Jaký je rozdíl mezi free licencí, placenou osobní licencí a firemním plánem v ChatGPT, Claude nebo Copilotu? Firmy i úřady pravidelně školím v tom, jak AI používat bezpečně a naplno – a otázka, co se stane s firemními daty, padá na každém workshopu. A její části – rozdílům mezi licencemi – se věnuji v tomto videu.

Dva matematici – Tristan Buckmaster z NYU a Levent Alpöge – pracují měsíce na Navier-Stokesových rovnicích, jednom z problémů tisíciletí s odměnou milion dolarů. Při práci používají i ChatGPT. Pak OpenAI oznámí, že její interní systém s asi 10 000 AI agenty problém vyřešil za 88 hodin.

Doložené není, že by se jejich neveřejná práce dostala do modelu. OpenAI ale sama přiznala, že nemůže vyloučit, že data z jejich používání jejích produktů pomohla zlepšit její modely. A to je otázka pro každou firmu i advokátní kancelář: kde vaše data jsou, jak dlouho tam zůstanou a kdo k nim má přístup.

🚀 Legální AI Akademie je nová série krátkých videí Legálního kódu – v každém jeden konkrétní problém při práci s AI a jeho řešení.

Konkrétně řeším:

• proč jsem lékařům řekl: radši nepoužívejte žádný AI nástroj
• kauzu matematiků a OpenAI a prohlášení 25 nositelů Fieldsovy medaile
• proč základní model není databáze vašich dokumentů
• tři patra licencí: free verze, placené osobní tarify, firemní licence
• proč ani vypnuté trénování neznamená, že data neleží na serverech poskytovatele
• Microsoft Copilot a flex routing
• pět otázek před výběrem AI nástroje pro firmu
• mlčenlivost a obchodní tajemství: jak to řeší nástroj pro právníky

🎓 Podívejte se k nám na web na předplatné Legální Upgrade – rok přístupu ke všem videokurzům a 15% sleva na živé akce: https://legalnikod.cz/produkt/predplatne/

❤️ Příprava a produkce jednoho dílu stojí opravdu hodně času. Pokud Vás obsah baví, podpořte ho: https://legalnikod.cz/donate/

🤝 Partnerem Legální AI Akademie je Praktik – AI řešení pro právníky v Česku a na Slovensku: https://praktik.ai

📰 Kauzu matematiků a OpenAI jsem zachytil ve zpravodaji Petra Kohouta na LinkedInu – vřele doporučuji k odběru.

⏱️ KAPITOLY

0:00 Proč radši nepoužívat žádný AI nástroj

2:05 Matematici vs. OpenAI: 88 hodin a 10 000 agentů

4:57 Fieldsovi medailisté a problém atribuce

5:44 Co se stane, když do AI vložím firemní data?

7:11 Patro 1: free verze

7:46 Patro 2: placené osobní tarify

8:45 Patro 3: firemní licence

9:38 Copilot a flex routing

10:15 Pět otázek před výběrem AI nástroje

11:01 Jak to řeší nástroje pro právníky

👇 Zajímá mě:

Máte ve firmě nebo v kanceláři interní pravidla pro používání AI, nebo si to řeší každý sám?

Víte, v jakém tarifu svůj AI nástroj používáte – a máte vypnuté trénování?

⚖️ Chytrý telefon má podle ČSÚ 98 % dětí mezi 9 a 15 lety a třetina dnešních devítiletých ho dostala ještě před nástupem do školy. Evropská komise v září navrhla EU Kids Act: pod 13 let bez účtu, mezi 13 a 15 jen přes účet rodiče, plný přístup od 15. Marek Vrbík z Rady ČTÚ k tomu má obraz, který si zapamatujete: když syna zavřu do sklepa, nesrazí ho auto ani ho nikdo neunese. Jenže trauma z celého dětství ve sklepě je mnohonásobně horší.

🤖 Místo zákazů chce Marek řešit design platforem – a to pro všechny. Když nechceme závislostní design pro děti, proč bychom ho měli tolerovat u rodičů? A když platforma počítá s tím, že na ní děti nejsou, nemá žádný důvod je tam chránit.

