Česko podle Globálního indexu míru patří mezi nejbezpečnější země světa, kriminalita dětí a mladistvých ale v roce 2025 podle policie dosáhla rekordu. Školy mají kamery i krizové plány. Když dojde na ostrou situaci, záleží hlavně na tom, jestli dospělí vědí, co dělat. Proč nestačí směrnice na papíře a proč po krizi potřebují podporu i sami učitelé, ukazuje Reparát.

V mezinárodním šetření PISA zůstává Česko nad průměrem zemí OECD, ve čtenářské gramotnosti se ale patnáctiletí žáci výrazně zhoršili. Porozumění textu přitom nepotřebují jen v češtině: bez něj nevyřeší slovní úlohu ani nerozeznají fakt od názoru. Jak čtenářskou gramotnost rozvíjet napříč předměty a jak souvisí s kritickým myšlením, ukazuje Reparát.

Spolupráce škol a knihoven není samozřejmost, městských a obecních knihoven s programy přímo pro školní třídy ale přibývá. Žáci si v nich můžou vyzkoušet, jak fungují volby nebo co jim nabízejí algoritmy sociálních sítí. A pomoc se čtením se tam může dostat i dětem se specifickými poruchami učení. Co se při výuce mezi regály osvědčuje a kde knihovny narážejí na limity, ukazuje Reparát.

Dobrovolnické spolky rodičů dnes hrají ve školách mnohem významnější roli než dříve. Aktivně se podílejí na budování školní komunity, ovlivňují kvalitu života ve škole i smysluplnost vzdělávání. Jak vypadá škola otevřená rodičům? Základem je dobře nastavená spolupráce mezi rodiči a školou, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.)

Ministerstvo školství v červnu rozhodlo, že druhý cizí jazyk bude na základních školách jen povinně volitelný a angličtina už nebude povinná od první třídy. Změny mají začít platit v září 2028. Plán vyvolal debatu, komu tahle změna poslouží. Argument, že některé děti prostě nemají na jazyky talent, vědecké poznatky nepotvrzují. Výzkumníci a školy, kde se výuce jazyků věnují, tvrdí, že spíš než naučit děti mluvit cizí řečí je důležité otevřít jim obzory pro cizí kultury.

Tlak na výkon ve škole, rozepře s rodiči, pocity osamění, šikana nebo nízká sebedůvěra. Na sociálních sítích se takové potíže často schovávají za filtr, a když se ukážou, výsměch jednoho spolužáka se může znásobit na tisíce hlasů. Okolí je naopak nezřídka odbude tím, že to přejde.

Každé čtvrté až páté dítě v Česku dostávalo odklad školní docházky, v jiných evropských zemích jde přitom o jednotky procent. Od letošního září platí přísnější pravidla a do prvních tříd nastoupily i děti, které by dřív zůstaly v mateřské škole. Je to jedna z novinek startujícího školního roku. Reparát se zaměří i na další novinky v systému, u některých není jasné, jestli na ně budou peníze.

Základní a střední školy vloni poptávaly více učitelů, než kolik jich ročně vyjde z pedagogických fakult. A do deseti let může být situace ještě horší, upozorňují zprávy ministerstva školství. Nezaplněných učitelských míst by mohlo být až deset tisíc. Nejhůř se školám shání vyučující matematiky, fyziky a informatiky. Už dnes proto jejich úvazky berou lidé, kteří přicházejí z jiných profesí a pedagogické vzdělání si doplňují později.

Termíny opravných zkoušek se na základních školách vypisují během srpna, maturity a vysokoškolské zkoušky lze opakovat i v září. Zhruba 5000 žáků je přitom každoročně u reparátů neúspěšných a musejí ročník opakovat. Příčina neúspěchu často leží jinde než v nedostatečných znalostech. Takovým dětem chybí většinou psychická a materiální podpora doma, peníze na obědy nebo jen někdo, kdo si už v listopadu všimne, že je ve škole něco v nepořádku.

I když měly na prvním stupni školu rády, na druhém stupni se jejich postoj zdánlivě náhle mění. Část dívek a chlapců postrádá motivaci k výuce do takové míry, že ve škole chybí celé týdny nebo i měsíce. Příčinou můžou být rodinné problémy, nebo vzdor, ale také „jen“ vývojová proměna, na níž jsou rodiče i pedagogové málokdy připraveni. Co za ní stojí a jak reagovat, vysvětluje psychoterapeutka a ředitelka Střediska výchovné péče Svitavska ALFA Vlasta Pechancová. (Repríza)