Na začátku týdne nařídila izraelská armáda evakuaci obyvatel Rafáhu a přilehlých oblastí na jihu Pásma Gazy. Armáda se podle mluvčího vrací s velkou silou do boje, aby eliminovala kapacity teroristických organizací. „Izrael rozšiřuje bezpečnostní bariéru a hlavně chce tímto způsobem vytvořit obrovský tlak na Hamás,“ vysvětluje v Osobnosti Plus Irena Kalhousová, šéfka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.

Francouzský soud uznal šéfku krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla s dalšími asi dvěma desítkami lidí obviněna ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu. „Jestli dokáží situaci využít, že budou dál budovat příběh o tom, jakými jsou oběťmi establishmentu – to se může stát. Ale nemyslím si, že by je to v tuto chvíli těšilo,“ říká v pořadu Osobnost Plus Jakub Eberle, odborník na mezinárodní politiku.

Donald Trump se o víkendu poprvé ostře ohradil proti Vladimiru Putinovi. V televizi NBC řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta za jeho slova o Volodymyru Zelenském a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud se nezastaví boje na Ukrajině. „Je to dočasná změna taktiky. Trump vyřkne maximalistický cíl, ze kterého je kam slevovat. Druhá strana chvíli vzdoruje, a pak se dohodnou někde uprostřed. Tak to bylo vždy,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus publicista Jefim Fištejn.

Na přístupu Američanů ke Kremlu děsí sociologa a někdejšího politika Ivana Gabala vstřícnost k ruským imperiálním ambicím a bezohlednost k Ukrajincům. Těší ho naopak, že se na pomoci Kyjevu shodly některé evropské i další země, chválí pro Český rozhlas Plus. „Je to pokrok – je to dobrovolná spolupráce nad rámec Evropské unie. Proto Jsou tam i Britové, Kanaďané, generální tajemník NATO,“ vyjmenovává členy vznikající takzvané koalice ochotných.

Alzheimerovu nemoc považuje vedle globálního oteplování za jeden z největších problémů současného světa. „Nemoc postihuje skoro půl miliardy lidí. Neznám čísla globálně, ale v Americe jsou náklady na péči skoro půl trilionu dolarů každý rok,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus neurolog a vědec Martin Tolar, který už několik let hledá na tuto smrtelnou nemoc mozku účinný lék.

Americký prezident Donald Trump od začátku svého druhého mandátu usiluje o rychlý konec války na Ukrajině. Zatím se mu však podařilo dojednat jen omezené příměří, které navíc Kreml podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Z pohledu Trumpa je to určitě úspěch. Pořád se chlubí tím, že je ten, který by měl pomalu dostat Nobelovu cenu za mír,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus amerikanistka z Masarykovy univerzity v Brně Denisa Krásná.

V saúdskoarabském Rijádu se jedná o příměří na Ukrajině, které zprostředkovávají USA pod vedením Donalda Trumpa. Zatím však dohodly jen ukončení bojů v Černém moři, které Moskva navíc podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Vladimir Putin vidí, že Trump, natož Evropská unie nejsou schopni ho zahnat tak do kouta, aby to musel vzdát,” poukazuje v Osobnosti Plus Alexej Kelin, historik a spoluautor knihy Dějiny Ruska 20. století.

Strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se chystají k podpisu nové koaliční smlouvy. „Podpis sám je formalita. Je to příležitost oficiálně říct, ‚jsme tady, stále ještě budeme dělat kampaň‘ – protože si toho nebylo úplně možné v poslední době všimnout. Ale když si vzpomenete na to, jak ta koalice vypadala před čtyřmi lety, kdy vznikla, a porovnáte to s dneškem, tak není potřeba moc dodávat. Všechno to vidíte,“ shrnuje v pořadu Osobnost Plus komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Americká delegace zavrhla plán britského premiéra Keira Starmera na mezinárodní síly, které by podpořily příměří na Ukrajině. Podle vyslance Stevea Witkoffa tato myšlenka vychází z naivní představy, že britský premiér a další evropští lídři chtějí být jak Winston Churchill. „Je to velká urážka britského premiéra. Jen se tím ukazuje, že jsme sice pořád jeden civilizační okruh, ale nějak se nám toto společenství rozpadá,“ říká historik, filozof a publicista Petr Hlaváček.

Za roli vyšetřovatele Jiřího Markoviče v kriminální sérii Metoda Markovič – Hojer dostal Petr Lněnička nedávno Českého lva. „Trvalo to, než jsem se pana Markoviče v sobě zbavil. Nánosů, které zřejmě i on musel v sobě nést a musely ho ovlivňovat,“ říká herec, který už natáčí druhou sérii, tentokrát věnovanou případu spartakiádního vraha Jiřího Straky. Mezitím se ale Petr Lněnička stihl blýsknout také v dalším oceňovaném snímku – ve filmu Vlny ztvárnil postavu Jana Petránka.