O zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u nichž přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti, se mluví čím dál více. Téma zpracovává i nový dokumentární film Petra Hátleho Přežít svou hlavu, jehož premiéru uvede Česká televize 23. září. Jak těžké bylo navázat vztah s protagonisty snímku? Na jaké bariéry filmaři naráželi? A co prozradila jedna z hlavních protagonistek Kristýna Zástěrová?

„Věk je určitý související faktor. Na druhou stranu si musíme říct, že máme čtyřicátníky, kteří mají potvrzenou diagnózu časného nástupu Alzheimerovy nemoci,“ upozorňuje Lucie Hájková z České alzheimerovské společnosti. „Pojem stařecká demence je strašně nepřesný,“ dodává. Jak poznat, že je vhodné vyhledat odbornou pomoc? A co je účelem právě probíhajícího Týdne paměti? Poslechněte si rozhovor.

V roce 1996 navštívil Dan Bárta západní části ostrova Nová Guinea. Potom cestoval dalších bezmála 30 let a o svých zážitcích vypráví v podcastu Českého rozhlasu Vltava Nevinnosti světa. Některé z oněch „nevinností“ nyní vychází i v knižní podobě. Spojil Dan Bárta cesty i s výzkumem vážek? „Časem to dopadlo tak, že jsem jezdil ven více méně jenom kvůli vážkám. Nejdřív jsem je náhodně potkával, pak jsem je jezdil fotit a pak jsem už lítal se síťkou,“ vypráví s úsměvem.

„Mám štěstí na lidi,“ pochvaluje si herečka Zuzana Zlatohlávková. „Zatím ještě nejsem tak na roztrhání, že bych se cítila vyčerpaná,“ dodává. Z DAMU zamířila do Švandova divadla a od té doby střídá filmové role se seriálovými – od Případů 1. oddělení přes Ivetu až po novinku Bratři a sestry. Co ji na herectví pořád baví? A proč se vedle hraní věnuje i čínské medicíně? Poslechněte si rozhovor.

„Je to důkaz, že jsem před 25 lety měl obrovskou drzost, spoustu energie, chuti a síly něco takového valit před sebou. Dneska už bych se v žádném případě neodvážil,“ říká o filmu Tmavomodrý svět jeho režisér Jan Svěrák. Jak probíhalo obsazování hlavních rolí? Kdo naučil Kryštofa Hádka plakat na kameru? A co se o tomto snímku dočtete v nové výpravné knize? Poslechněte si rozhovor.

David Špunar už jako student brněnského gymnázia spoluzaložil dobročinný projekt Nenech to být a taky mobilní aplikaci FaceUp, prostřednictvím níž je možné nahlásit šikanu. Milan Kotík je ředitelem organizace Aisis, která pomáhá minimalizovat šikanu na školách už 20 let. „Šikanu jsme zažili už na škole. Jenže jedinou možností, jak to ohlásit, byla schránka důvěry před ředitelnou na frekventované chodbě,“ vzpomínají. Jak poznat šikanu? Jak ji zastavit? A jak jí předcházet?

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.

Ornitolog Jan Hanel pracuje bezmála dvě desetiletí jako kurátor chovu ptáků v liberecké zoo. Už odmalička jej fascinovali dravci. „Je to důležitá skupina ptáků a přišlo mi, že jsou trošku upozaděni. Možná je to pozůstatek z minulosti, který souvisí i s úbytkem supů – že je to predátor, který lidem potravně konkuroval,“ přemítá Jan Hanel. V sobotu 6. září chystá liberecká zoo speciální program. Zoologické zahrady po celém světě upřou totiž ten den pozornost na supy.

Na festivalu WiFič VEN! se Lucie Výborná setkala s literárním historikem a kritikem Martinem C. Putnou. Při jeho studijním pobytu v Římě vznikla kniha Řím antituristický. „Turista je ten, který nechce vidět něco nového. Chce vidět to, co už viděl na statisíci obrázcích na Instagramu, a chce svoji fotku taky,“ říká Martin C. Putna. „Člověk může vidět fantastické věci, ale jde o to, aby tam nechodil kvůli fotce, ale měl to v srdci do konce života. To nás činí bohatými – paměť.“