„To, že dítě kašle ještě dva týdny po nemoci, je běžný průběh. Děsí mě, když rodiče během tohoto období přijdou a ukážou mi na fotce svou zásobu sirupů, které zkoušejí. Všechny mezi s sebou můžou interagovat, dětem z toho bývá špatně od žaludku, je dobré být v tomto střídmý. Moje děti ode mě často nedostanou na kašel vůbec nic, protože víme, že kašel nejlíp vyléčí čas,“ říká pediatrička Martina Holičková.

„Život není jen rakovina, naučili jsme se v tom trochu tancovat. Nemyslíme na nemoc pořád, zažíváme i chvíle obyčejného štěstí. Ale nepřišla ani žádná instantní moudrost. Dál se doma hádáme, dál řešíme výchovu, dál s malou bojujeme, jako někdy všichni rodiče,“ říká Valerie Tkadlčíková, máma pětileté Olivky, která má vážnou a vzácnou genetickou mutaci MEN 2B.

„Odstav kojení není jen ukončení předávání potravy, ale taky konec nějaké blízkosti, kterou společně zažíváme. Nese to s sebou často velké emoce na straně dítěte i matky. Považuji to za nejcitlivější období v životě obou,“ říká v Houpačkách Vanda Schreierová, která vede kurzy handlingu a ženám pomáhá s kojením i s jeho ukončením.

„Začátek nastavuje ve školce celý den. Když je ráno člověk zamračený, celý den se nese v rytmu tohohle pocitu. Snažím se hodně spát, abych byl na děti připravený a dokázal jim dát svoji nejlepší energii,“ říká Michal Souček. Tři roky pracuje jako učitel ve školce.

„První příznaky toho, že by dítě mohlo mít neurovývojovou vadu, tedy autismus, ADHD nebo třeba vývojovou dysfázii, se můžou projevit jako poruchy spánku, opožděný vývoj chůze a řeči, velká vybíravost v jídle,“ říká pediatr a neonatolog Cyril Matějka, který se věnuje neurovývojovým vadám u dětí.

„Už na školní praxi jsem si začala uvědomovat, že o ženy nepečujeme tak, jak by potřebovaly, že je dost nepodporujeme. Snažila jsem se vybírat si pracoviště, kde mě systém nebude nutit, abych byla součástí porodnického násilí. Skončilo to tak, že nejsem zaměstnaná nikde,“ říká Magdaléna Ezrová, porodní asistentka a hlavní autorka knihy Rodit násilím.

„Rodiče mohou KISS syndrom zaznamenat nejdřív jako potíže s kojením. Na jedné straně se dítě nakojí, na druhé straně se nechce přisát, pláče a odpojuje se,“ popisuje fyzioterapeutka Adéla Bednářová, která se specializuje na děti a miminka.

„Říkali jsme si, že když děti tráví se škole od čtyř do deseti hodin denně, je to zásadní čas jejich dětství a prožívání. A má to velký vliv na to, jak se cítí,“ říkají redaktoři Deníku Referendum Fatima Rahimi a Vojtěch Petrů. Společně pracují na sérii textů s názvem Škola úzkostí.

„Uvědomuju si, jak hluboce moje děti zasahuje všechno, co jim jako máma říkám. Jsou to pro mě otevřené hlavy, nepopsané listy. A všechno, co do nich napíšu, je strašně moc vidět,“ říká Ridina Ahmedová, hudebnice, autorka podcastové série Sádlo a projektu Moje tělo je moje. „Mám k tomu veliký respekt a vím, že ty věci už nejdou vzít zpátky,“ dodává.

„Rýma je problém v ten moment, kdy dítě dýchá pusou. Pokud dýchá nosem, ze kterého mu teče, otíráme, odsáváme, ale nijak víc to řešit nemusíme,“ říká v Houpačkách pediatr a neonatolog Cyril Matějka. „Když dítě dýchá pusou, může to vést k zánětu středního ucha nebo zánětu spojivek.“