Co dělat jako tvůrci a diváci, když vidíme, jak v české kultuře po vzoru té slovenské houstne atmosféra? Když lidi nechodí do divadla, je chyba v nás nebo v nich? Co znamená Unkulunkulu? A má snaha tvořit divadlo v době krizí a genocid? Nový díl podcastu MOSHPIT o krizi v kultuře a to nejen společenské, ale také osobní. Hosté z divadelního souboru Unkulunkulu hovořili o vztahu slovenské a české kulturní scény, o dopadech škrtů v kultuře a o tom, jestli je umění opravdu vykoupením v času krizí. O tom všem mluvili tři zakládající členové Unkulunkulu, a to režisérka a herečka Tereza Smetanová, dokumentarista Peter Podolský a dramaturg Roman Poliak.

Kvůli struktuře nezávislé kultury, která je postavená na grantových žádostech, podle Petra „člověk pořád generuje nějaké nápady, ale vždycky to zůstane jen na papíře.” Každá repríza je pak podle hostů „jen další hustle”. A protože alternativní představení dokáží obsloužit jen malou část populace a na představení chodí pořád méně diváků, ptají se, jestli má vůbec smysl se dál snažit. „Vede mě to k otázce,” říká Tereza s odkazem na nedávné škrty v kultuře, „jestli nemá vládnoucí garnitura v něčem pravdu.” Ale to, co dělá na Slovensku Martina Šimkovičová skupinu obyvatel, které by alternativní divadlo oslovilo, podle Terezy jen zmenšuje. Navíc dodává, že bude vždycky lepší, ať se dávají peníze na kulturu - ať má jakoukoliv kvalitu - protože to znamená míň peněz pro zbrojení.

Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

Blíží se komunální volby. Konkrétně v Praze to znamená dlouhé debaty o tom, proč se naše hlavní město zdánlivě nikam neposouvá, a jak je složité v něm cokoli změnit. Právě z toho důvodu jsme si do Studia Alarm+ tentokrát pozvali odbornictvo z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Je opravdu nemožné, aby Praha následovala progresivní města jako je Vídeň? A proč jsou Pražané tak fixovaní na svá auta, když má naše hlavní město jednu z nejlepších MHD v Evropě?

V rozhovoru mluvíme s Marií Smetanou, krajinářskou architektkou a odbornicí na modrozelenou infrastrukturu, a jejím kolegou Jakubem Peterkou, architektem a urbanistou, který v rámci IPRu řeší veřejný prostor a udržitelnou mobilitu.

Navzdory mnoha slibům v programovém prohlášení vlády o podpoře vědy, výzkumu a vysokých škol je realita tragická jako vždy. Vysoké školy dostanou ještě méně peněz než letos. V příštím roce budou vycházet ze středních škol rekordní počty maturantů. Nejsilnější populační ročníky za sebou přitom mají celou sérii překážek a zbytečného utrpení. Prožili si nedostatek míst ve školkách, základních školách, boje o chybějící místa na středních školách a nyní jim stát připravil do cesty omezené množství míst na vysokých školách. Český stát tak v případě této generace selhává prakticky dvacet let v řadě.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Trochu nemůžeme uvěřit, že nám trvalo 50 epizod, abychom mluvily o ženském těle v práci. Jak se nám s ním pracuje, co od něj očekáváme a jaké představy o něm mají ostatní? Když se mluví o biologických potřebách žen na pracovním trhu, obvykle se dostaneme k těhotenství a mateřství, poslední dobou se přidává i menstruace. Reprodukční aspekty ženské biologie chrání i právní úprava. Je to ale všechno? Pracovní prostředí i jeho regulace už v některých ohledech dokáže různost těl respektovat. Ne ale vždy, jak by mohly potvrdit například ženy v armádě, kterým uniformy mohou vysloveně překážet. Dalším takovým evergreenem je otázka teploty na pracovišti.

A ve chvíli, kdy přijde řeč na ženský cyklus, ať už ten měsíční, menstruační, nebo celoživotní, reprodukční, objeví se zejména celá řada stereotypů o zdivočelých hormonech. Přitom představa, že se podle fází cyklu automaticky mění schopnosti, soustředění nebo kreativita, není nijak podložená. Metaanalýza 102 odborných článků takové systematické změny kognitivního výkonu nepotvrdila, a l univerzálním návodům, kdy podle cyklu plánovat náročnou poradu a kdy kreativní práci, jsme proto skeptické.