Hostem nové epizody podcastu Legální kód je Marek Vrbík – člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, právník, který se ve Vojenském zpravodajství podílel na budování systému kybernetické obrany, a spoluautor knihy a projektu Kyberpohádky.

🎯 Konkrétně jsme řešili:

👉 Třídní skupiny na WhatsAppu n základních školách

👉 „Nejde o zákazy, jde o to být dítěti průvodcem." Stačí to jako odpověď regulátora?

👉 Proč pravidly bez lidí, kteří je vymáhají, děti nikdy neochráníme

👉 Co ČTÚ zmůže bez zákona o digitální ekonomice a co za něj řeší Evropská komise u platforem nad 45 milionů uživatelů

👉 Co dělat s platformou, které se porušování pravidel pořád vyplácí

👉 Přednášky a workshopy ČTÚ pro školy, pedagogy i seniory – a na koho se obrátit

👉 EU Kids Act a věkové hranice 13 a 15 let: dávají smysl, nebo jen odkládají problém?

👉 Paradox zákazu: když tam děti nesmí, nikdo je tam nechrání

👉 Predátoři dvojího typu – ti individuální i ti, kteří na dětech vydělávají

👉 Ověřování věku jako hraní si s ohněm a zbytek internetu, který žádný zákaz nepokryje

👉 Sharenting: i kdybychom dětem sítě zakázali, budou tam – nahrají je rodiče

👉 Rodič jako vzor: kdo je na hřišti víc na mobilu, děti, nebo dospělí?

🧭 Digitální maják ČTÚ:

https://digimajak.ctu.gov.cz/

🎓 LEGÁLNÍ UPGRADE

Všechny videokurzy na legalnikod.cz v ročním přístupu – stávající i budoucí. A k tomu výhodnější vstup na živé akce a webináře.

❤️ Příprava a produkce jednoho dílu stojí opravdu hodně času. Pokud Vás podcast baví, podpořte ho:

https://legalnikod.cz/donate/

Partnerem podcastu jsou advokátní kanceláře ROWAN LEGAL a ATREUM K2 LEGAL.

🤝 Staňte se partnerem podcastu: office@legalnikod.cz

⏱️ KAPITOLY

0:00 Proč to poslouchat

3:59 Proč chránit děti online

7:18 Třídní skupina na WhatsAppu

12:48 Být dítěti průvodcem, nebo chtít víc od platforem?

23:32 Pravidla, která nemá kdo vymáhat

27:12 Stačí platformám samoregulace?

33:14 Digitální maják a školy

40:37 EU Kids Act: zavřít děti do sklepa?

49:11 Sharenting a rodič jako vzor

55:37 Elevator pitch pro rodiče

👇 Napište nám do komentářů:

Měla by přísnější pravidla pro design sociálních sítí platit i pro dospělé?

⚖️ Každý zná někdy viděl složku „vzory". Někdo do ní něco nahrál, někdo to mezitím přesunul, komentáře uvnitř odkazují na verzi, která tam už není – a nikdo neví, který z patnácti vzorů NDA je ten platný. Martin Loučka říká, že mít samotné vzory nestačí: nad každým dokumentem musí být vrstva, která říká, jak se používá. U lidí to byla nepříjemnost. U agentů je to rozdíl mezi použitelným a nebezpečným výstupem.

❤️ Příprava a produkce jednoho dílu stojí opravdu hodně času. Pokud Vás podcast baví, podpořte ho:

https://legalnikod.cz/donate/

🤖 Bavíme se o tom, jak si postavit znalostní bázi, kterou přečte člověk i agent: štítky, facety, oprávnění, expirace vázaná na událost – a kde je hranice, za kterou už se nevyplatí stavět si to sám.

Hostem podcastu Legální kód je podruhé Martin Loučka – advokát zaměřený na IP a IT právo, ochranu osobních údajů a ochranné známky, který si zároveň sám staví software a stojí za nástrojem Librato.

