V Česku se nedaří snižovat rozdíly v odměňování mužů a žen, situace se v posledních letech zhoršila. Podle Eurostatu muži berou o 18 procent vyšší plat, což je horší než ve většině unijních zemí. Na vině jsou strukturální problémy a náročný návrat po mateřské, shodují se v Pro a proti Českého rozhlasu Plus Šárka Homfray z výboru pro rovné příležitosti žen a mužů v Českomoravské konfederaci odborových svazů a ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.

Od invaze Ruska na Ukrajinu a obzvláště pak od druhého nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta se Evropa ocitla v bezprecedentní bezpečnostní situaci. „Naší odpovědí musí být prohloubení integrace,“ hodnotí budoucnost Evropy pro Český rozhlas Plus bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM). „Evropa musí činit daleko víc, ale bude to muset dělat chytře,“ míní europoslanec a bývalý ministr Alexandr Vondra (ODS).

Povinnou vojenskou službu už v Evropě zavedly Švédsko, Norsko, Litva či Lotyšsko. Polsko, Británie nebo Německo o tom vážně uvažují. Mělo by vojnu znovu zavést také Česko? „Mnozí mladí muži tam pochopí, co je život,“ chválí v Pro a Proti senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Není na to absolutně vybudovaná struktura, které jsme se zbavili,“ upozorňuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Rychlejší vyhoštění nelegálních migrantů či zpřísnění kontrol pobytu žadatelů o azyl. To má přinést novela zákona ministerstva vnitra, která částečně implementuje evropský migrační pakt. Předlohu ale kritizuje opozice i neziskové organizace. „Je v rozporu s českým i mezinárodním právem,“ vadí Andree Krchové, ředitelce Konsorcia nevládních organizací pracujících s uprchlíky. „Chceme zamezit nelegální migraci,“ namítá pro Český rozhlas Plus poslanec Petr Letocha (STAN).

Dětská kniha Fotbalový král Jana Žáčka osahovala pasáže o šmírování holek. Nakladatelství Albatros Media ji proto po čtyřech letech a stížnostech čtenářů stáhlo z prodeje. „Je to zobrazení realistického chování sedmiletých dětí,“ míní v Pro a proti novinář týdeníku Echo Jiří Peňás. „Extrémně vulgární,“ namítá autor knihy Nekorektní literatura Stefan Segi, který působí v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.

Ve veřejné debatě zaznívá, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci si Evropa bude muset vybrat mezi výdaji na obranu a dekarbonizací. „Dekarbonizace je mezi voliči nepopulární, obrana by měla být nadřazená,“ je přesvědčený ekonom a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Nastalo zde falešné dilema. Obranyschopnost a Zelená dohoda se doplňují,“ nesouhlasí s ním v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Viktor Daněk z think-tanku Europeum.

Povinné roušky, zákaz provozu restaurací – k takovým krokům se před pěti lety v březnu uchýlila vláda, aby bojovala s první vlnou covidové pandemie. Za pět let zemřelo v Česku na covid-19 v přepočtu zhruba 4000 lidí na milion obyvatel. Tím se řadíme k nejpostiženějším zemím světa. „Navrhoval jsem promoření mladé generace,“ připomíná imunolog Jiří Šinkora. „Ani po přirozeném nakažení člověk nemá dlouhodobou imunitu,“ oponuje tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Ekonomika mnoha evropských zemí se nedokáže nastartovat k solidnímu růstu. V celé Unii vzrostl v roce 2024 HDP v průměru jen o necelé procento, v kontrastu s tím ekonomika Spojených států ve stejném roce vzrostla skoro o 3 procenta. „Jestli se něco nezmění, tak ten trend bude pokračovat,“ komentuje rozdíl pro Český rozhlas Plus podnikatel Martin Wichterle. „Je to velmi patrné ve sledování nejrůznějších indexů inovativních schopností,“ souhlasí ekonom Petr Zahradník.

Mezi předlistopadovými disidenty a historiky se po vydání knihy Zbyněk Fišer/Egon Bondy a Státní bezpečnost rozhořela debata o morálním profilu filozofa a ikony undergroundu. „Zbyněk Fišer a Egon Bondy jsou pro mě dvě rozdílné osoby,“ říká historik Petr Placák. „Otevřenost díla spočívá právě v tom, že z něho nemůžeme vyselektovat jenom to, co se nám hodí, ale musíme brát ty věci v kontextu a samozřejmě i s hodnotami,“ nesouhlasí spoluautor knihy Miroslav Vodrážka.

Rozhodnutí Donalda Trumpa ukončit financování zahraničního rozhlasového vysílání vyvolalo ohlas v mnoha zemích. Někteří čeští politici navrhují, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda platili místo Američanů Evropané. „Pro Evropu je skutečně důležité, aby takové vysílání fungovalo,“ říká v Pro a proti europoslanec z lidovecké frakce Jan Farský (STAN). „Cesta ke shodě bude velmi složitá,“ namítá europoslanec z Patriotů pro Evropu Tomáš Kubín (ANO).