Lepit mimořádnými výdaji na povodně nedostatek peněz na obnovitelné zdroje, o kterých se předem vědělo, že budou potřeba, je proti logice rozpočtových pravidel. Stejně tak zvýšení vojenských výdajů v resortu dopravy ze 100 milionů letos na 20 miliard v návrhu státního rozpočtu na rok 2026, říká pro Český rozhlas Plus Jan Pavel z Národní rozpočtové rady. Veřejné finance by se zlepšily samy, kdyby si politici seděli na rukou, dodává v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Nedostupnost vlastnického i nájemního bydlení hlavně ve velkých městech v Česku se v posledních letech nijak nelepší. Vyřešit problémy a pomoci lidem s bydlením přitom před volbami slibují všechny větší politické strany a uskupení. Podobně je tomu i letos. Většina z nich navrhuje různé zvýhodněné půjčky či podporou hypoték. Podle hlavního analytika platformy Za bydlení Jana Klusáčka to ale nepomůže lidem ve velkých městech, kde je bytů málo a jsou nejdražší.

Cena emisních povolenek, a to jak existujících pro energetiku a průmysl, tak i chystaných pro domácnosti od roku 2027, by se měla zastropovat. Spolu se snížením dalších regulovaných poplatků za dodávku elektřiny a plynu je to cesta, jak zlevnit konečné ceny energií. V rozhovoru pro Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus to řekl hlavní stratég holdingu EPH Jiří Feist, který se minulý měsíc stal také členem představenstva nového Svazu energetiky České republiky.

České domácnosti platily v druhé polovině loňského roku v přepočtu na kupní sílu nejvyšší účty za elektřinu v EU. „Já si myslím, že když to vezmete v korunách na kilowatthodinu, tak jsme kolem průměru. A jsou tam samozřejmě různé křížové dotace. To je vidět v celé řadě zemí,“ říká v pořadu Peníze a vliv generální ředitel polostátní skupiny ČEZ Daniel Beneš. Jaký vývoj se dá očekávat? A jak se managment ČEZu staví k vysoké dani z mimořádných zisků? (Vysíláme v repríze.)

Jestli se Česko v příštích letech stane čistým příjemcem, anebo naopak plátcem vůči rozpočtu Evropské unie, zatím není jisté. V rámci národních programů by podle nedávného návrhu unijního rozpočtu na roky 2028 až 2034 mělo dostat zhruba stejně jako doposud. Objem společných peněz se ale má téměř zdvojnásobit.

S tím, jak se v Česku blíží sněmovní volby, zesílí nepochybně hackerské útoky na IT systémy úřadů, aby zasely nedůvěru ve stát. „Jde o polarizaci společnosti, případně o to ochromit infrastrukturu a zasít mezi lidi informace typu, že v našem státě skoro nic nefunguje,“ uvedl Robert Šuman, šéf VirusLabu softwarové společnosti ESET, která se specializuje na kyberochranu, v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Německá ekonomika už šest let v řadě stagnuje nebo klesá, což je nejdelší období od druhé světové války. Co jsou hlavní příčiny? Stárnutí populace, obrovské investice do zelených zdrojů, které chybí jinde, anebo konkurence Číny, vyjmenovává v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus profesor Timo Wollmershäuser, vedoucí ekonomických analýz a prognóz renomovaného hospodářského institutu Ifo se sídlem v německém Mnichově. (Vysíláme v repríze.)

Startupu Dronetag se podařilo prorazit s nápadem na digitální rozpoznávání dronů ve vzduchu už do stovky civilních i bezpečnostních institucí po celém světě. Největší úspěch má firma bývalých studentů ČVUT zatím v USA, aktuálně jejich zařízení ale využívá i osm evropských armád pro své tréninkové operace. „Jakákoliv armáda, která nyní nenakupuje drony, nemá šance na přežití příliš vysoké,“ říká pro Peníze a vliv Jany Klímové zakladatel Dronetagu Lukáš Brchl.

Blackout, který postihl Česko před více než týdnem, šetří evropský expertní panel. Podle odborníků i energetiků je jisté, že za výpadkem nejsou takzvané přetoky energie z Německa a Polska. Vyšetřit se ale musí třeba to, proč se odpojila část Elektrárny Ledvice, což celou situaci zhoršilo. „Neříkám, měli to blbě, ale asi by se to mohlo nastavovat lépe,“ říká v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus odborník Jan Palaščák.