🎓 POZVÁNKA

Potkejme se na akci „AI workshop pro právníky: regulace / nástroje / každodenní praxe" 18. září 2026. Lektoři Martin Loučka a Adam Jareš.

https://legalnikod.cz/produkt/ai-gramotnost-loucka-jares/

Partnerem podcastu jsou advokátní kanceláře ATREUM K2 LEGAL a Rowan Legal.

🎯 Konkrétně jsme řešili:

👉 Advokát a vývojář v jedné osobě

👉 Proč mít vzory nestačí a co k nim musí přibýt, aby s nimi šlo pracovat

👉 Filesystem není klasifikace: co dělat s dokumentem, který patří do tří složek

👉 Tři úrovně: vzor, vzor připravený pro AI, vzor pro deterministické vyplnění

👉 Kde se automatizace vyplatí a kde jen přidělá práci – NDA jako odstrašující příklad

👉 „Ideální systém neexistuje." Co má umět ten optimální – včetně schopnosti říct, že vzor nemá

👉 Kvalita kontextu jako strop kvality výstupu

👉 Skilly jako centrálně spravované instrukce a proč jeden velký skill nefunguje

👉 Riziko neoznačené báze: agent postaví klientské memorandum na interní směrnici kanceláře

👉 Štítek říká, jak dokument použít, faceta ho klasifikuje – proč to nejde plést

👉 GitHub, SharePoint a Markdown: co z toho na znalostní bázi stačí a co ne

👉 Postavit si to sám, nebo koupit? Kdy se vlastní vývoj přestane vyplácet

👉 Čím začít: protřídit vzory a smazat ty podle zrušených předpisů, teprve pak nasazovat

👉 Expirace vázaná na událost – co se musí stát, aby vzor přestal platit

⏱️ KAPITOLY

0:00 Proč to poslouchat

3:18 Advokát a vývojář v jedné osobě

5:49 Kdy vám dojde, že složka „vzory" nefunguje

9:34 Ne každý vzor si zaslouží stejnou péči

14:36 Co se mění s velikostí kanceláře

19:39 Postavit si to sám, nebo koupit hotové

23:31 Kvalita kontextu je strop kvality výstupu

28:03 Skilly, interní směrnice a hranice mezi nimi

36:44 Jak je Librato postavené uvnitř

50:20 Čím začít: pořádek před implementací

57:14 Co zneplatní vzor: expirace na událost

⚖️ Metodika MŠMT z letošního února to říká doslova: „Pedagogičtí pracovníci ani vedení školy by neměli sami iniciovat vznik neformálních komunikačních skupin (typicky skupina Whatsapp) s žáky, a tak na rodiče vytvářet tlak k pořízení chytrých telefonů." Přesně tahle situace nastala v prvních týdnech školního roku ve třídě, do které chodí náš devítiletý syn.

🤖 Běžný účet na WhatsAppu je podle smluvních podmínek od 13 let. Děti mají účet ale často mnohem dříve. A na druhé straně stojí firma, která měla na konci roku 2025 skoro 79 tisíc zaměstnanců a jejíž náklady a výdaje za rok 2025 byly zhruba na úrovni celého státního rozpočtu České republiky. Rodičovská kontrola? Hodně štěstí.

V tomto Legálním updatu si beru téma, které je pro mě opravdu důležité – jsem právník, který se věnuje právu a technologiím, produkuji spoustu obsahu pro sociální sítě a zároveň jsem rodič tří dětí.

🎓 POZVÁNKA Potkejme se na akci „AI workshop pro právníky: regulace / nástroje / každodenní praxe" 18. září 2026, 9:30–13:30.

https://legalnikod.cz/produkt/ai-gramotnost-loucka-jares/

❤️ Příprava a produkce jednoho dílu stojí opravdu hodně času. Pokud Vás obsah baví, podpořte ho: https://legalnikod.cz/donate/

🤝 Partnerem podcastu je advokátní kancelář Atreum K2 Legal.

