Co znamená mít dítě na spektru? A jak poznat, jestli se projevy našeho dítěte ještě vejdou pod výraznější osobnostní typ nebo už se jedná o neurodivergentní fungování nervové soustavy?

Autistické (AuDHD) spektrum není jako škála hlasitosti - od nejslabší po nejsilnější. Je to spíš kruhový MIXÁŽNÍ PULT s různými rysy, vlastnostmi a potřebami. To, co rozhoduje je jejich míra nebo intenzita. Pokud je vysoká, bude v neurotypickém světě představovat určitou zátěž. A když je těch rysů v extrémech víc, můžeme mluvit o autismu nebo ADHD.

V této epizodě si dopodrobna rozebereme rysy, které na AuDHD spektru sledujeme:

📆 Potřeba rutiny

🏃‍♀️ Vyhledávání známého prostředí

🤼‍♂️ Obtíže v sociálních situacích

🧮 Vyhledávání repetitivních činností

😖 Neschopnost začít

🤔 Potíže vnímat stálost věcí (“sejde z očí, sejde z mysli”)

🕺 Sebestimulace (pro zklidnění a uvolnění)

⏰ Časová slepota

🍬 Vyhledávání dopaminu

💃 Hyperaktivita (vrtění se)

⚖️ Zhoršení rozhodovacích schopností

🦸 Masking (potlačování vlastních potřeb venku)

🤯 Zhoršení zvládání emocí

😰 Přemrštěná smyslová citlivost

🤹‍♀️ Specifické zájmy (hra jenom s jednou věcí)

🐙 Potíže s prioritizací

💩 Introcepce - vnímání vnitřních tělesných signálů (problémy s kakáním)

💔 Citlivost na odmítnutí

😶 Dítě nemluví (protože zatím nemá důvod)

🧐 Těžko čtou pocity druhých

🫟 Věci nejsou tak akorát - buď jsou věci málo nebo moc

Povíme si taky jak poznat, jestli je důvod za tím, že naše dítě dlouho nemluví autismus nebo vývojová dysfázie. A jak to v obou případech podpořit, aby se dítě postupně rozmluvilo?

A podíváme se i na typické neurodivergentní znaky, které ale v určitých případech budou znamenat jenom neintegrované primární reflexy, potíže se senzorickou integrací nebo vysokou citlivost.

Kdyby šlo neurodivergentní dítě poznat dle toho, že má modrou ruku, bylo by to jednoduchý. Je to však mnohem složitější téma, s kterou se ale potřebujeme seznámit, abychom nebyli tak v panice a měli víc pochopení pro sebe, naše děti i okolí.

Celý rozhovor (65 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

PS: Děkujeme za vaší podporu v anketě Podcast roku 2026! 🤩 Pojďme spolu oslavit co se nám s vámi a našim podcastem daří budovat na Letní podcastovou scénu, kde si budeme 28. července od 19 hod. povídat o tom, jak nevychovávat hodné holky, které budou v dospělosti ustupovat všem na úkor sebe a agresivní kluky, ze kterých se přinejlepším stanou obdivovatelé manosféry. 👀 Vstupenky jsou v prodeji zde.

Spí vaše miminko celou noc? A mohly bychom ho vidět?

V této epizodě se společně s medicínskou antropoložkou, odborníci na dětský spánek, Lenkou Medvecovou Tinkovou, kterou poznáte z profilu Prosim Spinkej, podíváme na fyziologii spánku dětí. A co vám s jejich spánkem pomůže.

Co je v souvislosti se spánkem přirozené, co kulturně podmíněné a co už jsou vlastně zbytečné zásahy, které víc škodí než pomáhaj? Nebo bychom to měli říct naplacato: který zásahy jsou užitečný a který už našim děti můžou ublížit?

Nedávno proletěl sociálními sítěmi beef ohledně spánkového tréninku a na to si taky posvítíme! A to jak z pohledu psychologického, tak antropologického.

Jak se v tom vlastně vyznat? 

Co je na spánkovém tréninku nebezpečné a kdy se jedná o nápomocnou strategii, jak miminku pomoci s usínáním?

