První známý zákaz kouření na veřejných místech na světě byl vydán papežem Urbanem VII. v roce 1590. Tehdy hrozilo vyloučení z církve každému, kdo „užije tabáku v krytém přístřešku nebo uvnitř kostela“.

Při cestě z Malešic do Chvalešovic na Českobudějovicku stojí komplex bývalých továrních budov. Na jedné z nich můžeme na štítu spatřit letopočet 1916. Ano, uprostřed první světové války se zde pilně pracovalo, neboť v tomto roce si místní družstvo dostavělo vlastní lihovar.

Samotný název Hluboká nesl původně jen hrad, později přebudovaný na zámek. Ten se roku 1840 začal díky knížeti Janu Adolfu II. ze Schwarzenbergu měnit v honosné rodové sídlo. Kámen k přestavbě se těžil zpod Holého vrchu ve Staré oboře a do práce se hned zpočátku vrhlo na 300 řemeslníků. Odstartovali tím zlatou éru Hluboké.

Počátky královského hradu v Písku spadají do první poloviny 13. století. Mezi rezidencemi českých králů měl ve středověku obrovský význam. Svědčí o tom mimo jiné pravidelné návštěvy našich nejpřednějších panovníků.

Ve víru historických událostí měl Petr Vok z Rožmberka podle smlouvy ze září 1600 prodat a postoupit své sídelní panství českokrumlovské císaři a králi Rudolfu II. K předání došlo o rok později.

V jižních Čechách teče dost potoků a říček, takže se tu stavěly vodní mlýny, jichž v minulosti existovaly stovky. Přesto zde vzniklo i několik mlýnů na pohon větrem, konkrétně asi deset.

Zrušení poddanství a roboty v roce 1848 znamenalo definitivní zánik středověkého feudálního systému. Rozsáhlé správní reformy, které následovaly, se dotkly také samosprávy jednotlivých vesnic, z nichž se staly obce s volenými obecními představenými.

Císař a král Karel IV. je po několik generací nazýván otcem vlasti. Těch generací už bylo vskutku hodně, protože poprvé se tohoto lichotivého označení dostalo Karlovi na jeho vlastním pohřbu v roce 1378. Použil ho Vojtěch Raňkův z Ježova ve své smuteční řeči nad rakví zemřelého.

Filip, Josef a Vilém Kohnovi byli židovští obchodníci působící na Pražské třídě, později v Prokišově ulici v Českých Budějovicích. V roce 1911 založili Jihočeskou továrnu na čištění peří, jejíž dvě pobočky pak do roku 1937 provozovali také ve Vídni a v Berlíně.