Když administrativa Donalda Trumpa loni omezila financování humanitární pomoci, agentura OSN pro uprchlíky přišla podle Jana Hejtmánka z Deloitte o tisíce zaměstnanců. Část jejich práce dnes zastávají AI agenti. Původně měly být jen čtyři, nyní jich běží 54 napříč 137 zeměmi a pomáhají s prací odpovídající kapacitě zhruba dvou tisíc lidí. Díky tomu zaměstnanci místo papírování mohou dál pracovat přímo s uprchlíky. Ještě radikálnější proměna probíhá ve francouzské farmaceutické skupině Sanofi. Tam má AI místo složitého nákupního procesu třeba jednoduše objednat vědcům zkumavky a díky tomu firmě uspořit 1,3 miliardy eur. Jak AI agenti mění fungování obřích organizací a proč jejich nasazení stojí méně na technologii a více na lidech? Poslechněte si nový podcast Hospodářských novin s Janem Hejtmánkem expertem na AI z Deloitte.

Motání hlavy, pocit nejistoty při chůzi nebo strach z otevřených prostranství – potíže s rovnováhou trápí podle odhadů až desetinu populace a netýkají se rozhodně jen seniorů. I když s věkem jejich výskyt prudce roste, problémy se objevují běžně už kolem čtyřicítky. A právě to je věk, kdy by člověk měl zařadit mezi denní rituály i několik základních cviků, které posilují tak zvaný vestibulární systém. Neurolog Lukáš Martinkovič z Fakultní nemocnice Motol v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, jaké cviky opravdu fungují nebo proč se závratě často špatně diagnostikují jako problém s krční páteří. Předplatitelé podcastu se dozvědí i to, proč se o cíleném tréninku vestibulárního systému stále častěji mluví i ve sportu nebo kdy může být závrať důsledkem stresu. První Longevity podcast live. 3 hosté. 3 témata. 1 večer o tom, jak žít déle a lépe. Registrace zdarma zde: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScJ5mMRIbyRNiUaOaYKxVQweN2Td9vw_K_WV7HLXhFu0JOICQ/viewform?usp=dialog

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na nový rozruch v Evropské unii. Mario Draghi, bývalý šéf evropské centrální banky, který nedávno vydal výbušnou zprávu o zaostávání unie, přišel s novou iniciativou. Ze špiček politiky a velkého byznysu vytvořil Rýnskou skupinu, která si dává za cíl unii pozvednout. Problém? Zapomněl nejen na Česko, ale na celou střední a východní Evropu. Co to znamená? Odpoví nám europoslanec Luděk Niedermayer. 

Vojtěch Zavřel začal programovat už na střední škole a k finanční nezávislosti se dostal přes vysokou míru úspor, splacené bydlení a portfolio, které podle něj nemusí být obří, pokud člověk drží na uzdě životní náklady. V MoneyPenny mluví o prvních investičních chybách, pákovém tradingu, P2P půjčkách, korporátních dluhopisech i bitcoinu, který kdysi prodal za šest dolarů. A vysvětluje, proč dnes místo rentiérského klidu pracuje víc než kdy dřív: rozjíždí AI start-up, který má zlevnit chytré domy.

Ranní brífink Martina Ehla: Horké léto dalo evropské energetice docela zabrat a nezvládla se dobře připravit na zimní sezónu. Chybět bude hlavně plyn z německých plynových úložišť, říká Jan Brož, reportér HN, který se zabývá energetikou.

