Německá ekonomika má letos klesnout už potřetí za sebou v řadě. „Je to nový fenomén v poválečné historii, máme vážné problémy s transformací průmyslu,“ říká prezident německého institutu ZEW Achim Wambach v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové. Firmy podle něj tíží vysoké zdanění, přehnané regulace a také drahé energie. Německo doplatilo na závislost na ruském plynu a byla chyba zrušit jaderné elektrárny, upozorňuje pro Český rozhlas Plus. Pořad vysíláme v repríze.

Investice na akciových trzích, do drahých kovů i do nemovitostí se pořád výborně zhodnocují. Růst jako kdyby se neměl zastavit. Může to ale vydržet i v příštím roce? Nebo začnou praskat první bubliny? „Určitě bylo to, co jsme viděli za posledních pět let, nadprůměrné. V dalších letech můžeme vidět dál pozitivní výnosy, ale třeba už nebudou takhle výrazné,“ uvedl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Ján Hájek z bankovní skupiny Erste.

Pokud se v roce 2027 bude zavírat elektrárna Počerady ze skupiny Sev.en miliardáře PavlaTykače, bude o tom firma jednat s polostátním kolosem ČEZ. Ten má totiž na elektrárnu opci. „Určitě jedním z prvních kroků by byla výzva společnosti ČEZ, protože tam máme nějakou dohodu, že pokud skončíme činnost nebo pokud bychom chtěli změnit vlastnictví, tak ČEZ má na to zařízení opci,“ říká pro Peníze a vliv Jany Klímové Luboš Pavlas, prezident skupiny Sev.en.

Šéf ANO Andrej Babiš by měl v příštích dnech říct, jak se vypořádá se střetem zájmů kvůli svému majetku, pokud se stane premiérem. Jaké má možnosti? Podle ředitele londýnské advokátní kanceláře Garner & Hancock Jakuba Kotana řešení nebude jednoduché, obzvlášť pokud by to mělo být podle české legislativy. „Zbavit se veškerého střetu zájmu založením svěřenského fondu si myslím, že fakticky nejde,” upozorňuje pro Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus.

Výrobci oceli, chemie i keramiky bijí na poplach. Ničí je drahé energie a emisní povolenky a chtějí, aby jim vláda pomohla tak, jako jejich německým konkurentům. Jinak se dá podle jejich svazů očekávat další zavírání továren jak v Evropské unii, tak i v Česku. Například výrobce keramických obkladů Lasselsberger se rozhodl, že do konce roku uzavře jednu ze svých výrob u nás, a to v Podbořanech na severozápadě Čech. Práci v ní má teď 75 lidí.

Pracovní název nové legislativy je 28. režim. Klíčové teď je, aby Česko z projektu nevypadlo a chtělo se ho účastnit. Pracujeme i na tom, aby šlo o evropské nařízení, říká Vít Horký z United Founders. Inspirací pro nový systém jsou pravidla pro zakládání firem v USA a hlavně evropská iniciativa podnikatelů s názvem EU Inc.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje mají některé body návrhu programu nové vlády, jako je odmítání eura a ústavní záruky práva na držení hotovosti, potenciál poškodit ekonomiku. Podnikatelé Andrej Babiš a Karel Havlíček (ANO) to musí vědět, říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jany Klímové. Dodává, že firmy chtějí s novým kabinetem jednat o dalším snížení cen elektřiny pro část průmyslu, především kvůli hrozící německé konkurenci.

Snížení cen elektřiny, stavba dalších jaderných bloků v Temelíně, posun Česka mezi země s největšími výdaji na výzkum a vývoj nebo rozjezd těžby lithia. To jsou priority, se kterými se chystá do vlády coby nový ministr průmyslu a obchodu místopředseda Hnutí ANO Karel Havlíček. Zlevnění elektřiny se má projevit už od začátku příštího roku, přibližuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Příští vláda, kterou skládá šéf hnutí ANO Andrej Babiš s SPD a Motoristy, bude muset přijít s novým návrhem státního rozpočtu na příští rok. Ten současný totiž končící vláda Petra Fialy (ODS) znovu nové Sněmovně nepošle. „Problém, který řešíme už delší dobu, je, že máme obrovské požadavky na veřejné rozpočty a nemáme je kryty příjmy,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

Slíbíme všechno všem o důchodech a bude to krásné? Ne, jen se problém přesune na vládu, která přijde až po dalších volbách, varuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové ekonom Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI. Současná reforma důchodů by se podle něj rušit neměla, ale potřeba budou další změny. Stále neefektivní je například soukromé spoření, i kvůli vysokým poplatkům fondů.