Úterý dopoledne, sedíte v práci a pípne zpráva. Čtyři slova, žádné téma. A do večera zbývá osm hodin. Hned odepíšete a začnete se omlouvat? Napíšete „OK.“ a celý den si v hlavě chystáte obhajobu? Nebo si všimnete, co se děje ve vašem těle, a zeptáte se?

V tomhle díle se podíváme, co každá z těch reakcí prozrazuje o tom, co jsme si odněkud přinesly. Dozvíte se, proč pro náš mozek může být nejistota horší než jistá rána, co má s tím vším společného had pod kamenem a proč vaše „OK.“ s tečkou může znít chladněji, než ho myslíte. A podíváme se i na druhou stranu: co prožívá ten, kdo takovou zprávu pošle.

Je to můj pohled, ne ultimátní pravda. Tento díl nenahrazuje terapii. Pokud se ve vašem vztahu objevuje ponižování nebo násilí, obraťte se prosím na odborníky, například na Bílý kruh bezpečí (116 006).

Zdroje (dohledáno podle nejlepšího vědomí a svědomí):

de Berker, A. a kol. (2016). Computations of uncertainty mediate acute stress responses in humans. Nature Communications.

Lieberman, M. D. a kol. (2007). Putting feelings into words. Psychological Science.

Kruger, J., Epley, N. a kol. (2005). Egocentrism over e-mail. Journal of Personality and Social Psychology.

Terasaki, A. K. (1976, vyd. 2004). Pre-announcement sequences in conversation.

Starr, L. R., Davila, J. (2008). Excessive reassurance seeking, depression, and interpersonal rejection. Journal of Abnormal Psychology.

Gunraj, D. N. a kol. (2016). Texting insincerely: the role of the period in text messaging. Computers in Human Behavior.

Carleton, R. N. (2016). Fear of the unknown: one fear to rule them all? Journal of Anxiety Disorders.

Fairbairn, W. R. D. (1952). Psychoanalytic Studies of the Personality.

Klinický farmaceut není paní za pultem v lékárně. Je to specializace s atestací, v Česku jich pracuje několik desítek a ve velkých nemocnicích jsou pojistkou bezpečné léčby. V pilotním díle se Lucie Kotlářová představuje přes to, co dělá: hlídá, aby léčba nejen pomáhala, ale aby byla bezpečná. Jak sama říká, nejde o to jen léčit, jde o to léčit bezpečně.

Mluvíme o oboru s nejdelším jménem, jaké známe, psychoneuroendokrinoimunologii, a o tom, proč jedna špatná zpráva rozhodí nervy, hormony, imunitu i trávení najednou. Proč „to máte jen ze stresu" není zlehčování a proč zamilovaný člověk nebývá nemocný. A otevíráme čtyři témata, která se teď řeší na velkých lékařských kongresech a každé dostane vlastní díl: vitamin C, léčebné konopí, nové léky na obezitu a návrat výzkumu psychedelik.

Tohle je povídání dvou žen z oboru, není to lékařská rada. O léčbě vždy rozhoduje váš lékař.

Více o Lucii Kotlářové ⁠ZDE⁠

Klinika: ⁠https://inpharmclinic.cz

Pouze tuto sérii podcastu můžete sledovat ZDE

Vítejte u prvního dílu nové série, kterou natáčím s mojí kamarádkou Dominikou. Poznaly jsme se v psychoterapeutickém výcviku Virginie Satirové a sedly si na první dobrou. Tohle je nepřipravené povídání o životě, upřímné a s dost smíchem.

Dominika je krizová interventka, skoro deset let pracovala s dětmi v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a teď si otevírá vlastní poradnu. Já jsem Kateřina, zakladatelka HEALLO®. Obě jsme v období, kdy bilancujeme a jdeme si za sny, které jsme dlouho odkládaly.

V díle uslyšíte:

• proč říkat životu ano, ale ne každému požadavku okolí
• jak vypadalo moje první opravdové ne a co se po něm změnilo
• co je krizová intervence a kdy ji vyhledat
• proč i terapeut potřebuje svého terapeuta
• jednu vizualizaci, při které mi došlo, že nejsem šťastná
• hladovění kvůli číslu na váze a vděčnost k životu, kterou cítím dnes

Tento podcast je povídání dvou žen a nenahrazuje odbornou péči. Pokud je toho na vás moc, zavolejte na Linku první psychické pomoci 116 123 (nonstop, zdarma). V akutním ohrožení volejte 155 nebo 112.

Ženich nudný. Dvě slova, která si prý Božena Němcová poznamenala o vlastní svatbě v sedmnácti.

Znáte ji ze školních lavic a možná ji máte i v peněžence. V tomhle dílu se ale nedívám na spisovatelku z čítanky, ale na ženu. Na holčičku, která se bála vlastní mámy, na manželství, které sama nazvala otroctvím, a na smrt syna, po které začala psát tu nejlaskavější knihu české literatury. A taky na dceru Doru, které možná předala víc, než chtěla.

Uslyšíte, proč malá hrdinka Babičky nese její vlastní jméno, co spojuje Dořina syna s autorem Rumcajse a co o ní prozradila DNA z jejích vlasů.

Na konci vás čeká krátké cvičení podle Virginie Satir: jak přepsat rodinné pravidlo, které vám už neslouží. Celý pracovní list najdete v příloze.