Řekneme si taky hlavní RED FLAGS, na které si dát v spánkovém poradenství pozor.

Asi vás nepřekvapí, když řekneme, že i spánkové procesy dětí jsou VZTAHOVÁ záležitost. Dítě se rodí nesamostatné, na nás napojené a všechno se postupně učí v kontaktu s námi. Pro to, aby se dostalo z bdělého stavu do utlumení a spánku, se potřebuje koregulovat v naší přítomnosti. Často je k tomu důležitý právě FYZICKÝ KONTAKT.

Pojďme normalizovat, že děti potřebují pomoct s usínáním. A že je normální, když se v noci budí. Čím jsou starší, tím se to bude dít míň - a zároveň v náročným obdobích budou naši podporu potřebovat zase víc.

Ve dvou třech (a někdy ani v šesti) letech však ani zdaleka nemáme doma hotového tvora, který by byl ve všem samostatný a bezúdržbový. Takže ani ve spánku.

Pojďme si taky říct, že NENÍ normální, aby všechna péče o děti, ve dne i v noci, ležela na jednom člověku. Není divu, že nám v tom přetíženém stavu běží v hlavě jenom: “Tak už doprdele spi!”

A co teprv dělat, když stojíme tváří v tvář večernímu uspávání více dětí, které každé má rozdílné potřeby? Je vůbec možné to zvládnout bez újmy?

Pokud vaše večery vypadají jako jeden velký chaos, ve kterém se urputně snažíte vybojovat aspoň chvilku pro sebe, tak je tahle epizoda přesně pro vás.

“Mamííí, napít! Čůrat. Papat. Zima. Pusu. Bojím. Napít.”

Podíváme se, co je za tímhle častým “vymýšlením si” před spaním i na to, proč děti jinak usínají s jedním rodičem a jinak s druhým. 

Nebo taky na to, co dělat, když jsou děti před spaním nezastavitelný, dělaj kotrmelce a furt sebou melou. 

Řekneme si jak, na noční můry, noční děsy i bdělé okna. A povíme si i to, jak přistupovat k dětem, které odmítají denní spánek, i když by ho ještě stále potřebovali.

Celý rozhovor (111 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Děkujeme za vaši ohromnou podporu v anketě ⁠PODCAST ROKU 2026⁠, do které pořád můžete posílat vaše hlasy. 🥰 Rády vás potkáme na vyhlášení výsledků 22. června!

Nebo se pojďme potkat na našem živáku, který bude součástí ⁠LETNÍ PODCASTOVÉ SCÉNY⁠ 28. 7. od 19 hod., kde si budeme povídat třeba i o tom, jak NEvychovat hodný holky nebo jak uchránit kluky před manosférou. Slevový kód na vstupenky pro vás je “pocitamdo3”.

Jak vychovat psychicky odolné dítě? Takové, které se nezhroutí z ledajaké prkotiny? Jak v dětech budovat tolik užitečnou schopnost OHNOUT SE A NEZLOMIT?

I tu budeme potřebovat být tak akorát - ani příliš tvrdí, ani moc ochranářští. Odolnost se totiž nebuduje tak, že se dítě nepotká s náročnou situací. Buduje se tím, že se s náročnou situací potká a dokáže ji zvládnout. Ne z povinnosti. Ne z nátlaku. Ze své vlastní KOMPETENCE.

Nepleťme si odolnost s tvrdostí. U budování odolnosti totiž pomáháme dětem snést určitou míru diskomfortu a zároveň dáváme najevo, že nám není jedno jak se u toho cejtí.

Odolnost je schopnost ČELIT a mít na to nějakou kapacitu.

A ta kapacita se bude u různých dětí lišit. Proto taky ta výslední odolnost bude u různých dětí vypadat jinak. Pro jedno dítě bude výzvou jenom zvládnout pozorovat celé školního představení ze zákulisí, pro jiné hrát hlavní roli na pódiu před publikem.

Každá*ý máme jinou frustrační toleranci, ale i na této kapacitě můžeme nějak pracovat.