Všichni dnes mluví o umělé inteligenci, ale jen málokdo ji umí ve firemním prostředí reálně a smysluplně využít. Jak bezpečně poznat procesy, které jsou už dnes zralé na předání strojům? Vojtěch Jukl, zakladatel společnosti 42 Consultants, v rozhovoru pro HN ukazuje, že samotná implementace moderních technologií bez pevných základů nic nezmůže. Mimo jiné rozebírá i to, kde leží hranice autonomie AI agentů nebo jaké konkrétní kroky přinesou firmám okamžitý efekt. „Umělá inteligence za vás nevyřeší špatně nastavené procesy. Pokud máte ve firmě chaos, AI ten chaos jen zrychlí. Klíčem k úspěchu není koupit si chytrou technologii, ale přesně vědět, jakou práci a jakou míru rozhodování jí vlastně chcete předat,“ říká Jukl. Poslechněte si, jak se připravit na radikální proměnu pracovního trhu, a objevte tři konkrétní oblasti, kde vám zapojení AI přinese ty nejrychlejší výsledky.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Na českých dálnicích se toho teď děje hodně – dodělávají se prázdninové opravy, aby teď o posledním prázdninovém víkendu byly hlavní tahy co nejlíp průjezdné. Před několika dny kvůli tomu silničáři testovali opravovaný historický most Šmejkalka na D1. V zátěžových zkouškách obstál – a to znamená, že bude brzo další úplná uzavírka dálnice. Tak, aby se mohlo začít dělat na druhé polovině. Šéf komunikace Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl vysvětluje, co přesně se bude dít a jak to poznají řidiči.

Pro nové posluchače Bruselský diktát na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Už od 1. ledna mají v USA stát nové léky jen tolik, za kolik jsou k mání v Evropě. Na našem kontinentu za ně přitom platíme asi desetkrát méně. Důsledky jsou jasné: tyto léky v Evropě buď několikanásobně zdraží, nebo nebudou vůbec. Odborníci upozorňují, že jde o neodkladný problém. Co s ním? Chystají politici nějaké řešení, nebo tápou? Rozebíráme s Davidem Kolářem, ředitelem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Čeští pacienti čekají na nově vyvinuté léky v průměru rok a deset měsíců. Tak dlouho trvá, než nový přípravek projde schvalovacím kolečkem a dostane se k lékařům, kteří jej mohou předepisovat a podávat. Přitom v Rakousku nebo i Maďarsku je tato doba výrazně kratší. Vyplývá to z aktuální analýzy Patients W.A.I.T. Indicator.„Tento čas schvalování se bohužel prodlužuje, jsme za evropským průměrem, byť několik let zpátky byla Česká republika na pozitivní trajektorii. Když lék vstupuje do země, musí splnit celou řadu podmínek. Systém jej zhodnotí po medicínské stránce, jestli je dostatečně bezpečný, a samozřejmě jsou tam i ekonomické parametry, tedy kolik za ten lék naše zdravotní pojišťovny zaplatí,“ říká v podcastu HN David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Výrobci léku musí o novém přípravku předložit různá data. „Český schvalovací systém je však v rámci Evropy tak trochu džungle. Byť inovativní léky umíme dostat do země v relativně krátkém čase, nastavujeme jim různá preskripční omezení. Stanovíme přesně nějakou skupinu pacientů, kteří lék dostanou a budou jej mít hrazený ze zdravotního pojištění, nebo nastavujeme podmínky pro lékaře, kteří mohou ten lék předepisovat,“ vysvětluje Kolář.V praxi to znamená, že téměř všechny nové, moderní léky, které se do Česka dostanou, jsou až na výjimky dostupné pouze ve specializovaných centrech, tedy nemohou je předepisovat běžní praktičtí lékaři. I proto je David Kolář rád, že současná vláda uvolnila 1200 léků z preskripčního omezení, tedy nově je budou moci předepisovat i obvodní lékaři. Jedná se například o moderní Glifloziny, které se používají k léčbě cukrovky, nebo o léky na astma či HIV. Podle Koláře toto rozvolnění uleví zdravotnickému systému a moderní přípravky se zároveň rychleji dostanou k většímu množství pacientů.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Nová evropská pravidla pro obaly budí mezi firmami obavy z další byrokracie a nákladů. Podle jednatele obalářské společnosti THIMM Martina Hejla ale nejde o revoluci, spíš o pokračování změn, kterými obor prochází už roky. Výrobci postupně zmenšují obaly, šetří materiál a zvyšují jejich recyklovatelnost. Větší potíže tak podle něj čekají hlavně firmy, které přípravu nechaly na poslední chvíli. V Ranním brífinku Hejl popisuje, co nová pravidla změní pro firmy i zákazníky, zda povedou k menšímu množství odpadu a proč současné problémy malých e-shopů považuje spíš za počáteční komplikace nové regulace.