Co s námi udělá les sežraný kůrovcem? A proč nás ta mladá smrčina, která ho nahradila, také znepokojuje? Filosofka Eliška Fulínová a ilustrátorka Magdalena Gurská se v živé epizodě Podhoubí z Mezinárodního festivalu ilustrace a komiksu, setkaly nad otázkou, která spojuje estetiku, vědu i každodenní zkušenost: jak vlastně vnímáme krajinu, která se kolem nás mění?

Z jednoho hashtagu vybudoval komunitu desítek tisíc lidí. Sází stromy, vrací do krajiny zapomenuté křížky, obnovuje ovocné sady, historické kašny i kapličky a každý den ukazuje Šumavu tak, jak ji málokdo vidí — východ slunce nad hřebeny, louky, lesy, místa dávno zaniklých vesnic. Richard Brož, zakladatel projektu We Love Šumava, přitom nechce Šumavu jen sdílet. Chce, aby vydržela.

Čtyři stupně ráno, ledové koupání, hamaka u potoka, fotopast u pěšinky, kudy chodí zvěř — to není popis filmového štábu na výzkumné expedici, ale jeden den na přírodovědném táboře Do divočiny, ze kterého Prokop Pithart natočil živou epizodu Podhoubí. Hosty tentokrát nebyly expertky a experti, ale děti.

Obloha šedá, vzduch plný prachu, vesnice, které kdysi stály a dnes nejsou. Novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N jezdí na sever Čech dva roky a přiznává, že jí tam bývá smutno. Ne ze zlomyslnosti krajiny, ale z pocitu, že se o lidi v mostecké pánvi nikdo moc nezajímá. „Třeba v Mostě jsem obcházela místní a ptala se, kdo je Pavel Tykač a co se plánuje za jejich baráky. Prostě to nevěděli."

Kdybychom se na zemědělskou krajinu Polabí dívali očima zajíce polního, co bychom viděli? Miloslav Chlumský, zemědělec a myslivec z Ratenic u Poděbrad, tuhle otázku nepokládá jako řečnickou — přestavuje podle ní celé hospodaření na svých polích. A výsledky jsou vidět i termovizí: třináct zajíců na jednom čtyřhektarovém poli.

Kamzík horský podle definice nepatří mezi původní druhy a to i přes to, že se tu před mnoha lety vyskytoval. Do severních Čech ho před sto lety znovu vysadili lovci z Rakouska, aby rozšířili nabídku lovné zvěře. Dnes je pevně vrostlý do zdejší krajiny i kultury. Jeho přežití neohrožují turisté na kolech, ani vlk, který se sem po letech vrátil, ale rostoucí teplo. Vojtěch Kasič z České zemědělské univerzity v Praze zkoumá severočeskou populaci kamzíků.

V červenci zveřejnil Eurostat srovnání, jak si státy Evropské unie vedou v výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky a jeden ze zakladatelů iniciativy Nová energie Česka, zná výsledek zpaměti. „Česká republika se bohužel bude hledat velmi snadno. Jsme poslední," říká.

Tradiční lov kytovců na Faerských ostrovech se letos odehrál v bezprecedentním rozsahu. Na konci května bylo během jediného dne zabito 706 kytovců čeledi delfínovitých. Přímým svědkem byl i Lukáš Matějíček, český dobrovolník organizace Sea Shepherd, který byl za dokumentaci lovu zadržen a noc strávil ve vazbě.

Bavil vás na základní škole přírodopis? Lucie Marková ani Petr Daniš si na ten svůj téměř nevzpomenou. A právě v tom je problém. Ti, kteří přírodopis milovali, si totiž vybavují hlavně jednu věc — průvodce, který je vzal ven.

Dokumenty o přírodě v Česku dle slov Kateřiny Fialové téměř nevznikají. Přitom i zdejší krajina nabízí příběhy, které stojí za vyprávění — mizející pískovny, napřímené řeky nebo hmyz, jehož chování teprve začínáme chápat. „Často se ohlížíme na ty krásné pralesy, ale i to, co tu máme, je obrovský zázrak," říká devatenáctiletá dokumentaristka, režisérka a investigativní novinářka, která se rozhodla tuto mezeru zaplnit.