Myšenec stojí nad řekou Blanicí na Písecku a je znám z jedné lidové písně tím, že mládenec ze sousedních Maletic tam osm let chodil do školy. Milovníci historických památek zase vesnici registrují díky kostelu svatého Havla a zbytkům královského hradu, které ve 13. století budovala královská stavební huť. My si dnes ale připomene tamní přírodní zvláštnost.

Od roku 1955 mají jižní Čechy svůj kus chráněné pouště. Tedy, spíše jen duny. Představuje ji protáhlý písečný přeliv Slepičího vršku, nacházející se severně od vsi Lužnice na Třeboňsku o rozloze necelých dvou hektarů.

Slavný autor Máje Karel Hynek Mácha měl řadu příbuzných na Sedlčansku, v těsném sousedství jižních Čech. Občas je navštěvoval a podnikal výlety do okolí. Jak známo, přitahovaly ho hlavně romantické hrady.

První známý zákaz kouření na veřejných místech na světě byl vydán papežem Urbanem VII. v roce 1590. Tehdy hrozilo vyloučení z církve každému, kdo „užije tabáku v krytém přístřešku nebo uvnitř kostela“.

Při cestě z Malešic do Chvalešovic na Českobudějovicku stojí komplex bývalých továrních budov. Na jedné z nich můžeme na štítu spatřit letopočet 1916. Ano, uprostřed první světové války se zde pilně pracovalo, neboť v tomto roce si místní družstvo dostavělo vlastní lihovar.

Nahlédneme-li do listiny vítězů proslulé Velké pardubické, zjistíme, že v letech 1899, 1900 a 1904 tyto dostihy vyhrál Thomas Buckenham. Uváděné příjmení je však poněkud zkomolené, protože tento anglický žokej se ve skutečnosti jmenoval Buckingham.

Samotný název Hluboká nesl původně jen hrad, později přebudovaný na zámek. Ten se roku 1840 začal díky knížeti Janu Adolfu II. ze Schwarzenbergu měnit v honosné rodové sídlo. Kámen k přestavbě se těžil zpod Holého vrchu ve Staré oboře a do práce se hned zpočátku vrhlo na 300 řemeslníků. Odstartovali tím zlatou éru Hluboké.

Na podzim roku 1921 se do jednoho bytu v Plachého ulici v Českých Budějovicích nastěhoval fiakrista Ernest se svou rodinou. Byt měl mezi místními nechvalnou pověst, protože v něm prý strašilo, ale Ernest na tyto báchorky nedbal.

Dlouho po zániku hradu Příběničky mezi Táborem a Opařany byl v jeho areálu, zcela atypicky přímo na dně někdejšího příkopu, vztyčen téměř čtyři metry vysoký kříž. Dodnes připomíná tři předčasně zemřelé členy rodu Fellnerů z Feldeggu, kterému Příběničky patřily v 19. století společně s blízkým Stádlcem a Oltyní.

Nápadné kameny v krajině bývaly předmětem pověr a zvláštní úcty. V 17. století stával nedaleko od Strakonic u cesty k Volyni vztyčený kámen, možná původně mezník nebo památník nějaké neznámé události.