V této epizodě se podíváme na to, jak při běžných každodenních situacích nebo hře pomoct dětem budovat schopnost ZVLÁDAT, kdy si skrz zkompetentňování utvářej vlastní SEBEHODNOTU.

Budeme mluvit o samostatném chození do školy, na nákup nebo aktivním účastněním se domácích prací. Kdy s tím začít a jak děti postupně vést k vlastní zodpovědnosti?

Řekneme si, jakou roli při budování odolnosti hraje práce s chybou.

A nakonec i to, jak zvládnout jejich frustraci z toho, že se jim jiné dítě posmívalo nebo si s nimi nechtělo hrát. Asi tušíme, že v životě budou podobných situací zažívat naše děti hodně a my jich potřebujeme dobře doprovodit.

Celý rozhovor (102 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Děkujeme, že za nás hlasujete v anketě Podcast roku 2026! 💙

Uvidíme se LIVE na Letní podcastové scéně? Vstupenky už jsou v prodeji a my se na vás moc těšíme. 🤗

Jak pomáhat dětem s nestandardními dary s emocemi, jak jim nastavovat hranice a motivovat je k povinnostem?

Tato epizoda bude užitečná rodičům neurodivergentních dětí, ale taky všem, kteří tápou, protože jejich děti nereagují tak, jak bychom očekávali. Extrémní hysteráky a meltdowny. Ignorování pokynů i laskavých požadavků. Neschopnost se nacítit na ostatní i na sebe.

Budeme mluvit o dětech, které jsou často v emočním a ještěřím mozku. Neurodivergentní děti mají strašně blízko k tomu, aby se jim rozpadla nervová soustava. Rychle se pak propadnou z ještěřího mozku do žahavky. Je to stav podobný „chybovému módu", kdy už nic nepomáhá. V něm už NEJDE O VÝCHOVU, ALE O KRIZOVÝ MANAGEMENT.

Nejvíc pomůže včas zasáhnout. Řekneme si, jak vypozorovat varovné signály před meltdownem – když je podchytíme, nedojde k eskalaci. Nedělejme si však iluze, že bychom mohli snížit počet hysteráků na nulu. Není v našich silách předcházet všemu. Proto si taky povíme, jak dobře provést a ošetřit dítě s MELTDOWNOVOU KOCOVINOU.

A jak postupovat, když dítě udělá přešlap? Důležité je popsat situaci, vyjádřit pochopení a směřovat dítě k nápravě. Pokud je však naším cílem, aby dítě slíbilo, že už to nikdy neudělá, tak to nebude fungovat. Ono to dost pravděpodobně udělá znovu, zatím se to totiž teprve učí. Co je tedy potřeba?

Velkou výzvou pro děti, a o to víc pro neurodivergentní děti, jsou taky PŘESUNY. Ukončit činnost a začít novou. Přesunout se z bodu A do bodu B. Odejít od něčeho líbivého k povinnostem. Je to něco, co ani pro nás, dospělé, není jednoduché ani pro nás. Přesuny vyžadujú velké zapojení neokortexu, který dětem není snadno dostupný.

Co nikdy nepomáhá, je spěch a tlačení. My potřebujeme tomu nervovému systému pomoci, aby byl víc v pohodě – protože v nepohodě se ten systém neučí, ale JENOM BRÁNÍ. A co může pomoct?

Pokud často zažíváte náročné situace, kdy si říkáte „a co teď?", tak je tato epizoda právě pro vás. Navážeme na předchozí povídání o osobnostních typech, abychom věděli, jak to může vypadat, když naše osobnostní dary vystřelí do extrémů nebo když nám prostě jinak funguje nervová soustava. A to hlavně tehdy, když je nezralá a přetížená.

Na závěr se taky dozvíte, co je pravdy na tom, že autistické děti mají problém s nápodobou, a tedy i s empatií. A jak se to společně můžeme naučit.

Celý rozhovor (114 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Jaký má moje dítě nejspíš osobnostní potřeby?

A je opravdu dobrý to vědět; protože pak budeme znát přibližný návod, jak k němu přistupovat a budeme mu víc rozumět.