🎯 Konkrétně jsem řešil:

👉 Když komunikaci mezi dětmi přesune do WhatsAppu škola, vytváří tím tlak na rodiče, aby dítěti telefon pořídili

👉 Škola tím zároveň dává dítěti argument do diskuze doma: proč bych telefon neměl mít, když přes něj komunikuje paní učitelka

👉 WhatsApp je podle smluvních podmínek od 13 let. Rodiči spravované účty existují, ale nejdou spárovat s desktopovou aplikací

👉 Ironická pointa: když ředitelka po stížnostech oznámila, že dětská skupina nebude, pohádali se rodiče ve své vlastní WhatsApp skupině

👉 Metodika MŠMT (únor 2026) doporučuje komunikovat výhradně přes oficiální kanál – školní informační systém, Google Classroom nebo Microsoft 365

👉 Je WhatsApp sociální síť? V lednu 2026 Evropská komise označila jeho kanály za velmi velkou online platformu podle DSA – soukromé zprávy zůstávají mimo, kanály ne

👉 Meta v roce 2025: bezmála 79 tisíc zaměstnanců a náklady a výdaje ve výši téměř 118 miliard dolarů. Schválené výdaje státního rozpočtu ČR na rok 2025 byly 2 327 miliard korun

👉 V srpnu 2026 Meta uzavřela se státy vyrovnání ve výši zhruba 17 miliard dolarů ve sporu o dopady Facebooku a Instagramu na děti

👉 Proč rodičovská kontrola má limity a proč je jednodušší některé věci nedávat brzy než kolem nich stavět systém zákazů

👉 Jak to máme doma: proč se s dětmi bavíme o tom, jak youtuber mluví a proč má video zrovna takový náhledový obrázek

👉 Rozhovor o heslech se šesti a devítiletým – entropie a passphrase bez toho, aby tomu tak někdo říkal

⏱️ KAPITOLY

0:00 Chci, aby děti žily ve středověku?

0:48 Prý jsem Věra Pohlová

1:57 Paní učitelka chce dětem WhatsApp

4:22 WhatsApp je od 13 let. Třídě je devět

5:39 Pointa: pohádali se rodiče

7:02 Co k tomu říká metodika MŠMT

8:07 Je WhatsApp sociální síť?

10:27 Meta utratí za rok víc než český stát

13:23 Rodičovská kontrola má limity

14:29 Jak to máme doma

👇 Zajímá mě:

Má vaše škola WhatsApp skupinu se žáky, a kdo ji založil – škola, nebo rodiče?

Od kolika let dáváte dětem vlastní telefon a co vás k tomu číslu dovedlo?

⚖️ Klient se zeptá: vrchní soud nám věc jednou zrušil a vrátil, teď ji má podruhé a nařídil jednání. Dobré, nebo špatné znamení? Advokát odpoví „to záleží" – a klientovi na druhé straně stolu to nestačí. David Svoboda má proto vlastní analytiku rozhodovací praxe.

❤️ Příprava a produkce jednoho dílu stojí opravdu hodně času. Pokud Vás podcast baví, podpořte ho:

https://legalnikod.cz/donate/

🤖 V otevřených datech Ministerstva spravedlnosti je dnes obrovské množství prvostupňových i odvolacích rozhodnutí – a u každého i jméno soudce. Vedle toho ale je ještě mraky rozhodnutí v různých věcech, do kterých nikdo nevidí.

Hostem podcastu Legální kód je podruhé David Svoboda – advokát zapsaný v České republice i v Anglii, který se věnuje startupům a venture capital investorům a stojí za AI driven platformou Freedia.

🎓 POZVÁNKA

Potkejme se na akci „AI workshop pro právníky: regulace / nástroje / každodenní praxe" 18. září 2026, 9:30–13:30, just-home event space, Šrobárova 13, Praha 3. Lektoři Martin Loučka a Adam Jareš.

https://legalnikod.cz/produkt/ai-gramotnost-loucka-jares/

Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL.

🤝 Staňte se partnerem podcastu, napište na: office@legalnikod.cz

🎯 Konkrétně jsme řešili:

👉 Klient matematik, který chtěl místo „to záleží" pravděpodobnost – a advokát, který na ni neměl data

👉 Proč velká kancelář ví věci od kolegy u kávy a sólo advokát je musí dohnat databází

👉 Co je v otevřených datech justice

👉 „Tohle není AI, je to databáze" – proč je neefektivní pouštět model na sto tisíc rozhodnutí

👉 Vrchní soud v Praze: velké rozdíly mezi senáty v tom, jak často ruší, mění a vracejí

👉 Rukopis konkrétní předsedkyně senátu v odůvodněních – a co z něj plyne pro stavbu podání

👉 Poctivá predikce vás připraví o spory, které by se táhly roky. Vyplatí se to advokátovi?

