Především na Jesenicku, v okolí Opavy a na Ostravsku udeřily extrémní povodně, které ničily infrastrukturu i domy. Politická reprezentace i státní autority předpovídají miliardové škody na majetku a bohužel došlo i na oběti na životech. Tomu předcházela informační kampaň české vlády a Českého hydrometeorologického ústavu, která s předstihem informovala o příchodu povodní na naše území. Česká města se tedy mohla připravovat na hrozící povodeň, která nakonec skutečně přišla, a predikce se naplnily skoro do písmene. Ne všem se ale tento postup zamlouval. Kromě příprav se rozjely také různé konspirační teorie a objevily se hloupé nebo přímo šílené reakce, a to i na webech českých fosilních miliardářů. Tomu všemu se věnuje nové Studio Alarm.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:
www.darujme.cz/projekt/1209879

ění ve Slovensku se do českých médií i veřejné debaty dostává čím dál častěji. Může za to především nástup k moci Roberta Fica a jeho koalice. S nástupem Roberta Fica k moci se daly do pohybu až šokujícím tempem razantní změny ve slovenské společnosti i politice. Stranou bohužel nezůstala ani slovenská kultura. Velmi rychle začaly čistky ve veřejnoprávních médiích i velkých kulturních institucích. Tváří těchto procesů se stala slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, jejiž rezort prosazuje velmi svéráznou a reakční představu o tom, jak by mělo vypadat slovenské umění a kultura. V rozhovoru se věnujeme také snaze vládní koalice odvolat předsedu strany Progresivní Slovensko z postu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Mezitím k jeho odvolání došlu včera odpoledne. O co ministryni a Ficově vládě vlastně jde? A jak se může slovenská kultura bránit? O tom si povídali s šéfredaktorem slovenského měsíčníku Kapitál Tomášem Hučkem.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:
www.darujme.cz/projekt/1209879

Krajské volby si do srdcí českých voličů zatím cestu nenašly. Tak jako jinde je proto voliči využívá spíše pro účtování s vládou, než pro řešení svých místních problémů. Je to trochu škoda, protože to, co nabízí parlamentní opozice v případě školství, je tristní.

Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme:
https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Sparťanský projekt nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského uspěl i na sportovním poli. Postup klubu do Ligy mistrů ale pouze doplňuje dlouhodobě úspěšnou ideologický a investiční plán, jak bohatnout bez kritiky veřejnosti.

Jak zdánlivě ztrátové vlastnictví fotbalového klubu funguje jako racionální investiční plán, proč Sparta pomáhá vylepšovat veřejný obraz člověka, který bohatne na znečišťování planety a neodvádění daní, jak souvisí obchody na hráčském trhu s krytím neonacismu a proč je otázkou času, kdy se stadion na Letné stane terčem klimaaktivistů se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!
https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Nedávno skončené olympijské hry v Paříži představili profesionální atlety ve vrcholné formě, kteří soutěžili o to, kdo z nich je momentálně v nejlepší formě. Sport byl ale v minulosti také pevnou součástí dělnického hnutí a stál na odlišných principech, než jaké představuje současný vrcholný sport. Hromadná cvičení mužů (a později na začátku 20. století také žen) vycházela z pruských turnerských cvičení, které se rozvíjely od první poloviny 19. století. V českém kontextu na ně navázal Sokol. Stále větší příklon sokolského spolku směrem k národnímu konzervativismu vedl k odštěpení sociálně demokratických členů a založení nového spolku Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) v roce 1897. Vznik novodobých olympijských her vedl dělnické tělocvičné jednoty k vytvoření vlastních dělnických olympiád. První neoficiální dělnická olympiáda se konala v roce 1921 v Praze na letenské pláni. Souběžně s ní se konalo také hromadné cvičení komunistických členů, kteří se v té době odštěpili od DTJ v souvislosti s vnitrostranickým rozkolem v sociální demokracii. Jak se od sebe lišily sokolové a dělnické tělocvičné jednoty? Jaké sporty byly tehdy oblíbené mezi dělníky? A do jaké míry se tyto spolky zapojovaly do potlačování sociálních nepokojů, demonstrací a stávek? To jsme probrali s historikem Boleslavem Šmejkalem.

