Reálná kontrolní praxe oddělení BOZP oblastních inspektorátů práce přináší mnoho ukázek vlivu lidského faktoru na vznik pracovního úrazu. Často jde o porušení povinností zaměstnance, ale ten ze strany OIP není kontrolovanou osobou. Pokutu tedy OIP vyměří zaměstnavateli, a to na základě porušení jiného předpisu, než je § 106 zákoníku práce. Ukažme si jeho důležitost v rámci školení BOZP.

V dnešním podcastu se podíváme na horké téma úroků z prodlení a pravidla ultra duplum, podle kterého věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s vymáháním dluhu a úroky z prodlení dosáhnou výše jistiny, tedy výše hlavního dluhu, ztrácí právo požadovat další úroky z prodlení. Nejvyšší soud potvrdil, že § 1805 odstavec 2 občanského zákoníku dopadá i na úrok z prodlení. Co přesně znamená fráze „otálí bez rozumného důvodu“? A kdy věřitel přijde o část úroků, protože nechal věc tak zvaně být?

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Páchání různorodé trestné činnosti nepochybně umělá inteligence usnadňuje i umožňuje. Na trestněprávní teorii tak Jakub Charvát z Lawrence AI v šestém díle své podcastové série navazuje s příklady AI kriminality, u které umělá inteligence sama figuruje jako nástroj trestné činnosti.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Různá období života s sebou přinášejí i své výzvy. Je tomu tak, i pokud jde o úkoly týkající se řízení či správy našich osobních financí. Jaké hlavní finanční výzvy před námi stojí v prvých třech desetiletích našeho produktivního života, tedy mezi dvaceti a padesáti lety? Správné kroky, provedené v tomto období, by nám měly vytvořit pevný finanční základ našeho života i života našich blízkých: zajistit si potřebný majetek i dlouhodobou finanční stabilitu, i naučit se financovat svůj životní styl, a to tak, aby k tomu nedocházelo na úkor naší budoucnosti.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

V srpnu 2025 přicházejí novinky v oblasti správy daní a zaměstnávání, které se dotknou zaměstnavatelů i účetních. Zaměříme se na tři klíčová témata: zvýšenou pozornost věnovanou pracovním agenturám a skrytým agenturám, postup legislativy k Jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele a nové znění pokynu D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Zdravotní služby, výchova a vzdělávání nebo sociální pomoc patří mezi činnosti osvobozené od daně z přidané hodnoty. Ale proč mezi osvobozené služby patří i provozování hazardních her? Co vedlo zákonodárce k tomuto kroku?

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Na standardním postupu výpočtu průměrného výdělku flexinovela nic nezměnila, ale upravuje některé problematické aspekty určení průměrného výdělku. Zejména zavádí nové pravidlo pro výpočet průměrného výdělku po skončení pracovněprávního vztahu. Týká se to například odstupného, náhrady za nevyčerpanou dovolenou nebo plnění z konkurenční doložky.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

I po účinnosti flexinovely zákoníku práce platí, že pokud zaměstnanec porušuje své povinnosti, musí zaměstnavatel nejprve zhodnotit, jak závažné toto porušování je. Méně závažné porušení může zaměstnavatel postihnout písemnou výtkou – upozorněním na možnost výpovědi. A výpověď pak dát, když se nasčítají aspoň tři méně závažné případy. Při závažném porušení může dát zaměstnavatel výpověď rovnou. A když je porušování zvlášť hrubé a nelze po zaměstnavateli požadovat, aby zaměstnance zaměstnával do konce výpovědní doby, je tu možnost okamžitého zrušení pracovního poměru.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Zelený marketing je na vzestupu. Obchodníci se čím dál častěji snaží získat zákazníky tvrzeními o udržitelnosti, snižováním emisí či šetrnosti k životnímu prostředí. Na jednu stranu je tento trend pozitivní. Zájem spotřebitelů o ekologii roste a obchodníci jsou díky tomu motivováni více se zabývat environmentálními aspekty svých činností. Na druhou stranu se ale ukazuje, že environmentální tvrzení pojímá každý obchodník trochu jinak a mnohdy jsou tato tvrzení prezentována jako podstatně „zelenější“, než ve skutečnosti jsou. Právě fenomén lakování nazeleno, kdy se tvrzení o ekologičnosti stávají spíš marketingovým trikem než realitou, může narušovat hospodářskou soutěž a vyvolávat u veřejnosti skepsi a nedůvěru. Evropská unie se na to snaží reagovat mimo jiné nyní projednávaným návrhem směrnice o environmentálních tvrzeních. Co má tento návrh směrnice přinést a jak může změnit pravidla hry v oblasti zeleného marketingu?