👉 Kde končí data a začíná úsudek advokáta

👉 Francie 2019: zákaz analýzy soudců pod hrozbou pěti let. Za sedm let žádné stíhání

👉 Česko naopak jména soudců zpravidla nepseudonymizuje a nabízí je přes API – odvaha, nebo nepozornost?

👉 Proč AI kognitivní zátěž advokáta nesnížila, ale zvýšila

⏱️ KAPITOLY

0:00 Proč to poslouchat

1:48 Klient, kterému nestačí „to záleží"

10:37 Nemáme přece právní informační systémy?

16:58 Co se dá z dat předpovědět: délka, šance, soudce

27:22 Co ministerstvo spravedlnosti reálně zveřejňuje

32:00 Trestní věci chybí – a projekt Jak trestáme

41:06 Vrchní soud v Praze: rozdíly mezi senáty

47:49 Poctivá data vás připraví o fakturaci

55:48 Francie: za analýzu soudců až pět let

1:03:10 Dovednost, která bude za pět let cennější

🤖 Česko se hlásí do evropské soutěže o AI Gigafactory – jednu ze sedmi továren na výpočetní výkon, které mají v Evropě vzniknout. Stát na ni slíbil 100 milionů eur na první fázi, tedy asi půl miliardy korun ročně po pět let, a nekupuje si za to podíl, ale předplacený výpočetní výkon. Uzávěrka přihlášek je v listopadu, vybírat se má na začátku roku 2027.

❤️ Příprava a produkce jednoho dílu stojí opravdu hodně času. Pokud Vás podcast baví, podpořte ho:

https://legalnikod.cz/donate/

⚖️ Vedle toho chce vláda roadmapu státních jazykových modelů ještě letos – a možná ne jednoho, ale několika: pro školství, pro zdravotnictví, pro běžné úřednické use case a jeden hodně zabezpečený pro bezpečnostní složky. A pak je tu věta, kterou Lukáš Kačena říká na konferencích a v epizodě ji rozpracovává: úřad, který AI nepoužívá nebo ji používá jen naoko, bude mít problém obhájit svůj rozpočet.

🎓 POZVÁNKA

Potkejme se na workshopu "AI ve veřejné správě: odpovědné využívání, nová legislativa a praktické scénáře" 2. října 2026, Adam Jareš

https://legalnikod.cz/produkt/ai-ve-verejne-sprave/

Hostem nové epizody podcastu Legální kód je Lukáš Kačena – vládní zmocněnec pro umělou inteligenci a bývalý ředitel prg.ai. Bavíme se o infrastruktuře, o adaptačním zákoně k AI Actu, o tom, proč je podle něj dobře, že nemá v ruce balík peněz, a o LLM Gateway, kterou stát staví jako jediný vstup úřadů k jazykovým modelům.

🤝 Staňte se partnerem podcastu, napište na: office@legalnikod.cz

🎯 Konkrétně jsme řešili:

👉 Proč by AI Gigafactory měla stát v Česku a co z ní stát reálně dostane

👉 Jak funguje ta soutěž: společná evropská zakázka, 100 milionů eur a předplacený výkon

👉 „Ideálně budou americké jen čipy a zbytek evropský" – je digitální suverenita dosažitelná?

👉 Mistral, EuroLLM a limity: kde stačí open source a kde potřebujete frontier model

👉 Jeden český jazykový model, nebo hned několik? A co to znamená nákladově

👉 Adaptační zákon k AI Actu: v září na vládu, pak sněmovna – a není až příliš minimalistický?