Je to můj pohled, ne ultimátní pravda. Pokud vám díl otevřel něco těžkého z vaší vlastní rodiny, nenoste to v sobě sama a obraťte se na terapeutku nebo terapeuta.

Doplňující cvičení naleznete ZDE

Zdroje (dohledáno podle nejlepšího vědomí a svědomí):

Magdaléna Pokorná: Josef Němec. Neobyčejný muž neobyčejné ženy (Academia 2009)

Marie Bahenská: Liberální matka Božena Němcová? (Český lid 2012)

Vladimír Úlehla: Samotářská dcera Boženy Němcové Theodora (Jičín)

Vladimír Úlehla: Václav Fejfar (Jičín 2008)

Muzeum Boženy Němcové, Novinky.cz, CNN Prima News, Eurozprávy, Radio Prague International

Co to vlastně znamená být kongruentní? Ve druhé epizodě Martin a Kateřina rozebírají slovo, které na satirovském výcviku zní jako cizí jazyk, a hledají pro něj obyčejná slova: mluvit, cítit a jednat v souladu sám se sebou.

Mluví o tom, proč je vztah s terapeutem základem každé terapie a proč nemá smysl chodit k někomu, kdo vám nesedí. Kateřina sdílí zkušenosti z výcviku u Gabora Matého a z toho, co jí ukázal pohled na sebe samu na kameře. Martin vysvětluje, proč se děti rodí kongruentní a jak je rodinná pravidla, škola a společnost postupně „zlámou”. A proč se pak v dospělosti učíme znovu to, s čím jsme přišli na svět.

Řeč je i o rodinných vzorcích, které se předávají po generace, a o tom, jak těžké je je přerušit.

Rozhovor dvou lidí, kteří tu cestu sami jdou. Mezi stavbou, koňmi a výcvikem.

Předchozí epizodu naleznete ⁠ZDE⁠ a Brašnu s náčiním na údržbu sebeúcty ⁠ZDE⁠

🎙 Témata ze života, ne z učebnice.
Podcast Psycho-logicky nenahrazuje odbornou psychoterapeutickou péči.

Co uděláš, když tě někdo upřímně pochválí… shodíš to, vrátíš to, nebo prostě přijmeš?

Kateřina v této epizodě rozebírá tři typické reakce na pochvalu a co každá z nich prozrazuje o tvém vztahu k sobě. Přidává i vlastní osobní zkušenost a to, jak se s tímhle tématem sama dlouho pracovala. Zamyslíš se i nad tím, jak se cítí člověk, který ti pochvalu dává, a proč na tom vlastně záleží.

Pusť si epizodu a zkus si přitom vzpomenout, jak reaguješ ty.

Doprovodné materiály najdeš ZDE

„My jsme se rozešli, ale zůstali jsme kamarádi."

Zní to jako ta nejdospělejší věta na světě — a pro spoustu lidí opravdu funguje.

Ale někdy se za ní tiše schovává něco úplně jiného, a dnes se spolu podíváme na to, co se v těle a v hlavě děje, když se rozhodujeme, jestli s bývalým zůstat v kontaktu...

Martin a Kateřina se potkali ve výcviku terapie Virginie Satirové a rozhodli se, že jejich rozhovory by neměly zůstat jen mezi čtyřma očima.

V první epizodě se představují: kdo jsou, co je přivedlo k psychoterapii a proč zrovna satirovská metoda. Martin mluví o vnitřním hlasu, který ho přivedl na seminář. Kateřina o knize v knihovně a Deklaraci sebeúcty, která ji zasáhla.

Upřímný rozhovor dvou lidí, kteří jsou sami uprostřed procesu a přesně proto vědí, o čem mluví.

Zmíněnou Deklaraci sebeúcty naleznete ZDE a Brašnu s náčiním na údržbu sebeúcty ZDE

🎙 Témata ze života, ne z učebnice.

Podcast Psycho-logicky nenahrazuje odbornou psychoterapeutickou péči.

Virginia Satir, matka rodinné terapie. Ale málokdo ví, odkud její teorie skutečně přišla.

Bylo jí pět let, když jí praskl appendix. Matka odmítala zavolat lékaře... věřila, že modlitba stačí. Otec čekal, až bylo skoro pozdě. Virginia přežila jen o vlásek. A z toho konfliktu nad tělem jejich dítěte vyrostlo celé její dílo o moci, komunikaci a sebeúctě.

Pak přišla hluchota. Několik let bez sluchu. Naučila se číst těla, výrazy, napětí ve tvářích. Když se jí sluch vrátil, věděla věc, kterou slyšící lidé nevědí: že tělo říká pravdu, i když slova lžou.

V téhle epizodě se nepovídá o teorii. Povídá se o člověku za ní.

Když se něco děje uvnitř...úzkost, prázdno, tíha, kterou neumíte pojmenovat, tělo hledá nejrychlejší cestu k úlevě.

A ta cesta velmi často vede přes jídlo.

Ne proto, že jste slabá. Ale proto, že vaše nervová soustava ví, co dělá.

V této epizodě se podíváme na to, proč přejídání, hladovění i striktní plánování jsou tři tváře téhož a co se za nimi skutečně skrývá.