Co štve Šárku na konferencích a debatách? Je pravda, že klimatizace jsou nastaveny na muže v obleku? Co je gender pee gap a máme dost toalet? Pomohlo by menstruační volno, nebo potřebujeme spíš nárokové sick days? A jak se potkává menopauza s věkovou diskriminací? O tom všem mluví Šárka Homfray a Lucie Václavková v nové epizodě, kterou si pusťte, pokud vás zajímá, jak v práci lépe počítat s vlastními těly.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Politika identit nebo třídní boj? Jak se vyhrabat z pocitu, že končí svět. V červnu rezignovalo několik desítek expertů a expertek z Rady pro lidská práva z důvodu přesunu agend z Úřadu vlády pod ministerstva. Konec nadrezortnosti této instituce znamená likvidaci její nezávislosti a hrozbu postupného zániku. Rozdělení mezi ministerstva jí znemožňuje jednat systematicky, což povede k oslabení zranitelných skupin, které má Rada chránit. Nedávné jmenování právníka Hnutí pro život Jakuba Kříže a transfobního aktivisty Daniela Blacka jako expertů na lidská práva potvrzuje trend oslabování státních institucí, který současná vláda úspěšně praktikuje. Jsou tyto populistické a národně konzervativní tendence novou snahou zničit liberální demokracii? A jakou kulturní válku konzervativní elita vede?

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Podle odborníka na střední Evropu a politologa Daniela Šitery se česká i další ekonomiky střední Evropy v některých parametrech přibližují jádru Evropy, zůstávají ale závislé na rozhodnutích v ekonomických centrech. Nerovnosti mezi bohatými městy, jako jsou Varšava nebo Praha, a chudými okrajovými regiony jsou v zemích V4 typické. Problémy jako digitální (ne)suverenita se týkají celé Evropy, země střední Evropy se v tomto ohledu nevymykají.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Zvolání „Free Palestine“ během koncertu stálo rappera Macklemora místo předskokana písničkáře Eda Sheerana. Nakonec to byl ale Sheeran, kdo se omlouval po té, co s ním řada dalších muzikantů odmítla spolupracovat. O této kauze a také o filmu NAZA izraelské režisérské dvojice ve studiu Alarm diskutovali David Scharf, Karel Veselý a Pavel Šplíchal.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Zemské volby v hlavním německém městě Berlín ovládla levicová Die Linke. V Sasku-Anhaltsku i Meklenbursku–Předním Pomořansku zase krajně-pravicová AfD. Strana premiéra Friedricha Merze se v Meklenbursku dokonce poprvé v historii vůbec nedostala do zemského parlamentu. Jak vypadá program německé levice? Chce v Berlíně zavádět totální komunismus, jak se nám snaží vnutit česká média? A proč se lidé nejen z bývalého Východního Německa stále častěji přiklánějí k AfD? A co bude s kancléřem Merzem, který zažívá jednu katastrofu za druhou? O tom si ve Studiu Alarm+ povídáme s politoložkou Kateřinou Smejkalovou.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Hostem Studia Alarm+ byl herec a moderátor Bořek Slezáček. V Ostravě studoval kytaru na konzervatoři, ale i ekonomii, takže je vystudovaný inženýr ekonomie. Po revoluci se vydal na několik let do západní Evropy – hlavně do Španělska a do Německa. Tady pracoval v cestovní kanceláři, jako DJ i vyhazovač, ale zahrál si v zahraničí i v seriálech a filmech. V Česku je nejznámější asi jako moderátor a v poslední době hlavně jako herec. V posledních letech se často profiluje jako člověk, který v českém mediálním prostoru neúnavně vysvětluje, proč se hlásí k myšlenkám levice.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Po letní pauze se vracíme do studia, abychom v literárním podcastu TL;DR probrali fenomén Markéty Lukáškové a jejího bestselleru Výšina.

https://komunita.denikalarm.cz/