Ženy v Česku vydělávají zhruba o 18 procent méně než muži. To nás řadí v žebříčku zemí Evropské unie v platových rozdílech na třetí nejhorší místo. A ani v globálním pohledu nevychází ze srovnání Česko dobře. „Zaostáváme ve třech ze čtyř zkoumaných oblastí. Ty dvě, kde zaostáváme nejvíc, je zastoupení žen v politice a v manažerských pozicích. A patří tam i platová nerovnost,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus generální ředitelka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová.

Smrt nejbohatšího Čecha a zakladatele firmy PPF Petra Kellnera před čtyřmi lety znamenala zásah do života nejen rodiny, ale i řady lidí v jeho blízkém okolí. Ladislav Bartoníček byl jeden z prvních šéfů PPF, poté její České pojišťovny či telekomunikační divize. Po Kellnerově smrti stál zhruba rok v čele celé skupiny se zhruba bilionovým majetkem. Nakonec se ale rozhodl jít svou cestou, z PPF odešel – nejen jako manažer, ale i akcionář – a stal se investorem.

Tuzemské zbrojovky by chtěly postupně navýšit podíl svých subdodávek na zakázkách, které ministerstvo obrany zadá dodavatelům ze zahraničí. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to říká předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory a místopředseda zbrojního holdingu Colt CZ Group Lubomír Kovařík. Aktuálně je cíl ministerstva obrany, aby podíl českých subdodávek u zakázek, kdy jsou kontraktoři ze zahraničí, dosáhl 40 procent.

Zelená dohoda Evropské unie, jejímž cílem je snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 100 procent proti roku 1990, je pod palbou kritiky politiků i podnikatelů. Podle úspěšného byznysmena, zakladatele a hlavního majitele společnosti Eurowag Martina Vohánky jsou korekce zelené strategie potřeba. V pořadu Peníze a vliv Jany Klímové varuje před velkými změnami. „Pro průmysl je nejhorší, když už se vydá nějakým směrem, udělat pak úplnou otočku. To je zabiják,“ zdůrazňuje.

Třinecké železárny chystají investici za miliardu eur, aby splnily závazek Green Dealu snížit emise o 55 procent do roku 2030. Podmínkou je ale 70 procent dotací. Jde totiž o vynucenou investici, která firmě nerozšíří její byznys. Obdobné dotace navíc dostávají i zahraniční konkurenti. „Neměli bychom jinak šanci přežít na trhu,“ říká šéf železáren Roman Heide. Evropa by měla navíc zachování výroby oceli podpořit i proto, aby se mohla líp vyzbrojit.

Svaz chemického průmyslu nedávno dokončil analýzu, za jakých podmínek je toto odvětví schopné dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050. Jejím výsledkem je, že by se veškerá výroba musela elektrifikovat z obnovitelných a bezemisních zdrojů, což by znamenalo nejméně pětinásobné množství potřebné elektřiny oproti současnosti. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus na to upozorňuje ředitel svazu Ivan Souček.

Místo skoro 40 opatření by se Evropská měla soustředit tak na tři věci z návrhu kompasu – podporu dekarbonizace firem, zlevnění elektřiny a zavedení 28. režimu pro inovátory, navrhuje v pořadu Peníze a vliv europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je kompas „běh na dlouhou trať“. „Já bych očekával spíš návrh à la Donald Trump. Prostě si sednout a některé věci škrtat,“ míní.

Jihokorejská společnost KHNP má už za dva měsíce podepsat s polostátní firmou ČEZ kontrakt na výstavbu dvou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany s dodávkou takzvaně na klíč. Tuzemské průmyslové firmy tak zvyšují tlak, aby ještě do podpisu kontraktu měly od Jihokorejců alespoň předběžné smlouvy, že velkou část zakázky získají. Celkem mají podle slibu KHNP získat nejméně 60 procent hodnoty „zakázky století“.

Zatímco Spojené státy americké nyní čeká podle nového prezidenta Donalda Trumpa zlatý věk, Evropa se obává zhoršení situace kvůli hrozbě obchodních válek. Prezident Trump totiž minulý týden zopakoval, že se Evropská unie chová k Americe velmi, velmi špatně, takže ji čekají nová dovozní cla. Jaký věk teď čeká Evropskou unii a s ní i český průmysl? Podle generálního ředitele výrobce zdravotnických lůžek Linet Tomáše Koláře změny v Unii v reakci na nové vedení USA přijít musí.

Kolik by v obchodech stály potraviny, pokud by velká část z nich každou chvíli nebyla v nějaké slevě? Nikdo už neví. Situace je nepřehledná, slevy pokřivují trh a je otázkou, jestli by se jejich množství nemělo regulovat, soudí Potravinářská komora, sdružující výrobce jídla. Obchodníci to ale odmítají s tím, že by takový zásah spotřebitele poškodil.