Umělá inteligence mění pravidla hry napříč odvětvími a v zákulisí technologického světa se odehrává lítý boj o miliardy dolarů — tedy o to, kdo bude trh AI kontrolovat. Bývalý výzkumník technologické společnosti Hugging Face Hynek Kydlíček popisuje, jakou roli v tomto boji hrají varování velkých AI laboratoří o rizicích vyhlazení lidstva.

Zástupci OpenAI a Anthropicu, firem rozvíjejících modely s uzavřeným zdrojovým kódem, šokovali veřejnost sérií vyjádření o tom, že AI se může proti člověku obrátit. Současně se chlubí novými, stále vyspělejšími modely, jako by se nic nedělo.

„Trošku to dává člověku se zamyslet, jestli nesledují nějaký druhý účel než jenom to, že se opravdu bojí, aby ty modely neudělaly něco špatného,“ říká Hynek. „Ten druhý účel je, že by se zakázaly ty open-sourcové modely.“ Jejich základní parametry je možné převzít a upravit dle potřeby. Jsou levnější a dostupnější a pro americké AI firmy, které parametry svých nejvyspělejších modelů nezveřejňují, představují konkurenci.

Větším a bezprostřednějším rizikem než katastrofické scénáře je podle něj spíše logika fungování dnešních AI agentů. Ti se totiž z principu snaží najít nejrychlejší zkratku k cíli — a pokud narazí na překážku, neváhají systém obelstít.

Hynek vysvětluje, co přesně se stalo při útoku AI agentů společnosti OpenAI na Hugging Face, platformu poskytující datasety a další nástroje pro trénování jazykových modelů s otevřeným zdrojovým kódem, a proč se tu AI agenti rozhodli podvádět. Popisuje fenomén zvaný reward hacking (podvádění hodnotícího systému s cílem dosáhnout kladného hodnocení) a rozkrývá incident, při kterém hrála roli urputná snaha agentů o dosažení nejlepšího výsledku.

Zatímco kontrola AI systémů vyžaduje pokročilejší monitoring, nejrychlejší dopad AI pocítí firmy na trhu práce a v produktivitě. Programátoři jsou dnes pouhým „kanárkem v dole“ — 99 procent z nich už kód nepíše ručně, ale vede dialog s AI. Podobná transformace brzy čeká celou znalostní ekonomiku. Jak dramatický dopad to bude mít na trh práce v následující dekádě, jaká rizika z toho plynou pro byznys a co nás čeká, až AI naplno pronikne do vědeckého výzkumu

Časové značky:

00:00 - Úvod a boj o miliardy v AI

04:05 - Proč se AI snaží podvádět (reward hacking)

12:07 - Jak AI agenti zaútočili na Hugging Face

18:46 - Open-source vs. Closed-source: Boj o regulace

35:08 - Zruší AI práci programátorům?

Pokud chcete být stále v obraze a pravidelně dostávat další analýzy, rozhovory a komentáře k ekonomice, politice a byznysu, odebírejte newsletter 11am: https://www.11am.cz/#/portal/signup

Rychlý rozvoj umělé inteligence může přinést silnější hospodářský růst a státům pomoci zvládnout rekordně vysoké zadlužení. Právě s tím podle Tomáše Pfeilera, autora newsletteru 11am a portfoliového manažera Cyrrus Corporate Finance, dnes do značné míry počítají investoři na světových finančních trzích. A to i přesto, že současně přibývají varování před možnými negativními dopady AI.

Řada vyspělých států se mezitím zadlužuje více než v době finanční krize a rostoucí výnosy dluhopisů jim prodražují obsluhu dluhu. Přesto zatím dluhová krize nepřichází. Jakou roli v tom hrají očekávání spojená s AI a jak investoři promítají její možné dopady do cen cenných papírů? Poslechněte si nový díl 11am Briefing na YouTube, Spotify a Opinio.

