Expo v japonské Ósace je platformou, kde celý svět může hledat řešení globálních problémů, věří japanolog Ondřej Hýbl. Letošní světová výstava pomyslně navazuje na Expo 1970, které se konalo tna stejném místě. Tam se také objevil poprvé koncept pračky na lidi, který na aktuálním Expu dovedli k dokonalosti. Čím ještě japonští pořadatelé překvapili a na co se mohou těšit návštěvníci českého pavilonu?

„Nemusím dělat úplně všechno a být všude. Obecně si myslím, že je trochu přeštáfkováno, takže se zase na nějakou dobu stáhnu. Vylezu, až to bude zapotřebí,“ avizuje Jakub Štáfek, představitel hlavního hrdiny ve snímku Vyšehrad Dvje. Ten boří návštěvnické rekordy, v kinech ho po prodlouženém velikonočním víkendu vidělo už téměř čtvrt milionu lidí. V čem je druhý díl drzejší? A jaké ohlasy Štáfek sbírá na postavu lehkovážného fotbalisty?

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?

„Mají hodně společných prvků. Často to bývá pocit viny, pocity selhání i nedostatek energie,“ říká o rodičích tzv. skleněných dětí rodinná koučka a zakladatelka organizace Srdcem Robinson Tereza Robinson. Proč a jak vznikl její projekt Skleněné děti? Čím pomáhá lidem, kteří přišli o svoje dítě? A jak mluvit o bolesti, tichu a naději tak, aby to ostatní chtěli poslouchat?

„Děti, které se učí venku a chodí tam často, vnímají, že to je jejich místo, kde se cítí dobře, a v budoucnu ho chtějí mnohem spíš chránit,“ říká pedagožka a lektorka Justina Danišová, která stojí za iniciativou Učíme venku. Jak přínosná je pro děti výuka mimo školní lavice? Co je to Měsíc školních zahrad? A jak překonat rodičovské úzkosti a strach o děti? Poslechněte si rozhovor.

Bachovy pašije, zhudebněné vyprávění o utrpení a smrti Ježíše, zazní o velikonočních svátcích v kostele svatých Šimona a Judy za přítomnosti velké loutky Krista. Proč se nepohybuje jako jiné loutky? Jak režisér představení přemýšlel o tom, jak nechat příběh rozeznít? A jak získal český text oratoria? „Nejde o to udělat z pašijového příběhu velikonoční divadlo. Jde o to přeložit příběh tak, aby mu člověk rozuměl a mohl si z toho do sebe něco vzít,“ říká výtvarník Matěj Forman.

Honba za laciným pohonem zůstává aktuální i po sta letech. Čapkův román Krakatit oblékli rozhlasoví tvůrci do nového hávu, jako princip ovšem zůstává stejný. „Krakatit je opravdu něco, co je především v nás, ať už touha, nebo dokonce snad i droga,“ popisuje temné puzení režisér Hlavica. „V pojetí Lukáše Hlavici to působí jako sekta konspirátorů, obdivovatelů Daimona,“ dodává symfonik Matěj Kroupa. Jak s nimi ve hře Daimon naloží? A jak se tvůrci vypořádali s pocity prázdna?

Co je dnes nejtěžší na hledání partnera či partnerky? „Myslíme si, že to je ta otevřenost, že jdu s kůží na trh, že se prostě odhalím, představím se. Pro někoho je nejtěžší netrpělivost, nebo naopak mít trpělivost to neustále snášet. Pro někoho to je naopak velká zábava,“ popisuje režisér nového dokumentárního cyklu České televize Mise hledání lásky Jakub Wehrenberg. Jaké jsou na sérii ohlasy? A proměnila pandemie způsoby, jakými se seznamujeme? Poslechněte si rozhovor.