„Protesty nejsou už jenom o těch původních požadavcích. Chopily se toho skupiny, které chtějí destrukci stávající demokratické společnosti založené na tržním hospodářství a okamžitě naplnění nějakých nároků. To vede k tomu, že se část z nich přiklonila k rabování,“ vysvětluje politolog a expert na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš. Jak rozumět sporu o Ústavní soud v sousedním Polsku? A v čem budou zásadní volby do amerického Kongresu?

Jakou podporu potřebují učitelé, kteří chtějí vyučovat o přírodě, ale také v přírodě? Jak o klimatu učit tak, aby to dětem a mladým lidem nebralo naději? Jak se z party nadšenců, která v roce 1979 v Prokopském údolí pásla stádo ovcí a koz, stala jedna z nejvlivnějších vzdělávacích organizací? A proč jsou hlavním hybatelem změn v ekoškole děti? Martina Viktorie Kopecká se v Jak to vidí ptá Barbory Semerákové, ředitelky vzdělávacího centra Tereza.

Izraelské parlamentní volby provázela rekordní účast, skončily však patem. Ani jeden z hlavních bloků nezískal většinu, zatímco arabské strany dosáhly rekordního výsledku. Kdo bude tvořit budoucí vládu? A udrží se u moci Benjamin Netanjahu? Odborník na Blízký východ Břetislav Tureček v audiozáznamu přiblíží i spekulace o novém útoku Spojených států na Írán po amerických volbách do Kongresu.

Prezident Petr Pavel ve svém projevu u příležitosti 28. října varoval před přehlížením krizí a neuváženými změnami. Politikům připomněl, že pohodlná cesta nemusí být vždy tou správnou. Podle komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana tím apeloval především na jejich odvahu pojmenovávat i nepopulární problémy a hledat řešení, která budou prospěšná také budoucím generacím. Jaké poselství vyslala hlava státu vládě, opozici i občanům?

Československo už více než třicet let neexistuje, přesto jeho vznik zůstává jedním z nejvýznamnějších českých svátků. Proč se stále vracíme k odkazu první republiky a Tomáše Garrigua Masaryka? Co nás jako národ spojuje a na co můžeme být dnes hrdí? „Národní hrdost je nejlepší obranou proti nacionalismu,“ připomíná politoložka Vladimíra Dvořáková. Jakou roli hrají státní symboly a proč se demokracii musíme učit už od dětství?

„Andrej Babiš si vyložil neslavný výsledek voleb tak, že je to reakce na jednání vlády, která nestíhá plnit některé věci. Takže asi šlápli na plyn,” vysvětluje snahu o rychlou změnu systému financování médií veřejné služby šéfredaktor deníku Právo a komentátor Petr Šabata. Co ukazují dosavadní protesty? Kteří slovenští župani obhájili své posty v právě proběhlých volbách? A jak jsou na tom aktuálně česko-slovenské vztahy?

„Francie je dnes výrazně zadlužená. Má kolem 120 procent HDP veřejného dluhu a vysoký deficit kolem 5 procent. Je na tom dvojnásobně hůř než my. Z tohoto pohledu jsou i 4 miliardy euro pro Francii velmi nepříjemnou věcí,“ komentuje ekonomické dopady současných protestů bývalý rektor VŠE v Praze Richard Hindls. Co pro Francii znamená, že rostou výnosy z jejích dluhopisů? Zvýší centrální banka úrokové sazby? A jak se prodraží zestátnění médií veřejné služby?

Proč je se zkratkou OSPOD spojeno tolik mýtů? Co je úkolem oddělení sociálně právní ochrany dětí? Je správné nepřehlížet, když např. sousedé na své děti "jen" hodně křičí? Jak vypadá první kontakt OSPODu s rodinou a jak těžké je získat její důvěru? Proč jsou pro pracovnice OSPODu nejtěžší případy, kdy se rozcházejí rodiče? Je to, co si přeje dítě, pro něho vždy to nejlepší nebo správné? Co Danu Koníčkovou přivedlo k sociální práci?

Americký vyjednavač Steve Witkoff opět navštívil Rusko. Tentokrát přivezl evropské a ukrajinské návrhy na ukončení války. Dosavadní americká diplomacie ale podle analytika Michala Smetany nenese žádné výsledky. „Je to spíše kontraproduktivní,“ upozorňuje. Proč Donald Trump vychází vstříc Vladimiru Putinovi, zatímco na Ukrajinu vyvíjí stále větší tlak? A mohl by se evropským vyjednavačem s Kremlem stát český prezident Petr Pavel? Poslechněte si rozhovor.

Francie je v šoku z rozsáhlých nepokojů, které začaly jako studentské protesty za lepší podmínky ve školách. Nespokojenost se ale rozšířila i do dalších oblastí a přerostla v rozsáhlé nepokoje provázené násilím a rabováním. Dokáže vláda situaci uklidnit? A komu může současná krize pomoct v blížících se prezidentských volbách? Vysvětluje analytik Českého rozhlasu Martin Balucha.