V noci z 3. na 4. října 1953 přešli Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata přes hranice do Východního Německa. První tři jmenovaní se probojovali na Západ, ačkoli proti nim stála obrovská přesila komunistických bezpečnostních složek (později vstoupili do americké armády), Švéda a Janata byli dopadeni. (Vysíláme v repríze.)

Plavení dřeva po Vltavě mělo dlouhodobou tradici. Krátce po druhé světové válce ji však ukončila výstavba přehrad po celém toku řeky. Poslední vor plul po Vltavě prý v roce 1960.

Ve třech letech prý spadla ze schodů, a když se probrala, stala se odbornicí na starý Egypt. Je to vůbec možné?

Jak se dnes žije českým válečným veteránům z 2. světové války a někdejším protikomunistickým odbojářům? Jaké mají prosby, rady a poselství pro budoucí generace? Co pro ně můžeme udělat v době ekonomické a energetické krize?

Česká republika má v roce 2026 celkem 27 chráněných krajinných oblastí. Chrání jedinečnou přírodu i kulturní dědictví, zároveň jsou ale domovem lidí a místem pro podnikání a turistiku. Jak hledat rovnováhu mezi ochranou krajiny a rozvojem obcí? A jak se na budoucnost dívá mladá generace? Na tyto a další otázky se zaměřuje pořad Téma Plus o CHKO.

Na konci října roku 1517 zveřejnil Martin Luther ve Wittenbergu svých 95 protiodpustkových tezí. Navázal tak nejen na svého předchůdce Jana Husa, ale hlavně tím způsobil zásadní rozkol v církvi. Od tohoto okamžiku uběhlo více než půl tisíciletí. (repríza)

Jezdíme s nimi skoro všichni. Buď je vlastníme, nebo se v nich občas svezeme taxíkem, a máme je na očích už víc než 120 let, pokud tedy můžeme mluvit i za naše předky. Na nejznámější českou značku aut jsou Češi hrdí a jsou k ní loajální snad jako k žádné jinému symbolu českého úspěchu porevolučních let.

Okolí Hatína na Jindřichohradecku patří mezi malebné kouty jižních Čech. Mírně zvlněný reliéf krajiny se zcela převažujícími lesy, prodchnutý hned několika cestami a potoky, mu dodává romantický nádech. Důkazem toho je i na západ od vesnice ležící Evženovo údolí.

Mnohé významné osobnosti kulturního života první republiky vzpomínají na pražského lékaře, porodníka Karla Steinbacha. Byl to člověk, ukotvený v hodnotách naší meziválečné demokracie, zažil dva exily, v tom druhém také v požehnaném věku zemřel na Silvestra 1990. (repríza)

Eliška Krásnohorská, takový pseudonym si zvolila Alžběta Dorota Pechová, aby se s ním zapsala zlatým písmem do dějin české literatury. Od mládí toužila spatřit Šumavu, ale cestování tehdy nebylo tak snadné. Přání jí splnila velkorysá podpora spolku Svatobor, který Elišce Krásnohorské na studijní cestu poskytl 150 zlatých.