Taky vás to někdy mate? Měli jste po naší epizodě #15 ⁠O OSOBNOSTNíCH TYPECH ⁠pocit, že už konečne rozumíte svému dítěti a umíte se na něj napojit, ale pak přišly situace, kde se vůbec nechovalo tak, jak by jste čekaly?

Nebo jste si už tenkrát říkali, že stejně pořád nevíte, protože jednou je to tak, a jindy zas jinak? Co jsou teda ty jeho osobnostní potřeby?

V této epizodě se podíváme na to, jak dítěti lépe porozumět skrz jeho osobnostní potřeby. Abychom na ně uměli lépe reagovat a ve výsledku měli doma spokojenější dítě s vyšší ochotou spolupracovat.

Budeme vycházet ze čtyř oblastí GPOP, které utváří výslední osobnost:

👉 Kde čerpáme enegii? (I-introverze, E-extraverze)

👉 Jak k nám přichází informace? (S-smyslovost, N-intuitivnost)

👉 Na základě čeho se rozhodujeme? (T-myšlení, F-cítění)

👉 V čem zažíváme bezpečí? (J-strutura, P-otevřenost/procesovost)

Nelze přistupovat ke všem dětem stejně. Na osobnostní potřeby nasedají jejich zájmy, motivace, a reakce na naše chování. Vychází z nich i jejich chtění a nechtění. A když pochopíme, jaké ty potřeby jsou, dokážeme se na děti lépe napojit.

Celý rozhovor (107 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

PS: Od dnes nás můžete podpořit v anketě ⁠PODCAST ROKU 2026⁠! 😍 Dnes bude také zahájen předprodej lístků na ⁠LETNÍ PODCASTOVOU SCÉNU⁠, kde budeme mít 28.7. od 19 hod. live vystoupení! 🙋🙋‍♀️

Valí se to na nás ze všech stran, když se tu výchovu snažíme nedělat hovadsky. Prý tady máme labilní a úzkostnou mladou generaci a prý za to můžou ty dnešní matky a jejich respektující výchova. To musíme probrat!

Všichni přece chceme. aby naše děti byly sebevědomé, odolné a připravené na život. To je náš společný cíl. Na tom se asi shodneme. 

V čem se však naše názory liší, je v tom, jak toho docílit. My máme jasno a výzkumy také: přílišnou TVRDOSTÍ to nebude. Ani přílišnou VOLNOSTÍ. Potřebujeme být i v tomhle tak akorát.

Často slýcháme od rodiny nebo známých, jak to děláme blbě. Neustále někdo zpochybňuje naši výchovu, dost možná proto, že nemá dostatek informací. 

A nepomáhájí tomu ani vyjádření některých pedagogů, psychologů či psychiatrů, kteří o mladých lidech mluví dost dehonestujícím způsobem ve veřejném prostoru.

Vážně je to tak špatný? A jestli jo, tak kdo za to může - a jak tomu předejít?

Celý rozhovor (110 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Znáte to taky? Mobil se pro nás stává únikem před tíhou každodenního trojboje “děti, prádlo, žrádlo.” 

Když zažíváme období, které přináší víc zátěže než radosti, tak lehce propadneme rychlému dopaminu, který máme snadno po ruce. 

Jak z toho ven? A jak učit naše děti plavat v digitálním světe, když to samy neumíme? 

To co nechceme jsou ty extrémy: nechat dítě úplně sebeřízeně (bez hranic a bez podpory) u obrazovek nebo mu je nadobro zakázat. 

Čím jsou děti menší, tím víc bude na nás kdy, k čemu a na jak dlouho budou mít děti přístup. A největší výzvou bude pomoct jim ten screen time dobře ukončit. 

 Dozvíte se, co si myslíme o zákazu mobilů na školách a jak pomoct řešit digi šikanu. V této epizodě se podíváme taky na to, kdy a jak mluvit s dětmi o nástrahách internetu a co dělat, když se tam něco stane. 

Všechno to půjde líp ve vztahu, kde už máme vybudovanou důvěru. Kde dítě ví, že když udělá průser, neutrhneme mu hlavu.

