Mladí lidé považují změnu klimatu za důležité téma a někteří ho silně prožívají i emočně. To je výzva pro vyučující, kteří s nimi tuto problematiku musí probrat ve více rovinách. „Nejlepší je, když se děti mohou zapojit do změny, jako třeba sázet nové lesy, nebo sbírat srážkovou vodu,“ doporučuje v pořadu Reparát Martin Kříž z projektu Učím o klimatu a programový ředitel obecně prospěšné společnosti Chaloupky.

Děti a dospívající tráví ve škole podstatnou část svého života, mnohdy v pasivní roli. To může změnit program Řešíme společnou výzvu, který zdůrazňuje participativní přístup. Do škol ho pomáhá zavádět Nadační fond Eduzměna. Proč má smysl umožňovat dětem spolurozhodovat o tom, co se učí? „Když se děti aktivně zapojí, mají lepší pocit a víc si toho zapamatují,“ vysvětluje v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Jaroslava Lázníčková, učitelka, která se do programu zapojila.

České školství stojí na prahu změn. Ministerstvo školství bude hospodařit s rekordními 291 miliardami korun. Novinkou je způsob, jakým jsou placeni nepedagogičtí pracovníci. To jsou profese kuchařek, školníků či uklízeček. Peníze na jejich platy už nepůjdou přes ministerstvo, ale budou v gesci zřizovatelů – obcí a krajů. „Obce a kraje budou muset přemýšlet, jaké nepedagogické pracovníky chtějí mít, kde je chtějí mít a kde na ně seženou peníze,“ říká ekonom Aleš Bělohradský.

Může být nadání problém? Nadané děti často září ve třídě, ale zároveň se potýkají s výzvami, které mohou brzdit jejich potenciál. Práce s nadanými dětmi ve školách vyžaduje individuální přístup ve formě emoční i sociální podpory. „Děti rády pracují v blocích a na projektech, vše modelujeme na míru,“ přibližuje Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových. V každém ročníku její školy vznikají speciální skupiny, kde nadaní žáci pracují s vyčleněným pedagogem.

Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v září.)

Jak naučit děti cizí jazyk, aby jim dával smysl a bavily se? Podle Miroslava Janíka z Institutu výzkumu školního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity je na čase opustit přehnaný důraz na gramatiku a zaměřit se na to, jak a kde děti opravdu komunikují. V podcastu Reparát se dozvíte, jak mohou učitelé využít repertoár jazyků, se kterými se děti setkávají doma, při sledování videí nebo na online platformách a jaké metody pomáhají rozvíjet jazykové znalosti.

Kultura a umění mohou mladou generaci nejen inspirovat, ale také rozvíjet klíčové dovednosti. Jak je můžeme zapojit do výuky ve školách? „Umění je jazyk, kterým se snažíme zkoumat a bádat,“ říká Zuzana Demlová, autorka kreativních vzdělávacích projektů. Podle ní spolupráce umělců a učitelů vrací pedagogům radost z práce a dětem nabízí nové pohledy na předměty, jako je matematika nebo přírodověda.

Káva, tiskárna, malé cíle a dobře nastavená komunikace se třídou i rodiči. To vše může pomoci učitelům k duševní pohodě. Učitelská profese patří k psychicky nejnáročnějším povoláním. Studie Psychologického ústavu Akademie věd ukázala, že pětina českých vyučujících trpí fyzickým vyčerpáním a část z nich ohrožuje syndrom vyhoření. Co mohou učitelé pro svůj well-being udělat, řešili hosté debaty podcastu Reparát Pavlína Moravcová, Daniel Pražák a Zuzana Šalamounová.

Před dvěma lety se laické veřejnosti poprvé představil jazykový model Chat GPT. Do vínku dostal schopnosti, které ho předurčily k využití ve vzdělávání. Jak se ale umělá inteligence prosazuje v českých školách? „Meziročně vidíme nárůst a nástroje umělé inteligence zatím používá při výuce zhruba 17 procent vyučujících,“ uvádí v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Ivana Böhmová, koordinátorka pro oblast AI ve vzdělávání z Národního pedagogického institutu.

Mezi patnáctým a osmnáctým rokem přemýšlí mladí lidé nejen o tom, co budou v životě dělat, ale i o tom, kdo vlastně jsou, kde chtějí žít a co od života očekávají. Jak na sebe začít nahlížet z jiné perspektivy, s tím pomáhá dětem koučka a lektorka Vendula Pecková. „Používám metodu hledání takzvaného jedinečného mixu schopností. Objevujeme silné stránky dítěte, jeho zájmy, hodnoty, které jsou pro něj důležité, a vztah k penězům,“ říká pro podcast Reparát Českého rozhlasu Plus.