Tu větu slýchá často: Václav Havel chybí. Může to být pravda, ale taky jenom pohodlná výmluva, proč sami nic nedělat, varuje spisovatel Pavel Kosatík. Čtyřicet let po vydání Dálkového výslechu se vrací k příběhu jeho vzniku. Nejen aby zjistil, jak se kniha rodila, ale také co nám může říct dnes. Našel odpovědi? A měl by Václav Havel se svým pochybováním šanci v současné politice? Poslechněte si rozhovor průvodce audio série Miloslava Königa s autorem scénáře Pavlem Kosatíkem.

Rukopis je téměř hotový, ale pořád nemá název. Když si ho přečetla Olga Havlová, prohlásila: „To není rozhovor, to je výslech.“ Havel přidal „na dálku“ – a vznikl název knihy. Její vydání se ale oproti původnímu plánu zpozdilo. Nikdo nepočítal s tím, že bude Václav Havel svoje odpovědi psát vlastně znovu… Kdo pomohl knihu vydat? Proč se o ni zajímala i nizozemská královna? A co Havel prozradil o svých představách o politice a budoucnosti společnosti?

Pošťák sice zvonil, možná i dvakrát, ale u Hvížďalů doma nikdo neotevřel. Balíček s Havlovými nahrávkami proto zůstal ležet na rohožce před domem. Uvnitř bylo více než 12 hodin Havlova vyprávění, které předtím složitě překonalo železnou oponu. Když si Karel Hvížďala nahrávky prošel, začal je přepisovat. Tehdy ještě netušil, jak zdlouhavou a složitou cestu má jako autor před sebou. Kdo měl nad výsledným textem poslední slovo? A kdo je vlastně jeho autor?

Je to jeden z málo známých hrdinů tohoto příběhu. Kulturní referent západoněmeckého velvyslanectví v Praze. Jmenoval se Wolfgang Scheur a byl to on, kdo dokázal nejednou obelstít Státní bezpečnost, když převážel tajné materiály mezi Východem a Západem. Nebyl ale sám. Aby tohle dobře dopadlo, byla potřeba celá síť spolupracovníků… Jak tajná pošta přes železnou oponu fungovala? Kdo další se do ní zapojil? A proč StB považovala Wolfganga Scheura za cvičeného špiona?

Tenhle rozhovor měl všechny předpoklady, aby nakonec nevzniknul. Autora a jeho objekt dělila železná opona. Nejdřív si dopisovali. Jenže dopisy mezi Prahou a Bonnem putovaly nekonečně dlouho. Navíc hrozilo, že je odhalí StB. Proto brzy změnili taktiku a našli lepší způsob, jak vést rozhovor na dálku. Čím zaujal Václav Havel Karla Hvížďalu už v 70. letech? Kdo je o 10 let později přivedl k nápadu na společnou knihu? Kdo pomohl sehnat magnetofon a bezpečné místo pro nahrávání?

V polovině 80. let patří Václav Havel k nejvýraznějším osobnostem československého disentu. Má za sebou vězení, stále ho sleduje StB a právě dokončuje hru Pokoušení – svou variaci na faustovské téma. O Vánocích 1985 se zavře v půjčeném bytě na Zahradním Městě a začne na magnetofon natáčet svůj životní příběh. Proč měl z nahrávání trému? Co chtěl o sobě říct Karlu Hvížďalovi? A jaký obraz Václava Havla z jeho vyprávění vystupuje? Poslouchejte 1. díl audio série Pavla Kosatíka.

Říká se, že tahle kniha pomohla Václavu Havlovi na Hrad. Je to první svobodně vydaná publikace v Československu po víc než 50 letech. Dálkový výslech. Vznikal složitě ve složitých časech. Stačilo málo a nikdy by nevyšel. Nakonec se stal bestsellerem, přeloženým do desítek jazyků. Kdo vydání knižního rozhovoru Havla s Karlem Hvížďalou bránil a kdo mu pomáhal? Proč měl Havel z práce na knize trému a co v ní o sobě prozradil světu? Poslouchejte novou audio sérii Pavla Kosatíka.