👉 AI už rozhoduje ve správních řízeních. Novela správního řádu přitom leží ve sněmovně

👉 Kde drhne adopce AI ve státní správě: Copilota mají všichni, digitální gramotnost chybí

👉 Proč úřad bez AI neobhájí rozpočet a jak se to vůbec chce měřit

👉 LLM Gateway: routing podle kvality, ceny a bezpečnosti, a účtování podle spotřeby úřadu

👉 Kritické myšlení jako dovednost, která AI teprve dává smysl – a nástroj, který neodpovídá, ale ptá se

⏱️ KAPITOLY

0:00 Představení

1:52 Proč chceme AI Gigafactory v Česku

3:47 Jak soutěž funguje, kdo ji vlastní a jaká jsou rizika

12:37 Digitální suverenita a limity evropských modelů

20:53 Jeden český jazykový model, nebo hned několik?

24:17 Adaptační zákon k AI Actu – a není příliš minimalistický?

33:52 Kde drhne adopce AI ve státní správě

40:43 Úřad bez AI neobhájí svůj rozpočet

49:04 LLM Gateway: jak stát chce nakupovat AI

53:59 Kritické myšlení jako klíčová dovednost úředníka

👇 Jak to vidíte vy? Má stát měřit „AI zralost" úřadů a navazovat na to rozpočty? A dává vám smysl budovat český jazykový model, nebo je to plýtvání? Napište nám do komentářů.

⚖️ Australan si nechal AI agentem zarezervovat ranní lekci ve fitku, ale skončil čtvrtý na čekací listině. Agent zjistil, že rezervační API vůbec nekontroluje, kdo ruší cizí rezervace – a tak smazal člověka na prvním místě. Zpátky ho vrátit už nešlo, na to autorizace potřeba byla. Agent se omluvil, sepsal hlášení zranitelnosti a šlo se spát.

Média z toho udělala „první autonomní AI kyberútok". Martin Loučka to shrnuje jinak: nebyl to ani první, ani AI, ani autonomní – a hack už vůbec. Rozebíráme, co se doopravdy stalo, jestli by to v Česku bylo trestné, kdo přišel k újmě a co má udělat firma, která zítra nasadí agenta.

🆕 Tohle je zároveň první díl nového formátu: kratší (což se nakonec nepovedlo, pardon🙂), nepravidelný, dva právničtí geekové nad jednou aktuální věcí. Bez nějaké větší postprodukce, bez uhlazování. Dejte nám do komentářů vědět, jestli vám to sedí.

Hostem je Martin Loučka – advokát zaměřený na technologie a duševní vlastnictví, který si zároveň sám vyvíjí software.

🎯 Konkrétně jsme řešili:

👉 Co je OpenClaw, co je „harness" a proč agent není totéž co model

👉 Kde končí pokyn uživatele a začíná autonomie agenta (spoiler: Andrew se ptal dost konkrétně)

👉 Mohl to být trestný čin?

👉 Proč se agent omluvil a sepsal disclosure, a jak podobně reagují AI firmy na vlastní průšvihy

👉 Jak to je s osobními údaji a GDPR.

👉 AI Act: spotřebitelská výjimka, deployer a proč tady nikdo nic neporušil

👉 Jak agenta zabezpečit: guardrails v modelu vs. omezená sada nástrojů v agentovi

👉 Vibecoding a proč „vygeneruju si vlastní appku" není bezpečnostní strategie

🎓 POZVÁNKA

AI workshop pro právníky: regulace / nástroje / každodenní praxe

1. září 2026, 9:30–13:30, Praha – Martin Loučka a Adam Jareš

https://legalnikod.cz/produkt/ai-gramotnost-loucka-jares/

❤️ Příprava a produkce jednoho dílu stojí víc než jeden člověkoden. Pokud tě podcast baví, podpoř ho:

https://legalnikod.cz/donate/

Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL.

🤝 Staňte se partnerem podcastu: office@legalnikod.cz

⏱️ KAPITOLY

0:00 Intro a nový formát podcastu

3:21 Agent, fitko a čekací listina: co se stalo

5:42 OpenClaw, model a co je vlastně agent

10:44 Co je API a proč tam nebyl žádný zámek

13:04 Kdo to vymyslel – Andrew, nebo agent?

17:25 Byl to hack? § 230 a překonání zabezpečení

21:06 Klíč pode dveřmi: Nejvyšší soud a subjektivní stránka

24:48 Omluva agenta a „náš robot utekl z laboratoře"

28:08 GDPR a AI Act: osobní údaje, incident, spotřebitel

36:11 Jak nasadit agenta bezpečně – a co má dělat provozovatel webu

👇 Jak to vidíte vy? Měl Andrew promptovat „zarezervuj mi lekci, ale nikoho nevyhoď z čekačky"? Nebo je chyba na straně fitka, které si nezamklo API? A sedí vám tenhle kratší formát? Napište nám do komentářů.

Zdeněk Kučera vede TMT tým pražské kanceláře Dentons a Centrum práva, technologií a digitalizace na Právnické fakultě UK. Bavíme se o tom, jak velká advokátní kancelář reálně zavádí AI: proč si postavili vlastní systém Daisy, proč přešli z Harvey na Legoru a jak volí mezi přístupy build, buy a partner.

A pak o tom, co to dělá s lidmi. Rešeršní činnost, na které se učila celá generace právníků, podle Zdeňka skončila – tak kde junioři naberou zkušenost? A připraví je na to fakulty, když současný program podle něj vychovává právníky pro rok 1995?

🎓 POZVÁNKA

AI workshop pro právníky: regulace / nástroje / každodenní praxe

1. září 2026, 9:30–13:30, Praha – Martin Loučka a Adam Jareš

https://legalnikod.cz/produkt/ai-gramotnost-loucka-jares/

❤️ Příprava každého dílu stojí čas. Pokud Vás podcast baví, podpořte jeho produkci:

https://legalnikod.cz/donate/

Partnerem podcastu je ROWAN LEGAL.

Kurzy a eventy: https://legalnikod.cz

⏱️ KAPITOLY

00:00 Intro

03:27 Klient nechce dokument, chce vyřešený problém

07:02 Build, buy, partner: tři cesty k AI v kanceláři

09:26 Daisy: vlastní AI systém a vývojáři v Karlíně

11:39 Legora, Codexis a proč jsme opustili Harvey

16:21 Bezpečnost, compliance a stanovisko ČAK

20:04 Kdy je AI nástroj právní službou

23:40 Use case z praxe: hromadné propouštění a DPIA

27:37 Jak nezamrznout, ale naopak se posouvat

35:33 Největší překážka: compliance, nebo lidé?

37:23 Kde se junioři naučí řemeslo

41:33 Vychováváme právníky pro rok 1995

47:51 Nové profese a kancelář jako datová společnost

55:36 Doporučení pro středně velkou kancelář

1:04:33 Nepoužívání AI je red flag

🤖 Tradičně si necháváme advokátní know-how doma v kanceláři. Co kdyby ale právnická komunita postavila otevřenou datovou infrastrukturu pro právnické AI agenty – komentáře, judikaturu a předpisy volně na GitHubu, kde je každý může využívat a vylepšovat? Vojtěch Říha to nezkusil jenom vymyslet, on to prostě udělal a dal to celé volně k dispozici.📆 Přijďte na workshop k AI pro právníky a Adamem Jarešem a Martinem Loučkou: <https://legalnikod.cz/produkt/ai-gramotnost-loucka-jares/ >🎥 Mrkněte na videokurzy na našem webu: https://legalnikod.cz/produkt/predplatne/Hostem nové epizody podcastu Legální kód je je Vojtěch Říha – advokát a zakladatelem RIHA legal, který má za sebou doktorské studium na pražské právnické fakultě v oboru mezinárodního práva a má také zkušenosti s insolvencemi v rámci společnosti AWRA insolvence.🎯 Konkrétně jsme řešili:👉 Rozdíl mezi agentem, který hádá, a agentem, který ví, kde přesně hledat👉 Proč nestačí literatura v právních informačních systémech – a proč nepomůžou ani MCP servery👉 Jak vypadá sběr dat: e-Sbírka přes API, judikatura, 1,33 milionu souborů v markdownu👉 Kontextové okno vs. lidská paměť: 750 tisíc slov, která si nikdo z nás nezapamatuje👉 Proč markdown a ne Word (A co je vlastně markdowd?)👉 Jak si scrapovat databáze soudů a neshodit přitom server👉 GitHub, fork a pull request vysvětlené pro právníky👉 Může vzniknout otevřená právní infrastruktura budovaná právnickou komunitou?👉 Deterministický agent v praxi: kupní a úschovní smlouva z katastrálního API za 20 minut👉 Jaká právnická dovednost bude za pět let nejcennější (odpověď možná překvapí)📂 Otevřené komentáře k českým zákonům: https://open-commentary.com/🐙 Repozitáře na GitHubu: https://github.com/LexaurinTheDogPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL.❤️ Podpořte podcast: https://legalnikod.cz/donate/🤝 Staňte se partnerem podcastu: office@legalnikod.cz⏱️ Kapitoly:0:00 Vojtěch Říha: od dronů k AI komentářům5:15 Proč si nechat psát právní komentáře od AI6:00 Jak stáhnout celé české právo do markdownu8:15 93 komentářů z jednoho promptu12:00 Proč to dal veřejně pod otevřenou licenci13:30 Proč nestačí právní informační systémy a MCP servery15:00 Kontextové okno vs. lidská paměť20:15 Co je markdown a proč ne Word24:30 Scraping databází soudů ve čtyřech vrstvách32:45 GitHub, fork a pull request pro právníky35:15 Otevřená právní infrastruktura – a co na to ČAK40:30 AI v rozhodování soudů: opatrovnická agenda44:15 Deterministický agent v praxi: smlouva za 20 minut47:15 Balíčky místo hodinovek a 60 platforem za dvě hodiny49:30 Klíčová dovednost právníka: empatie👇 Jak to vidíte vy? Měla by právnická komunita tvořit otevřenou datovou infrastrukturu, nebo si data necháme dál v kancelářích? Dejte nám vědět do komentářů.

⚖️ O NIS2 se mluví pořád, ale nařízení o kybernetické odolnosti (CRA) pořád zůstává trochu ve stínu – přitom dopadá na každého výrobce produktu s digitálním prvkem, včetně vývojářů softwaru. A první povinnosti platí už od 11. září 2026.

Hostem nové epizody podcastu Legální kód je Michaela Holíková, právnička a expertka na kybernetickou bezpečnost z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.

🎯 Konkrétně jsme řešili:

👉 Co je CRA a na koho vlastně dopadá (a proč to není jen hardwarová norma)

👉 Kdy je software – a nejen hardware – výrobkem s digitálními prvky

👉 Od čeho odpíchnout přípravu, pokud jste CRA zatím vůbec neřešili

👉 Jestli je „plná použitelnost až na konci 2027" důvod ke klidu, nebo past

👉 Co obnáší povinnost hlásit zranitelnosti a závažné incidenty od září 2026

📅 Chcete jít víc do hloubky? Zveme vás na webinář s Míšou ve čtvrtek 13. srpna – „CRA v praxi: sedm výkladových otázek, které určují rozsah vašich povinností":

https://legalnikod.cz/produkt/cra-v-praxi-sedm-vykladovych-otazek-ktere-urcuji-rozsah-vasich-povinnosti/

Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL.

❤️ Podpořte podcast: https://legalnikod.cz/donate/

🤝 Staňte se partnerem podcastu: office@legalnikod.cz

⏱️ Kapitoly:

0:00 Představení tématu

2:19 Co je CRA a na koho dopadá

4:10 Co je „produkt s digitálním prvkem" (a proč i software)

6:27 Týká se to opravdu každé aplikace v telefonu?

6:57 Proč na to nestačí NIS2

9:46 Firma, která CRA zatím neřešila – kde začít

12:10 „Mám klid až do konce 2027"?

14:39 Povinnosti už od 11. září 2026 – hlášení zranitelností a incidentů

16:33 Co to znamená pro spotřebitele

17:56 Kdo bude v ČR dozorovým úřadem

20:12 Pozvánka na webinář 13. srpna

—

Music licensed through Soundstripe.

Code: P1UBUPEPPBZIEHAE