Cena ropy roste, nafta zdražuje a Evropa znovu řeší drahý plyn. Na první pohled za všechno může válka s Íránem a problémy v Hormuzském průlivu, jenže současná energetická krize je mnohem složitější. Do jednoho okamžiku se skládá několik problémů: omezený tok ropy z Perského zálivu, poškozené rafinérie, útoky na ruský energetický sektor, omezení exportu nafty, tenčící se strategické rezervy a stále větší tlak na světový trh s LNG.

V dnešní epizodě se podíváme na to, proč ani případné uklidnění situace kolem Hormuzu nemusí automaticky znamenat levnější benzín a naftu, jakou roli hrají Rusko, Ukrajina, Čína, Saúdská Arábie, Katar a Spojené státy, proč je Evropa před zimou zranitelná a jak mohou drahé energie zasáhnout inflaci, úrokové sazby i celou ekonomiku. Ropa je totiž jen začátek. Skutečný problém může být v tom, co se s ní děje potom.

Francie je jednou z nejbohatších a nejmocnějších zemí Evropy. Má jaderné elektrárny, vlastní automobilový, letecký i zbrojní průmysl a obrovské ambice v oblasti umělé inteligence.

Jenže zároveň se stále hlouběji zadlužuje, ekonomika téměř neroste a každá snaha o reformy naráží na protesty, odbory nebo roztříštěný parlament.

Jak se Francie dostala do situace, kdy potřebuje šetřit desítky miliard eur, ale zároveň musí investovat do obrany, energetiky a průmyslu? Proč je tak těžké sáhnout na důchody nebo zvýšit daně? A co se stane, když vláda potřebuje reformy, které ji zároveň mohou připravit o moc?

V dnešní epizodě se podíváme na francouzský dluh, protesty, pád několika vlád, slavný článek 49.3 i na problém, který možná není jen francouzský. Protože podobné dilema začíná být vidět napříč Evropou.

V roce 1954 padla v Guatemale demokraticky zvolená vláda prezidenta Jacoba Árbenze. Nešlo o klasickou válku ani velkou invazi, ale o kombinaci propagandy, ekonomického tlaku, tajných operací CIA a strachu uvnitř samotného státu. Amerika se obávala komunismu v Latinské Americe, zatímco mocná společnost United Fruit Company chtěla zastavit reformy, které ohrožovaly její zájmy. Guatemala se tak stala bojištěm studené války.

Lela Vémola prozradila, že by nikdy nešla na rande domluvené přes Instagram a že pokud se k ní chce někdo dostat, musí se k ní dostat „jako gentleman“. Na první pohled obyčejný bulvární rozhovor. Jenže když se do něj ponoříme trochu hlouběji, otevře se před námi mnohem větší téma: online seznamování, moderní láska, sociální sítě, představy o osudu a hledání toho pravého.

V této epizodě se vydáme od Super.cz a Instagramu přes sugar daddy, salt daddy a pay pig až k Nietzschemu, výroku „Bůh je mrtvý“, otázce smyslu života a Jungovu konceptu stínu. Proč chceme věřit, že některá setkání byla osudová? Co s romantikou udělal internet? A co naše reakce na celebrity, vztahy a randění vypovídají hlavně o nás samotných? Možná totiž nakonec zjistíme, že jsme tak trochu všichni Lela Vémola.

Co se stane, když lidé začnou hledat Boha v chatbotovi?

Umělá inteligence už dnes neslouží jen k práci nebo zábavě. Někteří lidé ji používají jako duchovního průvodce, vznikají aplikace typu Jesus GPT a GitaGPT, pastoři si nechávají pomáhat s kázáními a v Japonsku či Jižní Koreji experimentují s robotickými náboženskými postavami.

A tím to nekončí. Kolem AI vznikají i nové filozofické a náboženské směry, které v ní vidí něco víc než jen technologii.

V epizodě se podíváme na AI kazatele, robotického Buddhu, nové digitální církve, samotu, spiritualitu a otázku, zda si ze Silicon Valley pomalu nevyrábíme nového Boha.

Co se skutečně stalo v Roswellu v roce 1947? Havarovala v Novém Mexiku mimozemská loď, nebo za nejslavnějším UFO případem historie stál tajný americký vojenský projekt? V epizodě se podíváme na původní nález trosek, podivné změny ve vysvětlení americké armády, projekt Mogul i svědectví lidí, kteří o desítky let později začali mluvit o neznámých materiálech, tajných operacích a dokonce tělech mimozemšťanů.

Proč se Roswell po třiceti letech téměř úplného zapomnění vrátil do centra pozornosti? Jakou roli sehrály studená válka, Watergate, MKULTRA, ufologové a popkultura? A opravdu americké vládní reporty z 90. let případ definitivně vysvětlily? Příběh Roswellu je totiž nejen záhadou o UFO, ale také příběhem o utajování, dezinformacích, lidské paměti a nedůvěře v instituce. A právě proto odmítá zmizet už téměř osmdesát let.

Je eugenika zpět, jen tentokrát v moderním kabátě Silicon Valley? Startupy kolem IVF a genetického screeningu embryí slibují rodičům možnost lépe odhadnout nejen riziko některých nemocí, ale také vlastnosti budoucího dítěte; od výšky a barvy očí až po inteligenci. V této epizodě se podíváme na polygenic embryo screening, genetické testování, umělé oplodnění a takzvané „designer babies“. A hlavně na otázku, kde končí snaha mít zdravé dítě a začíná genetická selekce.

Co se stane, pokud budou rodiče jednou skutečně vybírat mezi embryi podle IQ, vzhledu nebo předpokládaného úspěchu? Proč do technologií spojených s plodností investují lidé ze Silicon Valley? A může vzniknout svět, ve kterém si bohatší rodiče jednoduše koupí genetickou výhodu pro své děti? Od Francise Galtona a historie eugeniky přes Elona Muska, Petera Thiela a Nucleus až po umělou inteligenci, pokles porodnosti a rostoucí byznys kolem IVF. V této epizodě rozebereme technologii, která může změnit něco tak základního, jako je způsob, jakým vybíráme budoucí generace.

Francie schválila zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 15 let a od září má začít ověřovat věk u nově vytvořených profilů. Později má kontrola dopadnout i na existující účty. Ochrání nové opatření děti před závislostí, kyberšikanou a škodlivým obsahem, nebo vzniká infrastruktura, která jednou propojí naši skutečnou identitu s tím, co děláme na internetu?