V městečku Trhové Sviny na Českobudějovicku působilo před druhou světovou válkou až 59 úředně oprávněných handlířů. Obcházeli okolní i vzdálené vesnice v pohraničí a skupovali hovězí a vepřový dobytek, který se na pravidelných středečních trzích na svinenském náměstí zase snažili výhodně prodat.

To, co jedni vybudovali, druzí později rozdělili. I tak by se dala popsat kuriózní poloha Hněvkovic u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku. Poprvé se písemně připomínají až koncem 15. století jako součást bechyňského panství.

Poutní místo Skočice se nachází v okrese Strakonice. Je proslulé především díky baroknímu kostelu Navštívení Panny Marie. Jeho vznik se váže k události z roku 1672, kdy vesnice i tvrz vyhořely.

Lokality s názvem Dobešice najdeme v České republice dvě a obě na Písecku. Jedna je u obce Kluky, druhá kousek za Pískem při hlavní silnici na Prahu na okraji průmyslové zóny. Stojí tam historický hospodářský dvůr, v současnosti sloužící jako školní statek, který je jedinou autentickou připomínkou někdejší drobné osady, kde na konci 19. století žilo 80 obyvatel.

Restauraci Na Bečvárně zná v Táboře téměř každý, ale patrně jen málokdo ví, kde se vzal její název. Bečváři v dobách dávno minulých vyráběli bečky, sudy nebo kádě z tvrdého bukového a dubového dřeva. Na rozdíl od bednářů, kteří se specializovali na výrobu běžného náčiní z měkkého dřeva.

Jihočeská Šumava byla v historii rozdělena mezi několik panství. Jedním z těch menších bylo to volarské. Původně náleželo českým knížatům a od konce 11. století vyšehradské kapitule. Jenomže se sídlem to měly Volary těžké.

Až do 19. století se v Čechách vyskytovaly případy rituálních poprav zvířat. Tyto obřady měly symbolický význam a často souvisely s pohanskými náboženskými představami. Rituály byly dokonce součástí i svatebních obyčejů.

Pamětní deska na nádražní budově v Táboře připomíná návštěvu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka 21. prosince 1918, kdy se vracel z exilu. Tehdy pronesl památná slova: „Tábor je náš program“.

Lobkovicové jsou jedním z nejvýznamnějších původem českých šlechtických rodů, který je rozvětven do několika rodových linií. Přestože se jejich hlavní državy nacházely a nacházejí mimo jižní Čechy, tak i v našem regionu zanechali v minulosti své stopy.

Nejstarší dochovanou kamennou kašnu v Táboře na Žižkově náměstí vytvořili bratři Ondřej a Vavřinec ze Sušice v roce 1568. Zdobí ji socha rytíře Rolanda, který symbolizoval městská práva. Ovšem táborský Roland je znám ještě pod několika dalšími jmény.