Celý rozhovor (116 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Máte dítě v něčem extrémně náročné? Říkate si, že to už fakt není normální? Narážíte na to, že vám běžné rady, tipy a triky “jak na děti”, absolutně nefungují? 

Pojďme se spolu podívat, co za tím může být… (a bude výživný i pro rodiče, který to doma “až takový” nemají).

Jsme různí. A naše děti taky. A některé (z různých příčin) ještě různější.

Všem nám pomůže pochopit, co to je NEURODIVERGENCE a proč ji některé přístupy vidí jako “problém” a jiné jako “rozmanitost”. 

V této epizodě si taky řeknem, co může být příčinou toho, že některé děti mají mozek propojený neběžně (a i se podle to ho chovají), prostě trochu jinak,  než co se ve společnosti považuje za normu. 

Může za to genetika? Trauma? Očkování? Nebo paracetamol?

Podíváme se na to, jak se dívat na neurovývojová specifika a jinakost, když ne jako na omluvenku… a rozebereme si některá (děsivá) vyjádření odborníků na sociálních sítích.

Budem hledat odpovědi na to, proč některé mámy malých dětí vypadají, jako že mají ADHD i když ho nemají? I na to, jak poznat, že patrně máme neurodivergentní dítě.

A projdeme si, k čemu nám ta diagnóza bude.

Celý rozhovor (120 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Už jsme pochopili, že motivovat druhé tím, co dělají blbě, kritizováním, vyhrožováním, trestáním, není úplně nejlepší cesta. Vlastně to není vůbec dobrá cesta.

Zároveň ale máme obrovskou paniku z používání pochval, protože ty jsou přece vnější motivace, kterou s dětmi manipulujeme a učíme je závislosti na uznání z venku.

Tak co teď? Jak tedy s dětmi mluvit? Co jiného říct, aby to nebylo bez pozitivní zpětné vazby a zároveň i bez fasfoodového, přehnaného a o-ničem-vypovídající “šikulka” nebo “good job”? 

V této epizodě se podíváme na "tak akorát" přístup v tom, jak děti povzbuzovat a oceňovat. Projdeme si několik efektivních nástrojů pro kvalitní oceňování dětí. A to nejen proto, aby byly schopny něco udělat, něco se naučit, v něčem se posunout. Ale v první řadě proto, protože dobrá zpětná vazba buduje jejich SEBEHODNOTU a ODOLNOST. Náš hlas se stává jejich vnitřním hlasem, a ten je bude doprovázet i v dospělosti.

Celý rozhovor (132 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Tato epizoda je předskokanem naší páté série, kterou odstartujeme 12. března 2026. Je to díl dělaný na míru pro vás a vaše trable, na základě vašich častých otázek, které nám zasíláte.Povídáme si v něm o tom, co je za tím, když dítě odmítá jednoho z rodičů. Je to pořád jenom “máma, máma,” když potřebuje pofoukat bebíčko nebo pomoci s uspáváním? Nebo naopak říká “mámo, jdi pryč” a vyžaduje jenom tátu? Řekneme si, jak postupně povolit ledy a nevzdávat budování vztahu s dítětem.A taky jsme se dostaly k Vašim postřehům a nejistotám okolo dětských emocí. Co jsou jen velké emoční stavy a kde je možná nějaká domněnka o tom, že něco není v pořádku? Jako odpověď dostanete něco uklidňujícího o jednoduchém tématu - kdy se nemluví o diagnózách (protože není důvod) a kde pomůže celkem snadná pomoc s integrováním PRIMÁRNÍCH REFLEXŮ.Rozšířenou verzi epizody najdete na našem forendors.cz/pocitamdotri a herohero.co/pocitamdotri mezi bonusovými materiály.

V další část rozhovoru si probereme jak:👉 pomoci dítěti zdravě ventilovat hněv, aby neubližovalo sobě nebo neničilo věci👉 odnaučit dítě používat výhrůžky, nadávky a sprosté slova👉 praktikovat respektující výchovu s vícero dětmi