Podle legendy prý u pramene v Olší nedaleko Majetína kázali sv. Cyril a Metoděj. Na konci 19. století zde místní vybudovali kapličku vysvěcenou v roce 1885, na památku 1000 let od úmrtí sv. Metoděje. Stala se poutním místem a lidé sem docházejí dodnes nejen pro kvalitní vodu.

V sedmdesátých letech zaplavila údolí potoka Nemilky voda stejnojmenné vodárenské nádrže. Ta je dnes v soukromých rukou a slouží hlavně k rybolovu.

Vodní nádrž Tršice, která vznikla v údolí Olešnice jako vodní nádrž III. kategorie, má rozlohu 12 hektarů. Zadržuje povodňové průtoky říčky Olešnice. Je rájem sportovních rybářů, kteří u ní líčí na kapry, amury, okouny, štiky nebo candáty.

Nejstarší rybníky v Žádlovicích vznikly patrně už v 15. století při stavbě mlýna. Později je využíval také místní pivovar. Při přeměně obory na zámecký park v 18. století už byly jeho nedílnou součástí a romantická zákoutí a významné rybářské revíry nabízejí i dnes.

Soutok Moravy a Bečvy se nachází mezi Tovačovem a Troubkami. Bečva se do Moravy vlévá zleva, čímž přispívá k její vodnatosti a významu jako dopravní tepny a ekologického koridoru regionu. Tento soutok je důležitý nejen z hydrologického, ale i ekologického a rekreačního hlediska.

Potok Špraněk pramenící v kopcích mezi Dzbelem a Ludmírovem na Konicku, je podle odborníků zodpovědný za půvab Javoříčského krasu.

V němčině byl kraj pojmenován „Krásný les“, tedy Schönwald, v latině se nazývá Pulchra Silva. Roku 1287 je zmíněn první zdejší panovník Oneš z Čistého Slemene neboli ze Šumvaldu, komoří olomouckého zemského soudu.

U nás výjimečná technická památka – parní čerpací stanice Chválkovice z roku 1889, s dochovaným mechanickým strojem. Velká kola setrvačníku mají v průměru přes pět metrů.

Lázně Teplice nad Bečvou leží na místě protkaném rozsáhlým jeskynním systémem, odkud vyvěrá léčivá voda obohacená minerály a oxidem uhličitým.

Nedaleko vrcholu hory Jeřáb v Hrubém lese najdeme pramen s mramorovou deskou a nápisem Leopold Grabner Quelle.