Emmanuel Macron povzbudil francouzskou ekonomiku a země se pod jeho vedením stala magnetem pro investory. Přesto průzkumy ve volbách předpovídají jeho centristické alianci drtivou porážku. Hrozí Macronovi, že jeho politické zásluhy přijdou vniveč? „To, že s volbami vyběhl takto rychle, zaskočilo všechny, včetně třeba premiéra (Gabriela Attala),“ popisuje politický komentátor, odborník na Francii a bývalý velvyslanec v Paříži, Petr Janyška. Moderuje Vladimír Kroc.

Evropská fotbalová fiesta je teprve v polovině, až nyní jde opravdu do tuhého a začíná vyřazovací boj těch nejlepších. Je tedy ještě brzy na hodnocení sportovních úspěchů a propadáků, co ale hodnotit lze, je evropský přístup k nejpopulárnějšímu sportu na planetě.

Opět jsem se poddal své pracovní neřesti, sledování ruského uměleckého braku. Tyto kýče totiž odhalují atmosféru v Rusku často lépe než učená pojednání. Tak prosím o strpení, jedno takové čerstvé dílo popíšu.

Francouzské volby, ač parlamentní, budou z velké části o Emmanuelu Macronovi. Budou mimo jiné vyjádřením nevole, jakou k němu dnes chová mnoho Francouzů. Pravda je taková, že on dnes v zemi vyvolává snad větší nechuť než krajní pravice.

Íránci vybírají novou hlavu státu. Trochu nenadále, protože život a tedy i politická dráha dosavadního prezidenta Ebrahima Raísího skončila předčasně během květnové nehody vrtulníku. Raísí byl vybrán pro úlohu, kterou místo něj sehraje nový prezident, totiž převést Írán – a jeho režim – do nové éry.

Zákon, kterého se nejvíc bojíme. Írán vybírá prezidenta do špatného počasí. Proč nemá Francie ráda Macrona? Veselé Rusko ve vsi Veselucha. Fotbalové EURO, škola systémové politiky.

Nenápadný vývěsní štít v centru Osla s vyobrazenou včelou neskrývá ani obchod s medem, ani včelařské potřeby, ale minipivovar – a to dokonce nejstarší v celé Skandinávii. Na piva všech druhů tam místní chodí už 35 let.

Celý život se zmítám mezi perfekcionismem a zíváctvím. To první většinou převládá a vyvolává ve mně nelibý pocit, že nejsem na žádnou situaci dost ready. Že můžu na diskotéku, až když budu schopná ovládnout celý parket a odzpívat refrény ke všem natočená z profilu, kdy jsem nejhezčí.

Donald Trump a Joe Biden mají za sebou první televizní duel v boji o Bílý dům. Podařilo se obhájci mandátu přesvědčit Ameriku, že má dostatek energie na to, aby zůstal v Bílém domě další čtyři roky? S jakou přesností dokážou výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech predikovat americké trhy? Zita Senková se ptala amerikanisty Jiřího Pondělíčka z Katedry severoamerických studií FSV UK.

Jeden notorický historický bonmot se týká rozdílného přístupu k vlastní autonomii u národů habsburské monarchie: zatímco Maďaři budovali parlament, Češi stavěli Národní divadlo. Mě jako milovnici divadla ta charakteristika českého národa jako takového, který na divadle staví svou identitu, vlastně těší. I když vím, že se na ní stavět nedá. Ale dá se o ni docela dobře opřít. Jestli se Maďaři opírají o parlament, nevím.