Pokud chcete být stále v obraze a pravidelně dostávat další analýzy, rozhovory a komentáře k ekonomice, politice a byznysu, odebírejte newsletter 11am: https://www.11am.cz/#/portal/signup

Evropská unie dlouhodobě ztrácí podíl na světovém HDP, zejména ve prospěch Číny, a evropští politici podle Radka Špicara postrádají sílu prosadit zásadní reformy, které by tento trend otočily. Výjimkou jsou období krizí, která v Evropě často urychlují reformy i hlubší integraci – od finanční a migrační krize až po energetické otřesy.

Právě nedokončená integrace a roztříštěnost podle něj oslabují schopnost Evropy konkurovat Číně a USA i bránit se vnějším hrozbám. V Česku navíc podle Špicara žijeme v pocitu „falešné bezpečnosti“, který nás zpomaluje a snižuje tlak na potřebné reformy. Více v novém díle 11am Briefing na YouTube, Spotify a Opinio.

Pokud chcete být stále v obraze a pravidelně dostávat další analýzy, rozhovory a komentáře k ekonomice, politice a byznysu, odebírejte newsletter 11am: https://www.11am.cz/#/portal/signup

Technologický pokrok v energetice urychluje elektrifikaci hospodářství napříč kontinenty. Rozmach výroby energie ze slunce a větru nejen pomáhá zpomalovat růst emisí, ale zároveň oslabuje závislost zemí na fosilních palivech a tím i moc petrostátů, jako je Rusko nebo státy Perského zálivu, říká teoretický fyzik a zakladatel organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Česko podle něj v tomto vývoji zaostává. Máme jeden z nejnižších podílů obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, komplikovanou byrokracii a energetiku stále vnímáme především optikou jádra, které přitom Ondráš považuje za jeden z budoucích pilířů vedle obnovitelných zdrojů. Elektrifikaci a přechod k obnovitelným zdrojům už podle něj zastavit nelze – můžeme si ale vybrat, jakou roli v této změně bude Česko hrát. Poslechněte si celý díl 11am Briefing na YouTube, Spotify, a nově také na platformě Opinio.

Vláda, která by se odvážila ke krokům nutným k výraznější rozpočtové konsolidaci, by musela počítat s tím, že ji voliči v příštích volbách takzvaně „vypráskají“, říká Martin Slaný, hlavní ekonom investiční společnosti DRFG. Český veřejný dluh sice činí zhruba polovinu průměru EU, zadlužování ale roste rychleji než ekonomika, což Česku znemožňuje z dluhu jednoduše „vyrůst“.

V novém díle 11am Briefing Martin Slaný vysvětluje, proč jsou výjimky z rozpočtových pravidel problém a proč útraty na dluh přirovnává k pití alkoholu: „Ten opojný efekt máte hned a ta kocovina přijde až zítra ráno.“ Řeč přijde také na euro, které by podle něj Česko přijímat nemělo, protože koruna „funguje dobře“. Více v novém díle 11am Briefing na YouTube a Spotify.

České hospodářství se od pandemie covidu-19 stále úplně nevzpamatovalo. Roste pomalu a lidé tu dřou více, ale mají za to méně, říká ekonom britské poradenské společnosti Oxford Economics a autor newsletteru 11am Tomáš Dvořák. Česko dlouhodobě spoléhá na výrobu dílů pro finální produkty konstruované jinde, zatímco nejvyšší přidaná hodnota vzniká v inovacích a při výrobě finálního produktu. Obě tyto fáze nám však unikají a s rostoucí životní úrovní navíc ztrácíme výhodu levné pracovní síly.Český průmysl má ale jednu zásadní přednost: je pružný a vždy dokáže vyrábět to, po čem je ve světě poptávka. Příležitostí mohou být například technologie zaměřené na dekarbonizaci, takzvaný clean tech, v němž už Češi hrají první ligu. O co konkrétně jde a v čem dalším jsme dobří? Poslechněte si nový díl 11am Briefing na YouTube nebo Spotify.

