V září roku 1916 si osmadvacetiletý Jan Paukert se svou ženou Štěpánkou otevřeli nevelký, ale prvotřídně zařízený podnik na Národní – tehdy Ferdinandově – třídě, po níž s oblibou korzovala pražská smetánka.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Dělat cokoliv vzhůru nohama není snadná záležitost. Kromě jiného se při tom hrne krev do hlavy, což není nic příjemného.

Na Letovicku se sukno vyrábělo už od 15. století. Plátenická manufaktura se časem rozrostla v textilní továrnu, jejíž zlatá éra nastala v první polovině 19. století s příchodem vídeňského velkoobchodníka Daniela Bauma.

Celé 20. století měli železniční nadšenci jasno – nejdelší železniční tunel na českém území byl na Šumavě, na trati z Plzně do Železné rudy. Měřil 1747 metrů.

Když v roce 1848 usedal na trůn rakouského císařství mladý, pouze osmnáctiletý František Josef I., nikdo netušil, že se stane naším nejdéle panujícím vládcem. Na trůnu byl takřka 68 let, což ho řadí do první desítky i ve světovém měřítku.

Popularita kopané se u nás rozšířila na přelomu 19. a 20. století. Samostatná reprezentace Čech existovala už za Rakouska-Uherska a sehrála první přátelské utkání s Uhry v Budapešti v roce 1906.

Herectví v rozhlase má tu výhodu, že vás nikdo nevidí. Pokud máte schopnosti, můžete svým hlasem představovat nespočet postav. Mistři formátu Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse zvládli v této disciplíně vytvořit nevšední rekord – nejvíc rolí ztvárněných pouze dvěma herci.