Film Franz předkládá jako mozaiku díla pražského, německy píšícího spisovatele. Oproti jednotvárnému životu zdůrazňuje Kafkovo intuitivní myšlení s otevřenými konci. „Kafka předvídal koncentrační tábory a plynové komory, neuvěřitelnou krutost 2. světové války a holokaustu,“ říká Agnieszka Holland. Jak současná veřejnost a mládež chápe Franze Kafku? „Spousta mladých lidí dnes cítí, že jsou jiní, že mají neurodivergentní povahu. Franz ji měl taky,“ domnívá se režisérka.

Je krásná a pracuje pro největší módní značky planety. Hostem Na pohovce Jožky Kubáníka je 21letá Eliška Havlíková, která zůstává i ve světě světového modelingu obyčejnou fajn holkou ze Zlínska.

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. V 11 letech do něj vstoupil i herec Václav Jílek. „Máma chtěla, abych dělal housle nebo gymnastiku, ale nebavilo mě to. A pak jsme jednou u snídaně poslouchali rozhlas, kde zaznělo, že se pořádá konkurz do Dismaňáku,“ vzpomíná. „Naučil jsem se recitovat Erbenův Kolovrat, a bylo to.“ Jaké pro něj bylo členství v souboru, když začal jako dospívající mutovat? A jak překonal strach z mikrofonu?

Věří, že hudba dokáže měnit lidské myšlení a lidé se skrze ni stávají lepšími. Nebula znamená mlhovina, která se neustále proměňuje, a je to i název jejího nejnovějšího projektu, v němž hledá nové tvary a inspirace. Je také součástí vokálního uskupení Skety, které bodovaly ve Spojených státech. A její zpěv se objevil ve snímku Miloše Formana Goyovy přízraky.

Blízká setkání celý týden připomínají 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Spisovatelka Irena Obermannová jako dítě na jednom ze souborových táborů vyhrála s pohádkou svou první literární soutěž. „Pan Disman pak volal rodičům, že ze mě bude spisovatelka,“ vzpomíná. „Psaním pohádek pro rozhlas jsem později i živila rodinu.“ Proč první knihu vydala až před čtyřicítkou? Co jí dávají veřejné rozhovory, které jako podcast natáčí se svou dcerou Berenikou Kohoutovou?

Patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé ilustrátorské generace. Sama jako dítě vyrůstala na knihách s obrázky Jiřího Šalamouna. Zajímá ji vizuální aktivismus, který podle ní znamená zobrazovat realitu v pestrosti, v níž ve skutečnosti existuje. „Je pro mě důležité, jak je komiks nakreslený, jak inovativní je v kresbě, jakou emocionální zkratku dokáže předat nebo jak vystihuje příběh,“ říká ve Vizitce.

O zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u nichž přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti, se mluví čím dál více. Téma zpracovává i nový dokumentární film Petra Hátleho Přežít svou hlavu, jehož premiéru uvede Česká televize 23. září. Jak těžké bylo navázat vztah s protagonisty snímku? Na jaké bariéry filmaři naráželi? A co prozradila jedna z hlavních protagonistek Kristýna Zástěrová?

Hudebník a významný multiinstrumentalista vypráví o své cestě k hudbě, o tom, že jeho generace byla zvyklá víc poslouchat než vidět a zmiňuje se také o svých nástrojích, které má rád kolem sebe.

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?

„Věk je určitý související faktor. Na druhou stranu si musíme říct, že máme čtyřicátníky, kteří mají potvrzenou diagnózu časného nástupu Alzheimerovy nemoci,“ upozorňuje Lucie Hájková z České alzheimerovské společnosti. „Pojem stařecká demence je strašně nepřesný,“ dodává. Jak poznat, že je vhodné vyhledat odbornou pomoc? A co je účelem právě probíhajícího Týdne paměti? Poslechněte si rozhovor.