Jak naložit se zbytky vánočního cukroví? Neslepované druhy můžeme jednoduše uložit do krabice a zamrazit. O Velikonocích z nich budete nadšení, po rozmrazení chutnají jako čerstvé!

Do peřin se nejčastěji používá peří a prachové peří, především husí a kachní. Nejkvalitnější variantou je husí peří, které je velmi lehké, výborně hřeje, dobře propouští vzduch a má dlouhou životnost, proto je také nejdražší.

Vaječný koňak má kořeny své tradice ve středověké Anglii. Jeho předobrazem byl nápoj, který se připravoval z vína či piva, smetany, cukru, vajec a chleba či ovsa na zahuštění. Angličtí mniši si jej ve 13. století údajně dělali z vajec a fíků.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Také jste měli doma někde v koutku schované formičky na cukroví po babičce? Staré zdobné formičky a vykrajovátka nás v dětství fascinovaly – rybičky, šišky, motýlci, postavičky, hvězdy nebo srdíčka.

Uzení bylo po staletí způsobem, jak maso uchovat na delší dobu před vynálezem lednic. Uzené maso bylo svátečním chodem na Velikonoce a Vánoce.

Podle dávných tradic svatý Mikuláš s biskupskou berlí sestupuje každý rok 5. prosince navečer z nebe na zem, obchází lidské příbytky a spolu s čertem a andělem rozdává pamlsky a ovoce hodným dětem, stejně jako uhlí a brambory dětem zlobivým.

1. prosince slaví svátek svatá Barbora, patronka horníků, stavitelů a lidí v nebezpečí. Podle legendy ji otec uvěznil, a když se i přes jeho zákaz nechala pokřtít, dal ji popravit.

Pavouci jsou vlastně neškodní, neútočí a navíc se živí hmyzem, který v našich domácnostech nechceme mít. Přesto si přiznejme, že se málokdo cítí příjemně, když se mu po stěně prochází osminohý host.