V novém dílu podcastu jsme rozebrali také nový film Vlny od Jiřího Mádla, který ale nakonec spíš pouze zapadá do zavedeného stylu filmového vyprávění o komunistickém režimu z posledních deseti let.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
11:15 - 31:47
📖 Jakub S. Beneš - Dělníci a nacionalismus
15:10 - 47:22
📺 Vlny

Hlavní téma
47:30 - 1:56:30
🤸 Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí
Rozhovor s historikem Boleslavem Šmejkalem

Co si přečíst k tématu?
Petr Roubal - Československé spartakiády
Enzo Traverso - Fire and Blood
Rudolf Kučera - Život na příděl

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!
https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Česká republika by chtěla být centrem inovací, ale místo do vzdělání, vědy a výzkumu investuje pouze do asfaltu. Vláda slíbila financovat školství na úrovni průměru OECD a učitelům zákonem garantovala 130 % průměrné mzdy republice. Neudělala pro to však nic.

Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme:
https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Ministerstvo financí představilo návrh rozpočtu na příští rok. Největším otloukánkem se stal Ivan Bartoš a jeho resort. Otázkou zůstává, jestli rozpočet vyžene učitele a učitelky do ulic. Hlavním tématem týdne je návrh rozpočtu z dílny ministerstva financí. Stanjurova čísla se nelíbí levici, ani pravici. V novém dílu Studia Alarm jsme ale probrali i bizarní rozhodnutí francouzského prezidenta jmenovat premiérem Michela Barniera nebo výsledky zemských voleb v Německu. Diskutují o nich společně Jan Bělíček, Saša Uhlová a Standa Biler.

Pokud chcete podpořit naši práci, zapojte se do naší kampaně

https://www.darujme.cz/projekt/1209879

V posledních letech se intenzivně hovoří o otázkách zastoupení žen ve vědě, přesněji řečeno o jevech, které nedostatek vědkyň způsobuje - jako je například tzv. mužské zkreslení. Šárka s Lucií v této epizodě přivítaly vzácnou hostku, vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda, socioložku ze Sociologického ústavu Akademie věd, Marcelu Linkovou.

Podle výzkumu Kateřiny Cidlinské patří finanční podmínky, nedostatečný kariérní výhled a způsob hodnocení akademické práce mezi nejdůležitější důvody, které vedou k odchodu lidí z vědeckého sektoru. Zároveň novější personalistické poznatky, které pracují s potřebou podpory a pozitivní motivace zaměstnanců, jako kdyby do vědeckého managementu vůbec nepronikly.

Ženy ve vědě také i nadále čelí řadě předsudků, například že pokud se vědkyně stane matkou, už nikdy nebude schopná věnovat se vědě naplno. Dalším takovým předsudkem je představa, že ženy nemají dostatečně ostré lokty, a proto se nehodí na vedoucí pozice. Vědkyně se tak potýkají se značným množstvím mikroagresí.

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Štěpánovi se podařilo to, o čem většina z nás jenom sní. Během tří měsíční cesty se stopem dostal na druhou stranu kontinentu a celou cestu sdílel na Instagramu. Byť to nerad přiznává momentálně je z něj travel influencer.

Klára s Hugem si do Moshpitu pozvali travel influencera Štěpána. Jak vypadala jeho cesta do Íránu a proč se stal cestovatelem tak trochu proti své vůli? To se dozvíte v novém dílu podcastu Moshpit.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:
https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Léto se chýlí k závěru, což znamená i návrat literárního podcastu TL;DR v původní čtrnáctidenní frekvenci. K aktuálnímu dění české scény jsme sice nic říct nedokázali, ale naštěstí existuje Slovensko. Nechybí literární tipy, ovšem hlavní a opět nemalý prostor je věnován románové novince provařeného provokatéra Davida Zábranského a jeho románu Jů a Hele. Jestliže francouzskou autofikční stopu v české literatuře následuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť, Zábranského metoda je celkem jiného původu. Identifikovali jsme ji jako knausgårdovsky-bernhardovskou. Zábranský na sebe možná neřekl úplně všechno, ale i tak toho bylo dost – rozhodně víc než kdo jiný v současné české literatuře. V kombinaci se společenskými a literárními reflexemi před námi vyvstává jeden částečně pandemický rok, vnímaný skrze specifickou frustraci stárnoucího umělce a obyvatele civilizační periferie v jednom. David Zábranský vždy psal tak, aby zaujal, iritoval, snad i šokoval. Dost možná svými intelektuálními gesty budil nakonec hlavně čtenářskou nedůvěru a otrávenost. Na to jsme ale po přečtení Jů a Hele vlastně skoro zapomněli. Zábranského nejnovější román je rozhodně bodem obratu v metodě, tématech i kvalitě.

► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů v naší aktuální crowdfundingové kampani:
https://www.darujme.cz/projekt/1209879

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský