
Poslechněte si podcast: Kdo byl? WHIPPING BOY
Představte si, že vyrůstáte na královském dvoře, máte krásné oblečení, dostatek jídla, učíte se spolu s budoucím králem… a zároveň máte jednu poněkud zvláštní pracovní povinnost: když princ něco provede, dostanete výprask vy.
Právě tak měl podle známého historického příběhu fungovat tzv. whipping boy – „chlapec na výprask“.
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Forendors Kronika světa najdeš zde:
https://www.forendors.cz/kronikasveta
☕Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
Jenže byl whipping boy skutečně oficiální funkcí na evropských dvorech? Měl každý princ svého vlastního chlapce, který za něj schytával tresty? A pokud ano, jak se takový chlapec vybíral a co za svou „službu“ dostával?
V této epizodě se vydáme na královské dvory a podíváme se na jeden z podivných příběhů spojených s výchovou budoucích panovníků.
Dozvíme se například:
- 👑 kdo byl whipping boy a jak měla jeho role fungovat,
- 📚 proč vlastně nebylo možné jednoduše potrestat samotného prince,
- 🥊 jestli byli princové skutečně trestáni prostřednictvím svých kamarádů,
- 👦 odkud se tito chlapci rekrutovali a kdo jimi mohl být,
- 💰 zda šlo skutečně o povolání, za které dostávali mzdu,
- 📈 jak mohl vypadat jejich případný „kariérní postup“,
- 📖 co nám o whipping boys říkají příběhy Barnabyho Fitzpatricka a Williama Murrayho,
- 🎭 co se dozvídáme z literatury a divadelních her,
- 🇨🇳 proč se podobný koncept objevuje také v Číně,
- 🕌 zda existovalo něco podobného i v osmanském prostředí,
- 📚 jak z historické skutečnosti vznikla populární představa známá dodnes,
- a především jestli byl whipping boy skutečnou institucí, nebo spíš historickým mýtem, který se postupně stal příliš dobrým příběhem na to, aby zmizel.
Protože právě tady začíná být historie opravdu zajímavá.
Možná totiž není nejzajímavější otázkou to, zda nějaký chlapec skutečně dostával výprask místo prince.
Mnohem zajímavější je otázka, proč tomu dnes tolik lidí věří.
Historie totiž není jen hledání bizarních příběhů z minulosti. Je také hledáním hranice mezi tím, co se skutečně stalo, co si myslíme, že se stalo, a co jsme si během staletí vyprávěli tak dlouho, až jsme tomu začali říkat historie.
A whipping boy je možná krásným příkladem právě tohoto rozdílu.
Kronika světa
Vážně, ironicky, humorně. Historie se dá podávat a konzumovat různými způsoby.
Na kanálu Kronika světa zjistíš, jak to kdysi bylo. Poslechni si o známých i neznámých událostech. Zažij příběhy horníků, prostitutek, ale i králů, objevitelů a dalších.
Střídáme příběhové a edukativní pasáže, které odhalují fakta, souvislosti i mýty. Někdy poetické, jindy drsné, ale vždy poutavé.
Pokud tě historie fascinuje, a chceš ji trochu jinak, jsi tu správně.
📌Baví tě Kronika světa? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Podcast roku:
https://www.podcastroku.cz/#hlasovani
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Kdo byl? GONG FARMER
Tentokrát se vydáme do temných a nevábně vonících uliček středověké a novověké Evropy, abychom prozkoumali jedno z nejhroznějších, ale zároveň nejdůležitějších povolání historie. Říkalo se jim téměř poeticky gong farmeři – neboli muži, kteří po nocích vynášeli to, co jiní nechali v žumpách. Bez jejich mravenčí práce by tehdejší města podlehla epidemiím dřív, než by si obyvatelé stihli ucpat nos.
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Forendors Kronika světa najdeš zde:
https://www.forendors.cz/kronikasveta
☕Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
Společně se podíváme na to, jak fungovala hygiena v době, kdy na dva tisíce Londýňanů připadal jediný veřejný záchod a kdy se za chyby při vyvážení odpadu platilo tvrdými tresty. Zjistíme, proč byla tato nebezpečná profese paradoxně skvěle placená, jaké kuriozity se našli v žumpách a jak vypadal život lidí, kterým se sousedé raději vyhýbali na deset kroků.
V téhle epizodě se dozvíte:
- Kdo to byl gong farmer: Odkud se vzal tento poetický název a proč tito muži směli pracovat výhradně pod příkrovem noci.
- Středověká hygiena v číslech: Kolik lidí muselo v 14. století sdílet jeden veřejný „dům úlevy“ a jak vypadaly hradní garderoby.
- Plat za smrad: Proč si čističi žump vydělávali více než většina běžných řemeslníků a jaké dostávali neobvyklé bonusy.
- Rizika povolání: Příběh Richarda Hrabáče i nebezpečí udušení nebezpečnými plyny na dně jam.
- Kruté tresty: Co hrozilo gong farmerovi, který vylil odpad do městské strouhy namísto do vyhrazeného přístaviště.
Londýnská pivní potopa 1814
Londýnská pivní potopa: Když městem zničehonic proletělo 1,5 milionu litrů porteru 🍻
Co se stane, když v průmyslovém Londýně roku 1814 povolí obří dřevěná káď vysoká jako dvoupatrový dům? Odpovědí je jedna z nejbizarnějších a zároveň nejsmutnějších katastrof v historii – londýnská pivní povodeň.
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Forendors Kronika světa najdeš zde:
https://www.forendors.cz/kronikasveta
☕Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
V této epizodě podcastu Kroniky světa se podíváme na podvečer 17. října, kdy chudinskou čtvrť St. Giles zasáhla čtyřmetrová vlna tmavého silného piva (porteru). Zapomeneme ale na mýty o lidech opilecky plovoucích v ulicích a ukážeme si, jaká byla realita: od varovných zvuků kádě číslo šest a selhání tehdejších bezpečnostních norem až po osudy obyčejných lidí a cynismus státu, který pivovaru vesele vrátil spotřební daň za zničený mok.
🎧 V této epizodě uslyšíte:
- Jak fungoval gigantický Meuxův pivovar a proč byl porter pro tehdejší dělnickou třídu víc než jen zábava.
- Proč varování skladníka George Cricka o praskající železné obruči nikdo nebral vážně.
- Dramatický popis katastrofy očima těch, kteří se v pondělí odpoledne ocitli přímo v proudu pivního močálu.
- Smutnou bilanci a následné vyšetřování, které skončilo šalamounským závěrem: „šlo o nešťastnou náhodu“.
- Historické mýty versus fakta: Kolik lidí doopravdy zemřelo a jak to bylo s bájnými opilci v ulicích?
Tak co, dáte si dnes večer pivo?
Smrt v žumpě – Katastrofa v Erfurtu 1184
Dnešní epizoda podcastu Kronika světa vás zavede do vrcholného středověku, přesně do 26. července 1184, kdy se odehrála jedna z nejbizarnějších a nejneobvyklejších tragédií v evropských dějinách – slavný erfurtský latrinensturz neboli hromadné utonutí šlechty v žumpě.
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Forendors Kronika světa najdeš zde:
https://www.forendors.cz/kronikasveta
☕Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
Co se v této epizodě dozvíte?
- Jak to vypadalo za vlády císaře Fridricha I. Barbarossy a proč musel jeho syn, král Jindřich VI., řešit nekonečné spory německých velmožů.
- Proč si šlechta vybrala pro svůj velký sněm (Hoftag) právě Erfurt a o co se vlastně hádali durynský lantkrabě s mohučským arcibiskupem.
- Proč se reprezentační síň nacházela přímo nad gigantickou jímkou plnou lidských výkalů.
- Jak probíhalo zřícení podlahy pod tíhou více než sta ozbrojených mužů a komu všemu zachránilo život pouhé visení na kamenném okně.
- Konspirace vs. realita: Šlo o krutou politickou sabotáž, nebo jen o tragickou kombinaci nedbalosti a špatného načasování?
A nezapomeňte – až příště uslyšíte na nějaké schůzi podezřelé vrzání podlahy, raději se v tichosti přesuňte co nejblíže k oknu! U příštího dílu se na vás těším, tak zatím ahoj!
Kdo byli? POSLOVÉ 2/2
📜Jak se přenášely zprávy před internetem, telefonem a poštou?
Dnes stačí několik sekund a zpráva obletí celý svět. Ale jak spolu lidé komunikovali po většinu historie, kdy neexistovaly telefony, internet ani moderní pošta?
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Forendors Kronika světa najdeš zde:
https://www.forendors.cz/kronikasveta
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
V druhém díle o poslech napříč dějinami se přesuneme od antiky do mnohem drsnějšího terénu – od mongolských stepí přes středověkou Evropu až po počátky moderní komunikace. Podíváme se na geniální systém Yam, díky kterému mohli Mongolové řídit největší souvislou říši v dějinách, na to, jak fungovala pošta po pádu Západořímské říše, i na to, jak lidského posla nakonec porazila technika – od optického telegrafu až po elektřinu. Nebude chybět ani pořádná dávka humorných dramatizací a příběhů ze života poslů všech dob.
Co se v této epizodě dozvíte?
- Jak fungoval mongolský systém Yam a proč byl jedním z nejpropracovanějších komunikačních systémů své doby.
- K čemu sloužila paiza a jak poznali strážci stanic, komu vydat koně.
- Jak rychlá mongolská pošta doopravdy byla a co o ní napsal Marco Polo.
- Proč se po pádu Západořímské říše rozpadla i jednotná poštovní síť.
- Jakou roli hrála církev při budování celoevropské komunikační sítě.
- Jak fungovali královští poslové a proč byla pečeť středověkým bezpečnostním systémem.
- Co dělali středověcí studenti pro spojení s domovem.
- Kdy a jak vznikla první pravidelná poštovní linka rodu Thurn-Taxis.
- Jak vypadali kurýři za napoleonských válek a proč patřili k nejnebezpečnějším povoláním na bojišti.
- Jak fungoval slavný Pony Express a proč skončil dřív, než si ho většina lidí stihla všimnout.
- Příběh holuba Cher Ami, který i přes vážné zranění zachránil téměř 200 vojáků.
- Jak optický telegraf a Morseho vynález navždy změnily rychlost lidské komunikace.
🎙️ Toto je druhý a závěrečný díl o poslech napříč dějinami. Pokud jste zmeškali první část o antických poslech, perské Královské cestě a římském cursus publicus, najdete ji v předchozí epizodě.
Kdo byli? POSLOVÉ 1/2
📜Jak se přenášely zprávy před internetem, telefonem a poštou?
Dnes stačí několik sekund a zpráva obletí celý svět. Ale jak spolu lidé komunikovali po většinu historie, kdy neexistovaly telefony, internet ani moderní pošta?
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
V této epizodě se vydáme do světa starověkých a antických poslů – lidí, na kterých závisely války, diplomacie i osudy celých říší. Podíváme se na legendární perskou Královskou cestu, řecké běžce, kteří zvládali neuvěřitelné vzdálenosti, i na dokonale organizovaný římský systém cursus publicus. Nebudou chybět ani humorné dramatizace a příběhy, které ukazují, jak náročné a nebezpečné bylo být poslem.
Co se v této epizodě dozvíte?
• Proč byli poslové jedním z nejdůležitějších povolání historie.
• Jak fungovala perská Královská cesta a proč předběhla svou dobu.
• Jak dokázali Peršané doručit zprávu přes 2 500 kilometrů během několika dnů.
• Kdo byl Feidippidés a jak to bylo doopravdy se slavným maratonským během.
• Proč řečtí poslové často běhali místo jízdy na koni.
• Jak fungovala římská státní komunikační síť cursus publicus.
• Jakou roli hrály kvalitní římské silnice při správě obrovské říše.
• Proč rychlé informace často rozhodovaly o vítězství nebo porážce ve válce.
• Jak vypadal každodenní život starověkého posla.
🎙️ Toto je první díl o poslech napříč dějinami. V pokračování se podíváme na mongolskou poštu, středověké posly, vznik pravidelné pošty i na to, jak lidské posly postupně nahradil telegraf a moderní technologie.
Kdo byli? VESLAŘI 2/2
Veslaři – motory starověku a středověku
Co měli společného řekové, vikingští nájezdníci a Miguel de Cervantes? Všichni se v určité fázi svého života svezli na lodi, kterou poháněly lidské paže. V tomto díle se podíváme na veslaře – muže, kteří byli po tisíce let skutečným motorem lodní dopravy, dávno předtím, než tuto roli převzaly stroje. Od triér starověkého Řecka přes římské válečné lodě a vikingské dlouhé čluny až po galery raného novověku prozkoumáme, jak se prestižní a svobodná profese postupně stala synonymem pro otroctví a trest.
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
V tomto díle se dozvíte:
- Proč antičtí veslaři nebyli otroci (a jak s tímto mýtem zatočil Hollywood a film Ben Hur)
- Jak fungovala řecká triéra a proč bylo veslování na ní nejnebezpečnější týmovou prací starověku
- Jak se odehrávala bitva u Salamíny očima velitelů Themistoklea a Eurybiada
- Proč Římané zpočátku nebyli dobří námořníci a jak si "okopírovali" celou loď od Kartaginců
- Co byl havran (corvus) a jak z námořní bitvy udělal pěchotní řež
- Jak vesloval Vikingové a proč pro ně bylo veslo symbolem spolupráce, ne dřiny
- Jak se dostali vikingští veslaři až k Černému moři a do dnešního Iráku
- Co způsobilo přechod od svobodných veslařů k otrokům a galejníkům – a proč za tím nestála krutost, ale ekonomika
- Jak se lišil přístup Benátek, Španělska, Osmanské říše a barbarských korzárů k veslařům
- Jak vypadal skutečný život galejníka
- Jaký byl osud Miguela de Cervantese v alžírském zajetí
- Jak církevní řády trinitářů a mercedariánů vykupovaly zajatce – a proč to nechtěně podporovalo obchod se zajatci
- Co se stalo při bitvě u Lepanta v roce 1571 a jak souvisí s koncem éry veslových galér
Veslo bylo v antice a u Vikingů symbolem cti, dovednosti a svobody. Ve středověku a raném novověku se ale stalo symbolem přesně opačným – řetězu, biče a ztráty svobody. Tento díl ukazuje, jak se během tisíce let obrátila k nepoznání role, kterou veslaři na lodích hráli, a co za touto proměnou skutečně stálo.
Kdo byli? VESLAŘI 1/2
Veslaři – motory starověku a středověku
Co měli společného řekové, vikingští nájezdníci a Miguel de Cervantes? Všichni se v určité fázi svého života svezli na lodi, kterou poháněly lidské paže. V tomto díle se podíváme na veslaře – muže, kteří byli po tisíce let skutečným motorem lodní dopravy, dávno předtím, než tuto roli převzaly stroje. Od triér starověkého Řecka přes římské válečné lodě a vikingské dlouhé čluny až po galery raného novověku prozkoumáme, jak se prestižní a svobodná profese postupně stala synonymem pro otroctví a trest.
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
V tomto díle se dozvíte:
- Proč antičtí veslaři nebyli otroci (a jak s tímto mýtem zatočil Hollywood a film Ben Hur)
- Jak fungovala řecká triéra a proč bylo veslování na ní nejnebezpečnější týmovou prací starověku
- Jak se odehrávala bitva u Salamíny očima velitelů Themistoklea a Eurybiada
- Proč Římané zpočátku nebyli dobří námořníci a jak si "okopírovali" celou loď od Kartaginců
- Co byl havran (corvus) a jak z námořní bitvy udělal pěchotní řež
- Jak vesloval Vikingové a proč pro ně bylo veslo symbolem spolupráce, ne dřiny
- Jak se dostali vikingští veslaři až k Černému moři a do dnešního Iráku
- Co způsobilo přechod od svobodných veslařů k otrokům a galejníkům – a proč za tím nestála krutost, ale ekonomika
- Jak se lišil přístup Benátek, Španělska, Osmanské říše a barbarských korzárů k veslařům
- Jak vypadal skutečný život galejníka
- Jaký byl osud Miguela de Cervantese v alžírském zajetí
- Jak církevní řády trinitářů a mercedariánů vykupovaly zajatce – a proč to nechtěně podporovalo obchod se zajatci
- Co se stalo při bitvě u Lepanta v roce 1571 a jak souvisí s koncem éry veslových galér
Veslo bylo v antice a u Vikingů symbolem cti, dovednosti a svobody. Ve středověku a raném novověku se ale stalo symbolem přesně opačným – řetězu, biče a ztráty svobody. Tento díl ukazuje, jak se během tisíce let obrátila k nepoznání role, kterou veslaři na lodích hráli, a co za touto proměnou skutečně stálo.
Kdo byli? KRYSAŘI 2/2
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
Lovci krys: Špinavá práce, která zachraňovala města
Pod dlažbou historické Prahy, Londýna i Paříže se odehrával mejdan, na který vás nikdo nepozval – na jednoho obyvatele středověkého města připadaly klidně 3-5 krys. V dnešním díle se ponoříme do temných uliček a ještě temnějších sklepů za profesí, o které se ve slušné společnosti nemluvilo, ale bez které by možná dějiny vypadaly úplně jinak.
Dozvíte se:
🐀 Jak se z potulných „freelancerů" stali vážení (a pěkně smradlaví) městští zaměstnanci
🐀 Proč krysy nedokážou zvracet a jak toho lovci nechutně využívali
🐀 Jaké tajné recepty na návnady (sýr se sklem, lidský tuk!) se dědily z otce na syna
🐀 Kdo byl Jack Black – короловský krysař, showman a nechtěný otec dnešního laboratorního potkana
🐀 Jak souvisela tahle profese s Černou smrtí a proč byla úmrtnost lovců o 30-50 % vyšší než u zbytku populace
🐀 Temný černý trh se živými krysami a krvavý „sport" zvaný rat-baiting
🐀 Co má společného pověst o Krysaři z Hamelnu se skutečnou historií
Připravte se na dramatizované scény z pekárny, mlýna i viktoriánské arény – a možná si pak už nikdy nebudete chtít sednout na zem ve starém sklepě.
#KronikaSveta #historie #podcast #lovcikrys #cernasmrt #viktorianskaanglie
Kdo byli? KRYSAŘI 1/2
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
Lovci krys: Špinavá práce, která zachraňovala města
Pod dlažbou historické Prahy, Londýna i Paříže se odehrával mejdan, na který vás nikdo nepozval – na jednoho obyvatele středověkého města připadaly klidně 3-5 krys. V dnešním díle se ponoříme do temných uliček a ještě temnějších sklepů za profesí, o které se ve slušné společnosti nemluvilo, ale bez které by možná dějiny vypadaly úplně jinak.
Dozvíte se:
🐀 Jak se z potulných „freelancerů" stali vážení (a pěkně smradlaví) městští zaměstnanci
🐀 Proč krysy nedokážou zvracet a jak toho lovci nechutně využívali
🐀 Jaké tajné recepty na návnady (sýr se sklem, lidský tuk!) se dědily z otce na syna
🐀 Kdo byl Jack Black – короловský krysař, showman a nechtěný otec dnešního laboratorního potkana
🐀 Jak souvisela tahle profese s Černou smrtí a proč byla úmrtnost lovců o 30-50 % vyšší než u zbytku populace
🐀 Temný černý trh se živými krysami a krvavý „sport" zvaný rat-baiting
🐀 Co má společného pověst o Krysaři z Hamelnu se skutečnou historií
Připravte se na dramatizované scény z pekárny, mlýna i viktoriánské arény – a možná si pak už nikdy nebudete chtít sednout na zem ve starém sklepě.
#KronikaSveta #historie #podcast #lovcikrys #cernasmrt #viktorianskaanglie
Kdo byli? Klepači 2/2
📌Baví tě Kronika světa? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
KLEPAČI: Jak se vstávalo do práce, než existovaly budíky 🔔
Je rok 1850 a vy potřebujete vstát ve čtyři ráno, jinak vás majitel továrny vyrazí na hodinu. Mobil neexistuje, mechanický budík je drahý a nespolehlivý. Co teď?
V tomto díle se vydáme do mlhavých ulic viktoriánské Anglie za zapomenutou profesí knocker-upů – klepačů - lidských budíků, kteří za pár pencí týdně budili dělníky, dokaře i horníky pětimetrovými tyčemi, hrachem foukaným do oken, nebo prostě poctivou ranou na dveře. A ano, tahle profese vydržela mnohem déle, než byste čekali.
V epizodě se dozvíte:
- Proč se klepačům vyplatilo budit lidi i 53 let v kuse
- Kdo byla Mary Smith a jak fungovala její proslulá „foukačka na hrách"
- Kolik stála jedna týdenní „služba" a co si za to klepač mohl koupit
- Jak fungovaly tajné kódy klepání, aby se vzbudil jen ten, kdo zaplatil
- Proč se klepání drželo v Anglii až do roku 1973 – tedy v době, kdy lidé už létali na Měsíc
- Jak tuto profesi zachytili Charles Dickens
- A na závěr pořádná „rychlá pětka" bizarních kuriozit, které se do hlavního příběhu nevešly
Tak co, nechybí vám teď trochu to rytmické ťukání na sklo? 😄