základní a střední školy vloni poptávaly více učitelů, než kolik jich ročně vyjde z pedagogických fakult. A do deseti let může být situace ještě horší, upozorňují zprávy ministerstva školství. Nezaplněných učitelských míst by mohlo být až deset tisíc. Nejhůř se školám shání vyučující matematiky, fyziky a informatiky. Už dnes proto jejich úvazky berou lidé, kteří přicházejí z jiných profesí a pedagogické vzdělání si doplňují později.
Když reparát nestačí. Školy řeší, jak se vyhnout propadnutí
Termíny opravných zkoušek se na základních školách vypisují během srpna, maturity a vysokoškolské zkoušky lze opakovat i v září. Zhruba 5000 žáků je přitom každoročně u reparátů neúspěšných a musejí ročník opakovat. Příčina neúspěchu často leží jinde než v nedostatečných znalostech. Takovým dětem chybí většinou psychická a materiální podpora doma, peníze na obědy nebo jen někdo, kdo si už v listopadu všimne, že je ve škole něco v nepořádku.
Odmítání školy není jen vzdor. Proč děti ztrácí motivaci?
I když měly na prvním stupni školu rády, na druhém stupni se jejich postoj zdánlivě náhle mění. Část dívek a chlapců postrádá motivaci k výuce do takové míry, že ve škole chybí celé týdny nebo i měsíce. Příčinou můžou být rodinné problémy, nebo vzdor, ale také „jen“ vývojová proměna, na níž jsou rodiče i pedagogové málokdy připraveni. Co za ní stojí a jak reagovat, vysvětluje psychoterapeutka a ředitelka Střediska výchovné péče Svitavska ALFA Vlasta Pechancová. (Repríza)
Když vzdělání není priorita. Dětem pomáhají besedy i příklady
Děti, jejichž rodiče nepovažují vzdělání za důležité, to mají těžší, pokud chtějí žít jinak. Proto jsou pro ně cenná setkání s lidmi, kteří jim na vlastním příběhu můžou ukázat odlišnou cestu. Škola pak přestává být otravnou povinností, ale prostředkem k plnění snů a dosažení společenského uznání nebo dobrého platu. Kde se můžou děti s takovou osobní podporou setkat, a proč je obzvlášť důležitá pro žáky a studenty romského původu, ukazuje nový díl pořadu Reparát. (Repríza)
Tábor má být dobrodružství, ne riziko. O sociálním bezpečí
Letní tábory a sportovní soustředění patří k dospívání, jenže právě v prostředí s volnějším režimem a silnou pozicí vedoucích se může objevit obtěžování nebo sexualizované násilí. Odpovědí není děti nikam neposílat, ale zjistit si předem, jak konkrétní tábor se sociálním bezpečím pracuje: zda má pravidla i pro vedoucí, určené osoby a mechanismy pro řešení problémů a zda se ptá na zpětnou vazbu. Co si mají rodiče ověřit a jak s dětmi mluvit o hranicích doma i ve škole?
Jak ve škole udržet zvídavost? Pomáhají pokusy
Přírodní vědy a technika dokážou děti nadchnout stejně snadno, jako je odradit. Když se výuka scvrkne na vzorce a definice, přirozená zvídavost opadá a zájem o technické obory s ní. Co ji naopak drží při životě a přivádí mladé zpátky k pokusům i k technice, ukazuje Reparát na učitelích a organizacích, které stavějí na zážitku, přesahu do běžného života a na učení mezi vrstevníky.