Svět se od pandemie Covidu 19 nedokáže vymanit z krizí. Geopolitické otřesy střídají energetické šoky, které se přelívají do reálné ekonomiky, zpomalují růst a vše zdražují. Tyto krize a s nimi spojené nejistoty silně rozkolísávají finanční trhy a udržují investory v napětí. 

Investice do fondů soukromého kapitálu, takzvaných private equity (PE) fondů, jsou však vůči těmto otřesům odolnější a v průměru výnosnější, říká Matěj Kumstýř, správce aktiv ve společnosti RSJ Investments. Některé veřejně obchodované firmy zažívají hlavně kvůli rozvoji umělé inteligence (AI) strmý růst hodnot. Naproti tomu hodnota neveřejných, soukromě držených firem, do nichž PE fondy investují, okamžitým změnám tržního sentimentu takto silně nepodléhá.

Proč jsou investice do soukromých firem odolnější vůči krizím a kde dnes v Evropě leží ty největší příležitosti? Na to odpovídá Matěj Kumstýř v nejnovějším díle 11am Briefing.

Česko už asi nikdy nebude hrát prim v rozvoji umělé inteligence (AI), ale díky silné základně kvalitního technického vzdělání by jej mohlo hrát v oblasti „deep tech“, tedy přelomových inovací, které mají potenciál proměnit celá odvětví, říká investor do startupů a host tohoto dílu 11am Briefing, Vojta Roček. V novém díle 11am Briefing moderovaném Janou Tamas se dozvíte nejen, jaké má deep tech předpoklady stát se základem “nového českého průmyslu”, co mu v tom brání a na čem by měl být český ekonomický model do budoucna založen, ale také proč americké technologické firmy investují do AI stovky miliard dolarů, nebo proč kvůli AI ztrácíme schopnost kriticky myslet.

Západní lídři bijí na poplach: světový řád, jak jsme ho znali, se rozpadá. Mezinárodní dohody nahrazuje právo silnějšího a vládci mocností stále agresivněji prosazují vlastní zájmy na úkor ostatních. Kanadský premiér Mark Carney to na ekonomickém fóru v Davosu shrnul bez obalu: _„_Silní si budou dělat, co chtějí, a slabší to budou muset strpět.“

Co to znamená pro nás? Ochranářská politika a celní války začínají škrtit globální trh. Výsledek bude pro všechny stejný – citelné zdražení a pomalejší ekonomický růst.

Příznaků, že starý světový řád ztrácí půdu pod nohama, je celá řada, popisuje Štěpán Drábek: Absurdní geopolitické hrozby jako jsou Trumpovy nápady na anexi Grónska, útoky na fakta jako zpochybňování vědy a vakcín ze strany amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr. či eroze morálky, například očitý insider trading v kruzích nejbližších americkému prezidentovi. Kam až může tato destabilizace zajít a jak moc to pocítíme na vlastních peněženkách? Poslechněte si celou novou epizodu podcastu 11am Briefing.

Regulace v Evropě i v dalších zemích po celém světě přitvrdí a role státu bude sílit na úkor svobody podnikání, říká v druhé epizodě podcastu 11am Briefing Šimon Toman, partner advokátní kanceláře Chrenek Toman Kotrba a prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotnických služeb. Stojí za tím rostoucí geopolitické napětí, které nutí vlády stále urputněji chránit své podniky, byznys i území. 

Která evropská regulace je zářným příkladem „zvrhlé mentality“ Bruselu zafixované na snaze vše regulovat? O čem vypovídá skutečnost, že Evropa reguluje i byznys, který se v zemích bloku nevyskytuje? A jak moc si evropští byrokraté vzali k srdci varování bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, že regulace dusí růst i inovace? 

Nejen o tlaku evropských regulací na podnikatele, ale také o tom, jak stárnutí populace testuje limity zdravotního systému a co se s tím dá dělat, si  poslechněte  v druhé epizodě podcastu 11am Briefing.