Eliška Nováková z Jívoví studovala vysokou školu v Brně, když se jí jednoho dne udělalo špatně. V jejím věku nikdo nepředpokládal, že by mohlo jít o mozkovou mrtvici, proto se do nemocnice dostala pozdě.

Už padesát let jezdí s koňmi a pořád jsou jeho velkou láskou. Jiřího Karlíka z Nové Vsi u Chotěboře nejčastěji uvidíte na kozlíku kočáru nebo v lese, kde pomáhá vytahovat dřevo z těžko přístupných míst. Každý rok se také účastní humpolecké Zlaté podkovy.

Neogotická kaple byla postavena před rokem 1890, nejvíce pak zchátrala během 50. let, kdy se v bývalém režimu stát o církevní památky nestaral. Nyní je kaple v majetku obce, a ta se pustila do její obnovy.

V jihlavském Domě kultury zazněly slavné Dvořákovy Slovanské tance v provedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Koncert pro budoucnost zárověň zahájil oslavy dvacátých pátých narozenin Kraje Vysočina. Výkony umělců návštěvníci ocenili potleskem vstoje.

Na sto sedmdesát tanečnic chodí trénovat do tělocvičny Agrotechnické střední školy v Bystřici nad Pernštejnem.

Věnují se komunitní činnosti v obci Bory i v osadě Cyrilov, s dalšími dobrovolníky udržují místní tradice, pořádají řemeslné dílny a učí děti lásce k přírodě. A to není všechno. Mladí manželé Havlátovi také hospodaří na své farmě v Jívoví, kde mají i kozí stádečko.

Na pohádku před spaním určitě všichni dodnes vzpomínáme. Poslouchají je i děti v mateřské škole v Demlově ulici v Třebíči, kam jim je chodí číst čtecí babička Magda Vránová. A jak se tak člověk stane čtecí babičkou? Prostě má moc rád děti.

Základem české kuchyně je určitě poctivý silný vývar. V době chřipek a nachlazení je navíc vývar i skvělý pro rychlejší uzdravování. A jak na něj, aby byl opravdu dobrý? To jsme se vydali zjistit do jihlavského řeznictví rodiny Paculových.

Spojení slov Batelov a lavičky na jednom rodinném setkání u Tauschů dalo vzniknout myšlence designově zajímavých laviček v městysi a okolí. Za nápadem stojí bratři Daniel a Jaromír Tauschovi a jejich bratranec z Třeště Michal Tausch.

Člověk se v blízkosti zvířete otevírá, uklidňuje, dokáže promluvit o svých starostech, zlepší se mu nálada. Proto se zvířata často využívají k terapiím pro nemocné, osamělé, starší nebo postižené lidi.