Přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia se rychle blíží. Proběhnout mají na konci první poloviny dubna a zúčastní se jich asi 150 tisíc dětí. Hned na začátku jeden důležitý fakt – budou pro děti opět stresové, protože míst není dostatek.

Z politiky se stal regulérní kulturní boj. Anebo ještě lépe: Fotbalový zápas, ve kterém se kromě hráčů na hřišti střetávají i více či méně fanatická publika klubových a národních fanoušků. Fanouškovská perspektiva pak překresluje realitu ve všem.

Ruské letecké společnosti v příštích pěti letech přijdou nejméně o 200 západních civilních dopravních letadel, hlavně airbusů a boeingů. Důvod jejich vyřazení je prostý – západní sankce znemožňují výrobcem předepsané preventivní opravy a případné náhrady často celých vysoce sofistikovaných agregátů.

Svatý rok na ministerstvu financí. S čím létají ruské aerolinky? Vyloučit rozhodčí, ne Le Penovou? Chce dítě na gympl? Výuka ze základní školy často nestačí.

Na jednom z videí Andreje Babiše vidíme předsedu ANO, jak ve zpomaleném záběru za doprovodu současného hudebního podkresu kráčí ulicí, oblečen v mikině s nápisem Lowkey ALPHA. Myslet si, že si ji vybral náhodou, by bylo naivní. Babiš v posledních týdnech útočí na nejmladší voličskou skupinu, generaci Z, a ta jeho vzkazu určitě rozumí.

Snížit schodek státního rozpočtu je úkol, na který si dnes v Evropě troufá málokterý ministr financí, pokud mu to tedy nenařídí z Bruselu. Přesto se tuzemský rozpočtový deficit snižuje, aspoň to tvrdí březnová bilance ministerstva financí, proti loňsku prozatím o nějakých deset miliard. Nuda, nebo zázrak? Ptá se nezúčastněný pozorovatel.

„Narodil jsem se 1. dubna 1935 v Poříčí nad Sázavou, okres Benešov u Prahy. Můj otec je topičem ČSD. Oba moji dědové pracovali ve skále jako kameníci,“ cituji úvod dopisu Josefa Topola, který napsal ve svých 18 letech do divadla E. F. Burianovi.

Není vůbec jisté, jestli by se od počátku 60. let po vzoru Castrovy Kuby, mohly některé jihoamerické země přimknout k Moskvě. Ale komunismu se tamní pravice civilní i vojenská obávala, a vlastně preventivně se, a nikoli demokratickou cestou, chápala moci.

V Turecku a v Sýrii, dvou sousedních blízkovýchodních zemích, se v těchto dnech odehrávají významné politické posuny. Jenže oba státy jakoby se míjely na pomyslném eskalátoru, každý míří jiným směrem. Turecko, stále ještě formálně demokracie, snad nikdy nezažilo tak masové protesty.

Šlo o zneužití peněz Evropského parlamentu – tedy i českých peněz –, a to téměř půl milionu eur. Strana Le Penové zneužívala evropské fondy k financování chodu strany. Soud Le Penovou odsoudil ke dvěma letům domácího vězení s elektronickým náramkem, k peněžité pokutě a hlavně k pěti letům nevolitelnosti.