Dokonalá těla, automatický orgasmus a žádná komunikace. Filmy dlouho ukazovaly sex jako bezchybný výkon - a podobná očekávání si lidé přenášeli i do vlastních ložnic. Generace Z ale podle odbornic žádá realističtější příběhy a sex už tolik nevnímá jako povinný důkaz dospělosti nebo společenského úspěchu. Proč ale současně mají mladí méně sexu? A reaguje kultura na údajnou prudérnost mladé generace? Poslechněte si nový díl Impaktu na Radiu Wave.

Menstruační potřeby má osm měsíců po zavedení povinnosti zhruba devět z deseti škol, odhaduje Irena Hůlová z organizace SOLA pomáhá. Obavy, že na ně školy nebudou mít peníze nebo je děti okamžitě rozeberou, se podle ní nepotvrdily. Opatření ale znovu nasvítilo jiný problém: o menstruaci stále neumíme normálně mluvit. Jak vložky na školách fungují? A proč je nestačí schovat do kabinetu? Poslechněte si nový díl Impaktu na Radiu Wave.

Kolej, spolubydlení, nebo mamahotel? Pro studenty a studentky, kteří odcházejí na vysokou školu do jiného města, může být bydlení jednou z největších položek rozpočtu. „Je zásadní, z jakého zázemí člověk vychází, “ říká k tomu sociolog Tomáš Hoření Samec z Akademie věd ČR. Podle něj je právě finanční podpora od rodiny v tuzemsku téměř nutností. Mezi studujícími, kteří ji mají a nemají, totiž vzniká výrazná nerovnost.

New Boss ve světě hudebních akcí? To je produkční Andrea Blahová – přinejmenším podle seznamu mezinárodního časopisu IQ Magazine, který vybírá nejtalentovanější mladé osobnosti koncertního a festivalového průmyslu. Blahová ale navzdory tomu mluví o finanční nejistotě: „V tom seznamu jsem jediná, co má dvě práce.“ Jak vypadá práce v zákulisí zdánlivě nablýskaného festivalového světa? A jak se dnes daří českým a slovenským festivalům?

Češi by chtěli nakupovat oblečení zodpovědněji, v praxi se ale rozhodují hlavně podle ceny. Nový průzkum agentury STEM ukazuje, že mezi deklarovanými ekologickými postoji a reálným chováním leží hluboká propast. „Nikdo nechce vypadat lhostejně vůči životnímu prostředí. Reálná změna ale stojí čas a peníze,“ říká analytička Klára Zajíčková ze STEMu. „Osvěta často ujišťuje ve správném chování lidi, kteří už se tak chovají,“ dodává marketingová specialistka Karolína Volemanová.

Český film vyhlíží novou generaci tvůrců. Je v nové vlně ale místo pro ženy? V hraném filmu totiž netvoří ani pětinu hlavních profesí – tedy skoro stejně jako na začátku 90. let. „Absolutně to neodpovídá potenciálu poloviny populace,“ říká filmová historička Tereza Czesany Dvořáková. „Kamera nebo zvuk jsou pořád mužská prostředí,“ dodává režisérka Nora Štrbová.

Začalo léto a s ním i sezona filmových festivalů a červených koberců. Debatu o tom, co je považováno za přijatelné ženské tělo, nedávno otevřela herečka Eliška Soukupová. Na svých sítích totiž popsala zkušenost ze zkoušky společenských šatů, kde jí bylo řečeno, že velikost 38 není běžná. „Já jsem tam nebyla kvůli tomu, jakou mám velikost. Byla jsem tam kvůli své práci,“ říká. Jaké tlaky dnes zažívají mladí herci a herečky? A rozhoduje o úspěchu ještě talent?

Největší fotbalové mistrovství světa v historii, ale také rekordní environmentální zátěž, astronomické ceny vstupenek a tvrdá migrační opatření, která omezila přístup některým fanouškům. „Letošní mistrovství definitivně zlomilo představu, že politika do sportu nepatří,“ říká novinář a sociolog sportu Vojtěch Ondráček. Pro koho je světový šampionát? A jak moc do něj vstupuje politika? Poslechněte si nový díl Impaktu.

Přibližně čtyři pětiny Čechů a Češek mají pocit, že se můžou svobodně vyjadřovat. Každý pátý ale tvrdí opak. „Většina je spokojená, pokud si každý pátý člověk myslí, že tady svobodu slova nemá, je to varování,“ říká sociolog Matouš Pilnáček. Jak vidí svobodu slova mladá generace? A která témata považují Češi za nejkontroverznější? Poslechněte si nový díl Impaktu.

Každá pátá Češka a každý desátý Čech mají zkušenost s domácí násilím. Většinu vražd žen pak v tuzemsku páchají současní nebo bývalí partneři. Přesto tento druh agrese stále vnímáme jako soukromou záležitost. A zapomínáme také na děti. „Nejhorší je podle nich bezmoc. Často se to snažili sami řešit, ale to násilí bylo obrácené proti nim,“ říkají socioložka Blanka Nyklová a antropoložka Dana Moree.