Jak to vypadá, když se vinařství daří nejen révě, ale i ptákům?

Vypravili jsme se na jižní Moravu do biovinařství Marcinčák. Jeho zakladatel Petr Marcinčák má ptáky ve vinicích i celé oblasti Pálavy rád a dokáže svým hospodařením vytvářet podmínky, ve kterých se jim daří. Představil nám své vinice a povídal o tom, proč ekologické hospodaření pomáhá vytvářet krajinu, ve které se daří hmyzu i ptákům – od vlh a dudků po poštolky a sýčky.

Řeč přišla i na špačky, sucho a klimatickou změnu a samozřejmě na víno. Nahlédli jsme také do zákulisí výroby Novosedelského slámového vína a zjistili, jak poznat biovíno.

Pojďte s námi na návštěvu do vinic. 🍇🐦

Jak se z jedné ornitologické výpravy stane dvacetiletá životní cesta?

Ornitoložka Vlasta Škorpíková se už téměř dvacet let vrací do Severní Makedonie – země, která i dnes skrývá ornitologicky málo prozkoumaná místa a překvapení. Společně s kolegy pomohla objevit nová hnízdiště vzácných druhů, zpřesnit jejich rozšíření a významně přispět k poznání tamní avifauny.

V rozhovoru uslyšíte o dobrodružných výpravách za ptáky Balkánu, pátrání po záhadném rehku bělokřídlém, nocích strávených pod širým nebem i historkách, které někdy končily na policejní stanici nebo ve vojenském prostoru. Nechybí ani zamyšlení nad tím, jak se za posledních dvacet let proměnila ochrana přírody a ornitologie v Severní Makedonii.

Moderuje Petr Voříšek

Jak věda odhaluje tajemství ptačího života? Ornitolog Petr Procházka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR vysvětluje, co se vědci dozvěděli o kukačkách, rákosnících i jejich neuvěřitelných cestách do Afriky. V rozhovoru s Alenou Klvaňovou uslyšíte, jak moderní metody výzkumu mění naše poznání ptáků, proč některé druhy ubývají a co všechno se dá vyčíst z GPS vysílačů nebo izotopových analýz. Přijde řeč i na evoluční souboj kukačky s jejími hostiteli, ochranu mokřadů a na to, proč je kritické myšlení důležité nejen ve vědě.

Víte, že i ptáci mají svá nářečí? Projekt Nářečí českých strnadů se zaměřuje na mapování rozdílů ve zpěvu strnada obecného a zkoumá, jak tato ptačí „řeč“ vzniká a jak se předává se mezi generacemi. Strnadí nářečí se skrývá v nenápadném detailu – ve výšce posledních dvou tónů zpěvu, kterého si na první poslech málokdo všimne. I strnadi se totiž učí zpívat od svých rodičů a sousedů, a v různých oblastech tak vznikají místní varianty jejich zpěvu.

Vydejte se s námi do korun stromů za jedním z nejimpozantnějších českých dravců. V tomto terénním dílu podcastu se s moderátorem Petrem Voříškem vydáme na kroužkování mláďat orlů mořských. Společně s ornitologem a odborníkem na dravce Tomášem Bělkou a ornitologem Václavem Beranem nahlédneme přímo do orlího hnízda. Dozvíte se, jak kroužkování probíhá, proč je pro ochranu druhu tak důležité a jaká dobrodružství i překvapení přináší práce vysoko v korunách stromů.

Uslyšíte také, jak se populaci orlů mořských v České republice daří, proč některá hnízdění končí neúspěchem a jak vědcům pomáhá sledování označených ptáků při jejich ochraně. Čeká vás autentická reportáž z terénu plná zajímavostí, napětí i jedinečných okamžiků z bezprostřední blízkosti orlího života.

Martin Harper, CEO of BirdLife International, visits Prague to celebrate the 100th anniversary of the Czech Society for Ornithology. In the podcast, he talks about how a global network of 124 conservation partners operates across vastly different political and economic contexts, why staying non-partisan is key for NGOs, and what the next generation of conservationists should focus on to protect birds and nature at scale.

Jsou hraboši skutečně kalamitou, nebo spíš důsledkem toho, jak přistupujeme ke krajině a jak ta dnes ve skutečnosti vypadá? A je řešením diskutovaný jed Stutox nebo se naopak může trávením problém ještě prohloubit?

Zdeněk Vermouzek si povídá se sedlákem Danem Pitkem a ornitologem Martinem Šálkem o letošní debatě kolem používání jedů na hraboše, o roli přirozených predátorů i o tom, proč se hraboší problémy nejčastěji objevují v intenzivně obhospodařované krajině. Řeč přijde také na vliv zemědělské politiky, lobbingu velkých agrárních podniků, nastavení dotací i na otázku, jakou krajinu vlastně jako společnost chceme. Jak souvisí hraboši, sýčci, klimatická změna a budoucnost českého zemědělství?

Proč orel křiklavý téměř vždy vyvede jen jedno mládě? Co je kainismus a proč u těchto orlů dochází k zabíjení sourozenců přímo v hnízdě? A jak se z nenápadného dravce stal jeden z nejzajímavějších druhů evropské ornitologie?

Hostem Ptačích řečí je ornitolog Tomáš Bělka, který se orlům křiklavým věnuje desítky let. Společně s Petrem Voříškem mluví o výzkumu na Slovensku, hledání hnízd v horách, satelitním sledování migrace až do Afriky i o překvapivém návratu orla křiklavého do Česka.

V epizodě uslyšíte:

• proč silnější mládě zabíjí slabšího sourozence
• jak orli migrují 10 000 km do Afriky
• proč vznikají nová hnízdiště v Česku
• jak orly ovlivňují změny krajiny a zemědělství
• co se děje při křížení s orlem volavým
• a historky z terénního výzkumu na Slovensku

Orel křiklavý je možná méně známý než orel skalní nebo mořský, ale jeho život je plný nečekaných záhad, které vědci stále úplně nerozluštili.

🎙️ Podcast Ptačí řeči
Host: Tomáš Bělka
Moderuje: Petr Voříšek

Speciální díl podcastu Ptačí řeči natáčený živě na oslavách 100 let České společnosti ornitologické v parku Portheimka.

Moderátorka Alena Klvaňová si povídá s hudebníkem a přírodovědcem Danem Bártou a ředitelem ČSO Zdeňkem Vermouzkem o vztahu lidí k ptákům, inspirací přírodou i o tom, proč je důležité chránit krajinu kolem nás.

Uslyšíte osobní příběhy, vzpomínky na první setkání s ptáky, úvahy o jejich zpěvu i zamyšlení nad tím, jak se mění svět kolem nás — a co s tím můžeme dělat.

Lelek lesní je nenápadný noční pták, kterého spíš uslyšíte než uvidíte – a přesto skrývá překvapivě složitý život. Právě proto se Richard Schnürmacher výzkumu lelků věnuje. Proč potřebují pestrou, mozaikovitou krajinu a jak kombinují hnízdění na otevřených plochách s lovem potravy často i několik kilometrů daleko? Jak funguje jejich noční komunikace a co o ní zatím víme? Jaké nové poznatky přinášejí moderní technologie sledující jejich pohyb a aktivitu? A především, jak je možné populace lelků efektivně chránit? Odpovědi přináší dnešní Zobák.