Nevšedně znějícím jménem Bisingrov se označuje honosný dvůr východně od Čimelic na Písecku. Jeho jméno pochází od šlechtického rodu Bissingenů z Bissingen, kteří čimelické panství vlastnili v 18. století.

Původ poutního místa Svatý Kámen nedaleko Rychnova nad Malší na Českokrumlovsku sahá až do první poloviny 16. století. Tehdy se prý na tomto místě zjevila pastýřům Panna Maria, obklopená nebeskou září a doprovázená anděly, kteří si prozpěvovali.

Jen pár kilometrů po proudu řeky pod Týnem nad Vltavou jsou na levém břehu u osady Hladná k vidění dva mohutné betonové pilíře. Od roku 1941 čekají na dokončení mostu, ale už se ho nedočkají.

V nejjižnější části Jihočeského kraje se nachází obelisk vztyčený na paměť Friedricha Nitscheho. Nejedná se ale o slavného německého filozofa Nietzscheho, nýbrž o jeho jmenovce z Vyššího Brodu. Respektive bychom měli uvést fonetického jmenovce, protože mu v příjmení, které se jinak vyslovuje stejně, chybějí dvě písmenka.

Obec Lipno nad Vltavou, ležící ve významné rekreační oblasti, není třeba představovat. Díky stavbě vodního díla z 50. let 20. století ji zná snad každý. Původní vesnice však náležela k cisterciáckému majetku vyšebrodského kláštera, poprvé se o ní dozvídáme až v 16. století a dlouho nijak zvlášť známá nebyla.

Na pomezí Třeboňska a Jindřichohradecka se táhnou rozsáhlé lesy se zámkem Jemčinou, odkud kdysi Černínové pořádali velké hony. V tomto polesí, bezmála tři kilometry na sever od jemčinského zámku, stojí takzvaný Lannův kříž. K místu nevede turistická značka, je zarostlé a musí se hledat.

V neděli 8. dubna roku 1934 se v městečku Křemže na Českokrumlovsku konala ojedinělá slavnost, kterou pořádal tamní spolek baráčníků. Součástí akce bylo sázení pěti lip na náměstí, které měly připomínat slovanské národy, jejich vzájemnou spolupráci a sounáležitost.

Víme, že své čestné občany mají města, ale o čestných občanech na venkově toho moc neslyšíme. A je to škoda. Třeba takové Čejkovice na Hlubocku by se mohly pyšnit docela zajímavou osobností. Správcem schwarzenberského hospodářského dvora Emanuelem Peschlem.

V jihočeských řekách a potocích se kdysi v dosti velkém množství lovily perly. Zvláštním bohatstvím v tomto směru vynikala především Vltava. Hlavně úsek kolem Rožmberka, nahoru k Vyššímu Brodu a dolů k Zátoni, býval vyhlášený, a to už v roce 1667.

Obec Kamenný Újezd vznikla uprostřed cesty mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Již od počátku byla označována dvěma názvy. České označení Újezd vyjadřuje založení vesnice obvyklým způsobem, že ji zvolený jezdec objel na ko­ni a vymezil tak její hranice. Německý název Steinkirchen (Kamenný kostel) byl odvozen z cha­rakteru místního kostela. Teprve v 19. století se název obce ustálil v ny­nější podobě.