- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Téma Plus: Československo-kubánská spolupráce: O Che Guevarovi v Praze
Následující příběh byl tak tajný, že o něm dlouho nic nevěděly dokonce ani československé tajné služby a vlastně dodnes toho o něm víme jen málo... Praha a Havana měly v dobách studené války výjimečné vztahy. Začaly se rozvíjet záhy po vítězství kubánské revoluce v lednu 1959. Už příští rok otevřelo Československo na Kubě svou ambasádu a zahájilo intenzivní styky s novou kubánskou vládou. Spolupráci zahájily také rozvědky obou zemí. V 60. letech rozjely akci s názvem Manuel.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Jihočeská vlastivěda: Prezidenta Masaryka na pamětní desce s heslem „Tábor je náš program“ komunisté nahradili Žižkou
Pamětní deska na nádražní budově v Táboře připomíná návštěvu prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka 21. prosince 1918, kdy se vracel z exilu. Tehdy pronesl památná slova: „Tábor je náš program“.
Jak to bylo doopravdy: Urychlil vznik Československa článek v novinách?
Československý stát vznikl 28. října 1918. Mohlo by se zdát, že to byla pečlivě připravená velkolepá událost, ale skutečnost je zcela jiná. O přesném datu rozhodly náhoda a omyl. Na začátku celého nedorozumění byla nóta ministra zahraniční Gyuly Andrássyho, která reagovala na představy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Jakou roli v tom sehrál jistý novinový článek, odhaluje pořad Jak to bylo doopravdy.
Jihočeská vlastivěda: Své jihočeské panství Lobkovicové rozprodali po úmrtí mladého knížete při automobilových závodech
Lobkovicové jsou jedním z nejvýznamnějších původem českých šlechtických rodů, který je rozvětven do několika rodových linií. Přestože se jejich hlavní državy nacházely a nacházejí mimo jižní Čechy, tak i v našem regionu zanechali v minulosti své stopy.
ŽiliByli: Chudý vynálezce Goodyear „omylem“ zachránil gumu a změnil svět. První pokusy provedl ve vězení
Výzkumu gumy zasvětil život. I když dal světu veledůležitý materiál, zemřel v chudobě.
Příběhy 20. století: Drahá mamino a děti, vzpomínám na vás, psal v motáku hrdina
Daně Milatové nebylo ani patnáct let, když zachránila spolu se svým tatínkem desítky lidských životů. Stalo se to za druhé světové války ve Zlíně. Jejího otce Františka Gajdošíka věznilo gestapo, mělo podezření, že někde ukrývá zbraně. Vězeň ale s rodinou našel pozoruhodný způsob, jak z věznice vynášet motáky „ve velkém“, tím instruoval, co je prozrazené. Zachránil tím další rodiny.
Historie Plus: Jak vznikly Valdštejnská zahrada, Klamovka nebo Petřínské skalky?
Přestože je Praha symbolem velkoměstského ruchu, nemusí její obyvatelé toužící po procházkách přírodou jezdit jen mimo město. Výměra zahrad, parků a parkových ploch v majetku města přesahuje 2600 hektarů, z čehož téměř desetinu tvoří parky. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2017.)
Archiv Plus: Všeho s mírou, varoval prezident Novotný. Co tím myslel?
Ani v 50. letech neměla komunistická strana vše pod kontrolou. Dokládají to záznamy rozhlasových pořadů z podzimu 1955. Archiv Plus nabídne některé z nich a přidá komentář historika Zdeňka Doskočila. Jedna z nahrávek se do vysílání nikdy nedostala – jde o záznam projevu Antonína Novotného, nejvyššího představitele komunistické strany, na aktivu stranických funkcionářů z počátku prosince 1955. Novotný tam rozebírá problémy, o kterých se obyčejní lidé neměli dozvědět.
Jihočeská vlastivěda: Kdo byl předobrazem rytíře Rolanda, jehož socha zdobí kašnu na náměstí v Táboře? To se neví
Nejstarší dochovanou kamennou kašnu v Táboře na Žižkově náměstí vytvořili bratři Ondřej a Vavřinec ze Sušice v roce 1568. Zdobí ji socha rytíře Rolanda, který symbolizoval městská práva. Ovšem táborský Roland je znám ještě pod několika dalšími jmény.
Portréty: Jaroslav Dietl a Jiří Křižan kličkovali normalizací
Jaroslav Dietl a Jiří Křižan. Dva scénáristé, dva rozdílné přístupy k tomu, jak přežít 70. léta minulého století. Tvrdý promoskevský kurz nejvyššího komunistického představitele Gustáva Husáka nenabízel příliš možností, jak uhnout. Novému režimu, pro který se dodnes používá Husákův výraz normalizace, museli umělci prostě přitakat. A naučit se v něm kličkovat.